Hladík: Soláry nestačí, potřebujeme všechny čisté zdroje. Těžbu lithia CHKO Krušné hory neohrozí

Svědčí o tom například jeho plány na rozšiřování programu Nová zelená úsporám nebo postupnou obměnu resortního vozového parku, kde by měla skončit auta na klasické spalovací motory a nahradit je elektrická, hybridní nebo dokonce plynová. „Snad každý den mě napadá, co by bylo ještě dobré udělat,“ říká v obsáhlém rozhovoru pro Obnovitelně.cz.

Když jste nastupoval do funkce, oznámil jste své priority, mezi něž patří například energetické úspory nebo adaptace na klimatickou změnu. Nenapadlo vás, že by bylo zapotřebí tyto plány ještě rozšířit, doplnit?

Hlavní zaměření, jak jsem ho před více než měsícem definoval, zůstává stejné: pomoci lidem snižovat jejich výdaje na energie a obcím s komunitní energetikou, zaměřit se na zadržování vody v krajině, na adaptaci měst a obcí na klimatickou změnu nebo na zpomalení záborů zemědělské půdy.

Před naším rozhovorem jsem seděl s novým ředitelem České inspekce životního prostředí Petrem Bejčkem a hovořili jsme o úkolu, aby tato instituce dokázala řešit opravdu velké kauzy. Občané České republiky musí vidět, že tento stát je schopen vyřešit největší problémy při poškozování životního prostředí. To také pokládám za velký úkol, kterému se budu intenzivně věnovat.

Proč to zdůrazňujete?

Jde mi o to, abychom zemi předali v dobrém stavu našim dětem a vnukům, je to naše lidovecká priorita. Zároveň ale musí obyvatelé vidět, že stát zbytečně nazasahuje do jejich životů. Ovšem ve chvíli, kdy se stane nějaký průšvih, musí jim být schopen pomoci. Současně platí, že když někdo poruší zákon, musí umět stát zasáhnout.

Jedním z takových průšvihů jsou vysoké ceny energií. I když v poslední době klesají, stále jsou několikanásobně vyšší než před ruskou invazí na Ukrajinu. Už jste oznámil, že se chystáte změnit program Nová zelená úsporám, který přispívá domácnostem na různá úsporná opatření. Proč jste se rozhodli více se orientovat i na mladé rodiny v projektu „Oprav dům po babičce“?

Neřekl bych, že program měníme, spíše ho rozšiřujeme. Přidáváme tam novinky, které reagují na aktuální zkušenosti. Do programu proto například přidáváme nízkopříjmové domácnosti v bytových domech, které byly zatím mimo, a přitom je u nich potenciál energetických úspor opravdu veliký, a také tam žijí nízkopříjmové domácnosti, kterým chceme pomáhat především.

• Psali jsme: Půl bilionu korun na úspory a obnovitelné zdroje. Ministr Hladík oznámil novinky v Modernizačním fondu

Když se ptáte na mladé rodiny: v republice stojí stovky tisíc volných rodinných domů a současně neustále zabíráme zemědělskou půdu. Nemám nic proti rozšiřování měst a obcí, ale musíme si uvědomit, co to pro vedení obcí a veřejné rozpočty znamená: další stovky metrů kanalizace, plynovodů, vodovodů, veřejného osvětlení, chodníků a místních komunikací, které se musí zaplatit a pak také udržovat.

Proto jsem se rozhodl využít možností, které máme, a poskytneme dotace a půjčky na komplexní renovace prázdných rodinných domů. Jestli si tento dům předají v rodině, nebo si ho mladá rodina koupí a pak ho komplexně zrenovuje, je vlastně jedno. Cílem je navrátit do těchto objektů život a tím i částečně řešit bytovou krizi. Přes všechny globální krize, které nyní prožíváme, nesmíme zapomenout i na ty naše, mezi které patří i bytová krize.

Program „Oprav dům po babičce“ se chystáte teprve vyhlásit, máte už nastavena alespoň některá základní pravidla, na jejichž základě si mladé rodiny budou moct žádat o finanční výpomoc? Například pro lidi do jakého věku bude projekt určen nebo jak se bude kombinovat dotace s půjčkou?

