Úspory energie nejsou jen vynucené krizí, ale vedou k mnoha výhodám, říká expert
Je to přesně rok poté, co ruský diktátor Vladimir Putin napadl Ukrajinu, čímž vyvolal nejen největší vojenský konflikt v Evropě od druhé světové války, ale také způsobil největší energetickou krizi.
Pavel Baroch
21. 2. 2023
V sérii článků na Obnovitelně.cz se na uplynulý rok podíváme z několika pohledů. Jako první přinášíme rozhovor s Jurajem Krivošíkem, ředitelem SEVEn, The Energy Efficiency Center, které se dlouhodobě zabývá podporou ekonomického rozvoje cestou účinnějšího využívání energie. „Důležité je, abychom úspory energie prezentovali jako to, co skutečně jsou – nikoli vynucená a nechtěná reakce na energetickou krizi, ale jako správný krok k zajištění mnoha výhod najednou,“ říká Krivošík.
Spoléhal podle vás diktátor Vladimir Putin, že Česko a další evropské země energeticky vyhladoví, když jim přiškrtí kohoutky s plynem? Jak mu podle vás tento plán vyšel? Dokázala si s tím Evropa poradit?
Především je vidět, že se na invazi na Ukrajinu připravoval a že neútočí jenom na Ukrajinu, ale i na nás. Z toho, že Gazprom dlouho dopředu vědomě nedoplňoval zásobníky plynu po Evropě, je vidět, že naše „vyhladovění“ skutečně bylo jejich cílem. Je proto výborné, že jsme dokázali zareagovat a kombinací opatření se energetické krizi vyhnout, a je ještě lepší, že podstatnou část naší reakce představovalo právě snižování spotřeby energie v domácnostech i firmách.
Jak Česko zvládlo rok bez ruského plynu, respektive s výrazně omezenými dodávkami této suroviny?
Dostupné statistiky uvádí, že oproti dlouhodobému průměru šetříme třináct až dvacet procent zemního plynu – podle vybraného období a započítávání vlivu počasí. A čtyři až pět procent elektrické energie. To se jistě stalo základním pilířem naší odpovědi na ruskou agresi vůči Ukrajině i nám, spolu se zajištěním dodávek paliv z jiných zemí a jistě i – paradoxně – teplejšího počasí, které může souviset s vlivem klimatických změn.
Rozhodně do budoucna platí argument, který není nový, ale jehož význam až nyní dostatečně „doceňujeme“ a chápeme, že úspory energie nejenom šetří naše peněženky, že nepomáhají „pouze“ chránit klima globálně a kvalitu ovzduší lokálně, ale že mají zásadní vliv i na zajištění energetické soběstačnosti České republiky a Evropské unie.
Zvládněte zimu i bez ruského plynu. Tepelné čerpadlo přinese pohodu i velké úspory rodinného rozpočtu
Tak jako někdo podporuje potravinovou soběstačnost, je správné šetřit energii i proto, abychom byli co nejméně závislí na dovozu paliv ze zemí, jakou je Rusko, které tyto příjmy využívají k financování své armády a útokům na cizí země.
A co české domácnosti?
Domácnosti byly stěžejní částí úspor, které jsem zmiňoval, tedy v případě zemního plynu třináct až dvacet procent a u elektrické energie čtyři až pět procent.
A informace o rostoucím zájmu o instalaci solárních panelů nebo tepelných čerpadel, podobně jako o částečné nebo úplné zateplení, ale také o pozorné obsluze a snižování otopné teploty, jsou jistě signálem, že se k této situaci domácnosti staví čelem a o úspory energie usilují. Hlavní motivací je nepochybně snížení nákladů na energie, ale nižší spotřeba vyvolala i tlak na nižší ceny.
A navíc každý, kdo argumentuje tím, že si přeje mír, úsporami energie snižuje i dostupnost finančních prostředků na zbrojení ruského agresora.
