Klára Bělíčková (Fridays for Future): Každá vláda tvrdí, jak řeší klimatickou krizi, ale není to pravda

V srpnu 2018 seděla před švédským parlamentem s cedulí, na níž byl nápis „Skolstrejk för klimatet“, tedy „Školní stávka pro klima“. Jednou z nejznámějších představitelek českého Fridays for Future je pražská středoškolská studentka Klára Bělíčková.

„Hnutí v každé zemi funguje samostatně, Greta ho nijak neovlivňuje, jen jsme se přihlásili k jejím idejím a převzali formu protestu. Když před časem přijela do České republiky a debatovali jsme s ní o klimatické krizi, měla stejný hlas jako kdokoli jiný,“ říká Bělíčková v rozhovoru pro Obnovitelně.cz. Mluví v něm například o tom, že ani současné kroky vlády na řešení klimatické krize nejsou dostatečné.

Jak jste se vůbec k ekologickému hnutí a do Fridays for Future dostala?

Bylo to v mých třinácti letech, ale hodně jsem se začala tomuto tématu věnovat až o rok, dva později. Na našem osmiletém gymnáziu jsem navštívila přednášku, kde se mluvilo o obrovském plastovém odpadu plujícím po Tichém oceánu. Dost mě to tehdy zasáhlo, bylo mi líto umírajících živočichů a mizejících ekosystémů.

Postupně jsem si zjišťovala další informace, šla jsem více do hloubky a dokonce jsem s jednou kamarádkou vážně uvažovala o založení vlastní ekologické organizace, která by se na lokální úrovni věnovala právě odpadům. Jenže jsme samozřejmě narazily na takové překážky, jako byl náš věk, nedostatek peněz a tak dále. A pak jsme narazily na Fridays for Future.

Co bylo dál?

Až tam jsem vlastně pochopila, že ochrana životního prostředí je komplexní záležitost, že to není jenom o plastových brčkách a obecně o odpadu. Pochopila jsem, jak závažným problémem jsou emise a hrozící kolaps celé společnosti. Byla to vlastně taková má cesta od lítosti toho, co se děje na druhé straně zeměkoule, k zásadním otázkám budoucnosti, ke klimatické krizi.

Jaké byly vaše první kroky ve Fridays for Future?

Když jsem se k hnutí před několika lety přihlásila, neexistovala tam prakticky žádná struktura. Scházeli jsme se – malá skupina studentů – o víkendech a mluvili jsme o tom, co budeme dělat. Protože když přišly celosvětové stávky za klima, různé skupiny v Česku nezávisle na sobě také plánovaly podobné demonstrace. Věděli jsme, co chceme podniknout, ale neměli jsme strukturu, která by to zorganizovala.

Spočítáme vám, kolik můžete ušetřit pomocí domácí fotovoltaiky

Abychom mohli také něco pořádat, potřebovali jsme i více členů. Dostala jsem za úkol nábor nováčků. A začala i vznikat jakási struktura našeho hnutí, byť dodnes je naše organizace nehierarchická.

Jak jste byli v nabírání nového členstva úspěšní?

Poměrně dost. Napřed jsme vytvořili skupinu, která se věnuje oslovování nových členů, a dokonce jsme i vytvořili obecný návod pro neziskové organizace, jak takový udržitelný tým na nábor nováčků sestavit. Spousta studentů sice naši organizaci zná, ale ani je nenapadne, že by se také mohli zapojit. A přitom naši činnost znají, souhlasí s ní, podporují ji, jenom nevědí, jak se připojit.

• Přečtěte si: Dalibor Dostál (Česká krajina): Kvůli rezervaci u Milovic mi vyhrožovali smrtí, zažíváme i šikanu od úřadů

Na všech našich akcích proto vždycky vyzýváme, aby se zapojili další. Naše hnutí nejsou jenom ti viditelní studenti, kteří například mluví na demonstracích, ale i všichni ostatní. Každý to má ve svých rukách. Také při oslovování nováčků hodně využíváme sociální sítě, vytvořili jsme například náborový profil na Instagramu – stačí jenom kliknout, načež se spustí neformální konverzace. Z původních několika desítek zakladatelů jsou nás už asi tři tisíce, přičemž v aktivním jádru je to něco přes stovku členů.

Čím je vaše hnutí jiné než jiné organizace?