Zatím jsme konkrétní podmínky nezveřejnili, protože na jejich finalizaci právě pracujeme. Cílem každopádně je, aby byl dům komplexně opravený a sloužil k bydlení. A určitě to bude kombinace dotace a půjčky, přičemž uvažujeme také o externích financích od bank.

Naplánované rozšíření programu Nová zelená úsporám si vyžádá další peníze. Bude jich dost na všechny vaše plány?

Máme dvě studie, které se týkají finančních prostředků z prodeje emisních povolenek, jak je využít v jednotlivých oblastech. Objem peněz je opravdu veliký, v našich odborných odhadech do roku 2030 to je sedm set až tisíc miliard korun. Tyto peníze se ale využijí v různých oblastech a pomoci by měly právě i lidem ohroženým energetickou chudobou. Nejdůležitější ale je, že je zapotřebí jim pomoci rychle.

Spočítejte si úsporu a získejte střešní elektrárnu do několika týdnů

Česko potřebuje velká tepelná čerpadla

Po celé zemi vznikají na střechách desítky tisíc malých fotovoltaických elektráren – právě i díky dotacím z Nové zelené úsporám. Ale pro větší energetickou nezávislost to nestačí, Česko potřebuje vedle dalších zdrojů také velké solární parky. Budete je finančně podporovat?

Z Modernizačního fondu už tam podpora míří. Pro Česko je potřeba celá škála obnovitelných zdrojů, není to jen ta nejznámější fotovoltaika, ale také vítr nebo průmyslová tepelná čerpadla. Když se podívám na západ a na sever od nás, právě velká průmyslová tepelná čerpadla tam jsou realitou. Také u nás je k jejich rozvoji velký potenciál.

Průmyslová tepelná čerpadla podobně jako ta malá u rodinných domů umí při řádné instalaci pracovat v režimu tři ku jedné. Tedy k jedné jednotce elektrické energie tři jednotky tepelné. To je příležitost i pro české teplárenství, vždyť na centrálním zásobování teplem je připojeno 4,5 milionu lidí.

• Tip: „Oprav dům po babičce“. Hladík rozšiřuje dotace na úsporné bydlení, míří i na mladé rodiny

To je do značné míry i výhoda, protože je možné velkými zdroji poměrně rychle přejít na ekologické vytápění pro velké skupiny obyvatel – na rozdíl od lokálních zdrojů. Jen připomenu, osm let už stát finančně podporuje výměnu neekologických kotlů pomocí kotlíkových dotací a stále je zapotřebí náhrada za asi 150 tisíc zdrojů.

Vraťme se ještě k fotovoltaice. Při jejím ohromně rychlém rozvoji se česká distribuční síť neobejde bez bateriových úložišť a dalších technologií. Ale s tím vy přímo nic dělat nemůžete, je to kompetence Ministerstva průmyslu. Jednáte s ním o těchto otázkách?

Je to absolutní nutnost. Bez flexibility, agregace a akumulace to nepůjde. S Ministerstvem průmyslu a obchodu o tom skutečně jednáme, snažíme se přinášet vlastní podněty. Věřím, že to bude tak, jak pan ministr Síkela slíbil. Ve chvíli, kdy se zákon označovaný jako Lex OZE ll, který řeší komunitní energetiku, dostane v Parlamentu za druhé čtení, přijde předloha, která bude řešit právě flexibilitu, agregaci a akumulaci.

Rozumím tomu, že to musí být po druhém čtení, až bude jasné, jak bude legislativa nastavená. Nechceme rozhodně čekat ani o den déle. Bylo by prospěšné, aby obě novely začaly platit od příštího roku. Je dobré si uvědomit, že komunitní energetika nebude bez flexibility, agregace a akumulace tak funkční, jak by mohla být. Přitom přínosy komunitní energetiky jsou značné – posílení energetické soběstačnosti domácností, malých firem i obcí, včetně zvýšení jejich energetické bezpečnosti.