Jak v těchto úsporách pomohla poměrně teplá zima, o níž jste se už také trochu zmínil?
Teplá zima nepochybně pomohla – pokud jde o důsledek klimatických změn, tak to bylo „kouzlo nechtěného“, které ale přispělo k tomu, že jsme mohli spotřebu energie v kritických týdnech významně snížit prakticky všude po Evropě.
Nikdo ale samozřejmě nemůže zaručit, že podobné podmínky budou i příští zimu, význam úspor energie proto zůstává i nadále velmi vysoký – a to jak úspor energie díky naší správné obsluze a nižším teplotám na topení, tak i dlouhodobým opatřením v podobě zateplení, výběru úsporných spotřebičů a instalací a využívání obnovitelných zdrojů energie.
Neukázala energetická krize, že Česko v rozvoji obnovitelných zdrojů a energetických úspor zaspalo?
Jednoznačně ano. Celkově jsem jako velmi nešťastné dlouhodobě vnímal projevy politiků i řady médií o energetické a environmentální politice Evropské unie s cílem přiživovat antievropské nálady. Přitom jednoznačně v souhrnu snaha EU o ochranu klimatu, o podporu energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie jde správným směrem.
Chrání totiž naše peněženky i veřejné rozpočty, podporuje naši energetickou nezávislost a chrání kvalitu ovzduší v naší ulici i na celé planetě. Díky unii máme kvalitnější legislativu, kterou máme možnost ovlivňovat, máme výhodu většího trhu a významného zákazníka, a máme i víc prostředků na jejich realizaci. Kupříkladu snahy USA a Číny v oblastech, jako je elektromobilita a rozvoj obnovitelných zdrojů energie, ukazují, že i v Evropě jdeme správným směrem a že nejde o „výmysl Bruselu“.
A mění se český přístup k lepšímu?
Že se snad trend obrací, byť pomalu a jistě ne dostatečně a dostatečně rychle, dokládají také průběžné veřejné projevy ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN), který úspory energie – v budově ministerstva i celé republice - považuje a prezentuje jako stěžejní nástroj k překonání energetické krize.
Co říkáte na masivní rozvoj domácích solárních elektráren nebo tepelných čerpadel?
Za samozřejmě pozitivní krok – jak v Česku, tak celé Evropské unii. Z mého pohledu by tomu sice měla předcházet snaha o komplexní úspory energie – kvalitním zateplením stávajících budov, podpora výstavby nízkoenergetických a pasivních budov a dalších úsporných opatření do budoucna, ale samozřejmě rozvoj obnovitelných zdrojů je jedním z pilířů naší transformace k zelené energetice.
Jak hodnotíte podporu české vlády a státu směrem k domácnostem, například různé dotační programy včetně nedávno spuštěné Nové zelené úsporám Light?
Rovněž velmi pozitivně. Už samotný zájem o tuto podporu ze strany domácností dokazuje, že je to mechanismus, který má smysl. Jistě se lze bavit o konkrétních podmínkách, limitech, pravidlech atd., ale v principu je dostupnost podpůrných prostředků na zateplování budov – komplexní i částečné – velmi potřebný mechanismus, včetně toho, že se jedná o program pro ty, kdo nemohou kompletně zateplit celou budovu.
Kolik vám vydělají solární panely a jak rychle je můžete mít na střeše vašeho domu?
Doplnil bych, že za správný krok považuji i to, že organizátoři z ministerstev životního prostředí i průmyslu od podzimu spustili projekty a informační kampaně Zkrotíme energie a Energie za méně, díky nimž spotřebitelé v celé republice mohou získat informace o tom, jak „snadno a rychle“ šetřit energii, jakými opatřeními snížit v domácnostech spotřebu tak, aby nemuseli nijak významně omezit svůj komfort, ani investovat významné částky do nákupu konkrétních produktů. Důležité totiž je, abychom úspory energie prezentovali jako to, co skutečně jsou – nikoli vynucená a nechtěná reakce na krizi, ale jako správný krok k zajištění mnoha výhod najednou.