Rozhodně nejsme žádná korporace, kde je zapotřebí dodržovat spoustu pravidel, žádná rozsáhlá struktura se složitým fungováním. Zakládáme si naopak na tom, že pokud někomu nebude v hnutí něco vyhovovat, může to kdykoli zkusit změnit. Jsme otevření novým nápadům. Snažíme se fungovat tak, že každému necháváme prostor, aby si sám vybral, čemu se chce věnovat.

A je jedno, jestli chce někdo věnovat práci pro hnutí dvacet hodin týdně, nebo se zapojí do jedné akce za měsíc. Vlastně jediné, co každý člen musí dodržovat, jsou naše hodnoty. Je jich více, patří mezi ně například nenásilí, nezávislost, otevřenost, sebereflexe nebo sebevzdělávání. Tyto body jsou pak dále rozepsány, takže otevřenost například znamená, že přijímáme všechny bez ohledu na jejich rasu, náboženské vyznání nebo sexuální orientaci.

A jsme otevření široké škále lidí. I když jsme zaměření především na středoškoláky, předem neodmítáme nikoho. Nezávislost zase zaručuje, že nejsme závislí na jiných subjektech nebo že nepřijímáme dary například od fosilního průmyslu nebo lidí, proti nimž vedeme některou z našich kampaní, nebo nenaplňují naše hodnoty. Nepřijímáme také rozhodnutí, na nichž se neshodne celé hnutí.

A kolik času věnujete práci pro hnutí vy?

Každý den, desítky hodin týdně. Je to vlastně jakoby práce na plný úvazek.

Jak se Fridays for Future změnilo od doby, co jste se do něj zapojila?

Je rozhodně větší, komplikovanější, ale současně organizovanější a udržitelnější. Kdyby na počátku nezůstali v hnutí první aktivní členové, nevěnovali se mu, myslím, že by organizace postupně uvadala. Teď už jsme ve fázi, že si první nejaktivnější členové mohou dovolit odejít, mají za sebe náhradu.

Jeden zastupuje druhého, třetí čtvrtého a čtvrtý zase toho prvního. Struktura je pevně daná. Nemusíme se obávat, že by po našem odchodu skončilo úsilí o dosažení světa, který si přejeme. Jsme také mnohem více vzdělaní, máme silné kolektivní vědomí o tom, jak je zapotřebí klima zachránit, umíme o této problematice mnohem více odborně debatovat než před několika lety. Stále ale platí, že jsme hodně různorodí.

Co tím máte na mysli?

Členové jsou nejen gymnazisti, ale třeba také žáci učilišť, jsou mezi námi studenti, kteří třeba vyrůstali v dětském domově. Někteří členové mají za sebou hodně silné příběhy. Jedna má kamarádka, která už je na vysoké škole, byla uprchlicí ze Sýrie. Její rodiče ji přitom nechali v Česku samotnou a odjeli do Německa.

• Tip: Lokální, z druhé ruky nebo s přesahem. Darujte módu pod stromeček bez morálních kompromisů

Vyrůstala právě v dětském domově. Pak se dostala do našeho hnutí a strávila s námi dva roky. Je až neuvěřitelné, že takoví lidé, kteří si prošli mimořádně těžkým obdobím, mají ještě sílu a chuť něco měnit. Naše hnutí je pro ně důležité i jako podpora pro ně samotné.

Mění se pohled starší části veřejnosti na vaše hnutí?

Rozhodně ano. V roce 2019 jsme byli vnímáni jako ukřičení studenti, kteří se jenom ulévají z výuky. Brali nás jako záškoláky, kteří ničemu nerozumí a kteří by si měli počkat, až dospějí. Takové názory ale nepanovaly jenom v široké veřejnosti, ale také mezi politiky.

Prezident Miloš Zeman o vás zkraje roku 2020 řekl: „Myslím, že naši školáci, kteří manifestují proti klimatické změně, tedy i proti pohybu zeměkoule, jsou poněkud nedospělí. Místo demonstrací by měli chodit do školy.“

Od té doby se to ale už změnilo a část politiků už nás nebere jako konfrontační studenty, od nichž je zapotřebí se distancovat. Mnozí lidé pochopili, že bojujeme za svoji budoucnost a podporují nás. Ale to nám nestačí. Naším cílem je, aby politici konečně konali.

Někdejší premiér Andrej Babiš (ANO) ve své první knížce věnoval celou jednu kapitolu klimatickému hnutí a o aktivistech se vyjadřuje hodně hanlivě. Změnil se tento přístup po nástupu kabinetu Petra Fialy (ODS)?