• Přečtěte si: Akumulace energie v Evropě láme rekordy. Česku mezitím hrozí pokuty v miliardách

Také se sníží ztráty elektřiny při distribuci. Ztráty jsou totiž přímo úměrné vzdálenosti, kterou musí elektřina putovat. To se samozřejmě promítne i do snížení nákladů na provoz distribučních soustav, které zahrnují i nákup elektřiny na krytí uvedených ztrát.

Flexibilita, akumulace a agregace umožňují zapojení většího výkonu v obnovitelných zdrojích. Akumulace ukládáním přebytků elektřiny v době nadvýroby a naopak její dodávkou v době nedostatku. Tvoří tak mimo jiné jeden z prvků flexibility. Dalším jejím prvkem může být posun spotřeby v čase, který zahrnuje nejen ekonomické aspekty, ale i službu provozovateli sítě k její regulaci.

Mluvil jste o tom, že je zapotřebí celá škála obnovitelných zdrojů. Co biometan, který by mohl nahradit výraznou část dováženého zemního plynu?

Vidím v něm také velký potenciál. Například i pro dopravu. Zřídili jsme pracovní skupinu ze zástupců ministerstev životního prostředí, zemědělství a průmyslu. Rád bych, kdyby se co nejdříve začaly rozšiřovat současné biometanové stanice.

Díky technologickým úpravám je možné až třicetiprocentní navýšení jejich výrobních kapacit. V Modernizačním fondu jsou navíc peníze rovněž na podporu nových biometanových stanic. Chci zdůraznit, že to neznamená podporu širokořádkové erozní kukuřice, velký potenciál vidím například v melase, kejdě, gastroodpadu nebo v senáži. Je toho opravdu hodně, co by „železná kráva“, jak se biometanovým stanicím někdy říká, mohla konzumovat.

Go-to zóny do osmnácti měsíců

Nedávno se uskutečnila kladná referenda o větrných elektrárnách v obcích Dolní Řasnice a Krásný Les na Frýdlantsku. Něco takového ale zatím nebylo moc obvyklé, plány na budování větrných parků často narážely právě na nesouhlas místních radnic i obyvatel. Jak podle vás lidi přesvědčit, aby s vrtulemi souhlasili? A chystají se takzvané go-to zóny, tedy oblasti, které by byly doporučené právě pro obnovitelné zdroje?

Systém go-to zón už naše ministerstvo začalo vytvářet po dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu, a to na základě nařízení Evropské komise z loňského prosince. Do osmnácti měsíců by měla být vydaná evropská směrnice, která vlastně umožní prioritizovat vybraná území pro obnovitelné zdroje. Proto se připravujeme už s předstihem.

• Tip: Selhání obnovitelných zdrojů? Nikoliv, za velikonoční odstávku může fosilní lobby

Na druhou stranu si musíme přiznat, že některé evropské země už takový systém go-to zón mají. Náš plán brzy představíme krajům, jak jsem to slíbil Asociaci krajů. Základem je, aby vybrané oblasti nebyly v rozporu s ochranou přírody.

Chtěli bychom na vytipovaných územích udělat společné posouzení vlivu nových staveb na okolní prostředí, aby v těchto místech bylo poměrně jednoduché povolit nové obnovitelné zdroje. Velmi citlivě chceme do tohoto systému zapracovávat také pohled místních obyvatel, které musíme velmi dobře poslouchat.

A nebudou proti?

Výsledky nedávných referend mě příjemně překvapily. Myslím, že se přístup k obnovitelným zdrojům postupně změní, pokud lidé uvidí, že šetří veřejné rozpočty, ale také jejich náklady na energie. Zjednodušeně řečeno: obyvatelé budou souhlasit se solárním nebo větrným parkem, ale musí to pozitivně poznat ve své peněžence a na účtu za energie ve vlastní obci.

CHKO v Krušných horách neomezi těžbu lithia

Když je řeč o obcích a obyvatelích: jak chcete přesvědčit starosty na Křivoklátsku, aby souhlasili se vznikem národního parku?