Jak by podle vás měla státní podpora pokračovat, na co by se měla zaměřit?
V obecné rovině by podpora měla co nejvíc motivovat k úsporám energie – v několika rovinách. Motivovat spotřebitele k úspornému chování jako správné věci z řady velmi dobrých důvodů, které jsme již zmiňovali. Motivovat spotřebitele k nákupnímu chování, které rovněž podporuje úsporu energie, od výběru úsporných spotřebičů a světelných zdrojů po snahu o zateplování a další komplexní nástroje.
Motivovat je jak informační podporou, tak finančními nástroji, jako i podporou při jejich administraci. A stát – na všech úrovních – by samozřejmě měl jít výrazným příkladem, snažit se o co nejúspornější provoz vlastních budov, a to nejenom formálními deklaracemi, ale konkrétní snahou o snižování energetické náročnosti vlastních budov nebo nákupem zařízení primárně s co nejlepšími parametry z hlediska nízké spotřeby energie.
Říká se, že všechno zlé je pro něco dobré. Co byste v souvislosti s energetickou krizí ohodnotil jako pozitivní změnu k lepšímu?
Jednoznačně pozornost, kterou jsme všichni v posledních měsících věnovali problematice a důležitosti úspor energie, je pozitivní aspekt. Je samozřejmě smutné, že to přichází až za tak vysokou cenu doslova mnoha tisíců lidských životů, jako i ohromného znečištění životního prostředí, které ruská invaze na Ukrajinu rovněž způsobuje – placené z významné části z naší zbytečné spotřeby fosilních paliv.
Pozitivní samozřejmě je i pozornost a konkrétní kroky na podporu obnovitelných zdrojů energie. Doufám, že se v obou případech, úsporách energie i obnovitelných zdrojích, jedná o dlouhodobé změny, že se budoucí politiky budou vždy zaměřovat na to, jak spotřebu energie ve všech segmentech omezovat tak, aby z toho profitovala společnost, konkrétní spotřebitel i planeta Země, ne nebezpečný zahraniční dodavatel napojený na nedemokratický režim.
Vždyť úspory energie kromě jiného tím, že omezují klimatické změny, omezují rovněž i nucenou migraci z regionů, kde životní podmínky z důvodu globálního oteplování budou stále těžší. Umožňují sami si rozhodnout, jak využijeme peníze, které nemusíme zaplatit na účtech za energie. Pomáhají zachovat přírodní zdroje a přírodu alespoň částečně ve stavu, který jsme zdědili. A podporují energetickou soběstačnost, abychom nikoho nemuseli prosit o dodávky a být odkázání na nevýhodné podmínky.
Vy osobně jste na energetickou krizi také zareagoval, začal jste například šetřit s proudem nebo si pořídil obnovitelný zdroj energie?
Naštěstí bydlím v domácnosti s kvalitním zateplením, takže při mírné zimě můžeme doma topit jenom minimálně. Od února 2022 jsem samozřejmě na zamezení zbytečného topení nebo svícení dával ještě větší pozor a důraz. Nemáme sice vlastní obnovitelné zdroje, několik let již ale odebíráme elektrickou energii pocházející z obnovitelných zdrojů.
Svítíme všude úspornými světelnými zdroji a všechny spotřebiče byly v době nákupu v nejvyšší energetické třídě. Jízdy hromadnou dopravou místo auta jsou rovněž samozřejmostí. A děkuji všem, kdo to mají podobně, děláme to jak pro naše děti a jejich plíce, celou planetu, tak i pro naše peněženky i energetickou soběstačnost České republiky. A hlavně pro ochranu životů konkrétních lidí na frontové linii, protože díky úsporám energie nemusíme finančně podporovat agresora a jeho armádu.
Autor: Pavel Baroch
Foto: Pixabay