Myslím, že je důležitá komunikace nejen se starosty, ale také s místními obyvateli. Já nebo můj náměstek Tomáš Tesař jsme už navštívili starosty a znovu za nimi pojedeme, až se vypořádáme se všemi jejich připomínkami a námitkami k navrhovanému Národnímu parku Křivoklátsko.

• Rozhovor: Proti Národnímu parku Křivoklátsko se vede dezinformační kampaň. Lidé se bojí vyhlášení podporovat, říká ochranář

Musím říct, že mám z komunikace se starosty velmi dobrý pocit. Předali jsme jim všechny informace. Myslím, že všechny problémy, které lze vyřešit, také vyřešíme. Nemůžeme ale vyřešit námitky typu: všechno je špatně, nic tady nechceme. Dostali jsme ale i spoustu praktických připomínek.

Co máte například na mysli?

V jedné obci se například stalo, že do okrajové části území plánovaného národního parku byla zahrnuta také silnice, která vede k bytovému domu. To opravdu nedává smysl, a tak hranici o desítky metrů posuneme. Skutečně je možné mnoha připomínkám vyjít vstříc. Dokonce připravujeme také úpravu hranic Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.

Myslíte, že pak budou obce vstřícnější k vyhlášení národního parku?

Jsem přesvědčen o tom, že se udělalo maximum pro to, aby to tak bylo. A uděláme také maximum pro to, aby pro obyvatele Křivoklátska byl národní park výhodou. Skutečně to je ohromný potenciál pro rozvoj celého regionu.

• Rozhovor: Chránit klima má smysl, i když se to možná nepovede. Čechy přesvědčí soláry a elektromobil v každé vesnici, říká Jan Krajhanzl

Říkal mi bývalý starosta Roztok, že tam před dvaceti lety bylo okolo deseti hospod. Dnes je tam jedna a do té prý by mě ani nevzal. Nechci kvalitu života v obci měřit počtem hospod, ale o něčem to přece vypovídá. Když jsme byli v obci Nižbor v tamní hospodě, říkal mi její majitel, že už se těší, až národní park vznikne, protože to pro něj bude mít ekonomický přínos.

Chystáte ještě vznik dvou nových chráněných krajinných oblastí Soutok a Krušné hory. Zvládnete to ještě ve svém volebním období?

Po dlouhé době má vláda velké plány ve velkoplošné ochraně přírody a krajiny. Tedy jeden národní park a dvě chráněné krajinné oblasti. To je opravdu hodně práce. Udělám maximum pro to, aby se to stihlo schválit, nebo aby to bylo připravené pro schválení.

Jsou to všechno mimořádně cenná území. A například v Krušných horách vyhlášení chráněného území neznamená, že by se tam nesmělo těžit lithium, které je zapotřebí pro baterie do elektrovozidel. Naopak doufám, že těžba brzy začne.

V současné době chystá Ministerstvo zemědělství novelu mysliveckého zákona. Řeší se především kvůli přemnožené spárkaté zvěři, která způsobuje nemalé škody v lesích a na polích, a také je překážkou pro obnovu lesů po kůrovcové kalamitě, aby lépe odolávaly dopadům klimatické změny. Navíc na seznamu lovné zvěře je stále několik chráněných druhů. Budete v tomto směru usilovat o změnu?

Když se podíváte na připomínky Ministerstva životního prostředí ke dvěma posledním pokusům o změnu tohoto zákona – jednomu za minulé a druhému za předminulé vlády, je naše pozice pořád stejná. Jde o to, aby v lesích, ale i na zemědělských plochách nevznikaly miliardové škody.

• Přečtěte si: Soud potrestal dalšího traviče. Dravce a další zvířata zabíjel myslivec chovající holuby

Změna zákona je nutná v jedné zásadní věci: současný systém myslivosti nefunguje. Právě proto, že vznikají takto ohromné škody. Musí se najít takový způsob, aby se počty černé a spárkaté zvěře výrazným způsobem redukovaly. Rád bych v této souvislosti připomněl, že se momentálně řeší problém s přemnoženými hraboši na polích. Myslivci přitom střílejí lišky, které patří mezi jejich přirozené predátory? Samozřejmě jsem to hodně zjednodušil, ale je zapotřebí se na přírodu dívat komplexně.

Jak to myslíte a jak to souvisí s novelou mysliveckého zákona?

Nemůžeme řešit jeden problém a pak říct, že jsme ho vyřešili. Jde o celkový ekosystém. Snažíme se vytvářet podmínky pro to, aby zvířata mohla žít ve volné přírodě. A tyto podmínky jsou pro někoho lepší, a pro někoho horší. V tuto chvíli jsou v České republice velice příznivé pro černou a spárkatou zvěř. A ne příliš příznivé například pro zajíce nebo pro některé druhy ptactva.

Ředitel Krkonošského národního parku Robin Böhnisch mi nedávno říkal, že je bohužel možné, že v budoucnu z tamní přírody zcela zmizí tetřívek. Jeho největším nepřítelem je přitom v současné době divoké prase. Pokud divočák žije v 1,2 tisíce metrů nad mořem, je to důsledek klimatické změny. Na to se musí zareagovat.

A jak?

Jde nám především o to, že stavy spárkaté zvěře musí odpovídat stavu porostu v lesích a na polích. A je také velmi nutné vyřešit konflikt, který se týká lovné zvěře a chráněných druhů. A pak je tu také obnova lesa. Naše rodina vlastní na Vysočině lesy, které jsme restituovali po našem pradědovi poté, co mu majetek v roce 1951 sebrali komunisté.

• Přečtěte si: Dalibor Dostál (Česká krajina): Kvůli rezervaci u Milovic mi vyhrožovali smrtí, zažíváme i šikanu od úřadů

Od malička jsem v lese pomáhal s různými pracemi. A vím, že bez oplocenky kvůli přemnožené spárkaté zvěři les nevypěstujete. Jenže není možné oplotit všechny lesy v republice. Stav zvěře musí skutečně odpovídat stavu porostů.

Hladíkovo ministerstvo skončí se spalovacími motory

O energiích jsme už mluvili, ale podívejme se na ně z jiného úhlu: jak s nimi vaše ministerstvo přes zimu šetřilo?

Šetřilo. Nastavením samotné spotřeby, ale také investicemi. Největší potenciál teď vidím ve vozovém parku, kterému se teď budeme hodně věnovat. Chtěl bych, aby nejen Ministerstvo životního prostředí, ale všechny naše resortní organizace už nekupovaly auta se spalovacím motorem. Není to jen o elektromobilech, ale také o hybridech, plynu a do budoucna také o vodíku.

Veřejná sféra, státní správa by měla být tím, kdo ukazuje směr, dává impuls pro daný rozvoj. Do naší autoflotily jsme na počátku roku pořídili deset hybridních vozů Škoda Octavia. Jakmile ministerstvo nakoupí elektrovozy nebo vodíková auta, budu v něm také jezdit. Doufám, že na parkovišti před ministerstvem velmi brzy přibydou i nabíječky.

• Psali jsme: Hladík vyhlásil konec klasických motorů na MŽP. Resort koupí už jen elektromobily, hybridy nebo auta na vodík

Naše ministerstvo se dlouhodobě snaží o realizaci úsporných opatření a využívání obnovitelných zdrojů energie, proto se úspory projevují kontinuálně, ne skokově. Do budoucna chystáme například i projekt zelené ministerské střechy.

Mluvíte o tom, jak má jít státní správa příkladem, ale co váš osobní příklad?

Pocházím ze sedlácké rodiny, principy udržitelnosti byly u nás už od mého dětství, jak je pamatuju, poměrně běžné. Teď v tom pokračujeme a předáváme to postupně i našim pěti dětem. Žijeme v rodinném domě, takže na zahradě máme kompostér, samozřejmostí je i třídění odpadu nebo šetření s energiemi včetně úsporného osvětlení. Teď aktuálně instalujeme na střechu fotovoltaické panely.

Autor: Pavel Baroch

Foto: MŽP