Jsme politicky neutrální, chceme, aby klimatickou krizi řešili všichni politici. Nová vláda v řešení základních problémů není lepší ani horší. Klimatická krize se pořád neřeší, jak by se mělo. I když určitý posun nastal – Fialova vláda přiznává, že tento problém existuje a je zapotřebí ho řešit.

• Tip: Konec lyžování v Česku? Vlekaři kvůli změnám klimatu sázejí na letní turismus a investují do zasněžování

Nedávno ale Fiala řekl, že vláda dělá dost a že se životní prostředí zlepšuje. Stejně mluvily i vlády předtím, ale konkrétní kroky chybí nebo jsou nedostatečné.

Může se někdy stát, že vaše hnutí zanikne? Jednoduše proto, že už nebude potřeba, protože se vaše cíle naplní?

To by byl ideální stav, abychom už nemuseli řešit klimatickou krizi. Dobré by bylo, kdyby se klimatické hnutí transformovalo třeba do aktivního společenství lidí, které by fungovalo na principu trvalé udržitelnosti.

Vědci ale spíše přinášejí další důkazy o prohlubující se klimatické krizi, stále vypouštíme do atmosféry příliš mnoho skleníkových plynů. Máte obavu z budoucnosti?

Nebojím se toho, že by to lidstvo nepřežilo. Ale je ve mě frustrace, strach, že už nebudeme mít takovou společnost, jakou známe dnes. Obávám se, že nemíříme do světa, kde se budeme mít dobře, ale že to bude spíše boj o přežití.

Zapojte se do boje s klimatickou změnou a ještě ušetřete za vytápění. Tepelné čerpadlo přinese pohodu i velké úspory rodinného rozpočtu

Že se objeví velká míra násilí, že se lidé budou hodně uzavírat do sebe. Vlastně se už ani tak nebojím dopadů klimatické krize, jako jsou velké výkyvy počasí, sociální problémy nebo velká migrační vlna, ale spíše toho, v jakém společenském prostředí budeme žít, jaký režim nastoupí. Když lidé mají něčeho nedostatek, obvykle nastupují autoritářské režimy, diktatura, fašismus.

Budou stávky za klima pokračovat? A mají ještě smysl?

V obecném pohledu má stávka v určitých situacích stále smysl. A myslím, že má své místo i v našem hnutí. Jako nástroj, který ukazuje závažnost klimatické krize. V takovém okamžiku neplníme něco, co bychom měli – nejdeme do školy.

• Přečtěte si: S vánočními dárky si v příliš velkých krabicích posíláme také tuny emisí

Ale politici také neplní, co by měli, neřeší klimatickou krizi a nechrání veřejnost před jejími dopady. Současně vnímáme i to, že jsou také jiné metody než stávka, různé debaty, kampaně nebo vzdělávání. Myslím, že klimatické hnutí bude postupně přecházet k novým formám, jako jsou performance, happeningy, přímější akce.

A vy sama se chováte udržitelně? Vypočítala jste si třeba vlastní uhlíkovou stopu a snažíte se ji zmenšovat?

Dokonce jsem si ji propočítala několikrát. A opravdu se snažím, aby byla co nejmenší. Zamýšlím se nad svým chováním, nad tím, co jím, jestli všechno, co nakupuji, skutečně potřebuji nebo jaké nosím oblečení. Snažím se tedy například jíst co nejméně masa, nekupuji si nové oblečení, jezdím městskou hromadnou dopravou, podporuji různé udržitelné projekty, nemám potřebu vlastnit více, než opravdu potřebuji.

Neletěla jste nikdy k moři letadlem?

Ano, letěla, když jsem ještě nevěděla, jak velkou stopu letecká doprava zanechává. Kdybych to tehdy věděla, určitě bych o tom uvažovala jinak. Je ale rozdíl, když někdo letí několikrát za život letadlem na dovolenou a když byznysmeni takto cestují každý týden.

• Související: Ani slovo o klimatu, zato nový vstup do zoo. Prostudovali jsme ekologický program nového vedení Brna

Naší snahou není, aby se úplně přestalo létat, aby se okamžitě zakázala všechna neekologická auta nebo abychom si nekoupili žádné nové oblečení. Spíše jde o to si uvědomit, že nepotřebujeme každý týden létat na otočku na pracovní jednání.

Mají pro vaše aktivity i životní styl vaši rodiče?

Zpočátku nebyl jejich přístup moc pozitivní, spíše docela kritický. Ale postupem času spolu se mnou začali více chápat, co to vlastně je klimatická krize a jaké může mít dopady. Přiznám vám, že mezitím jsme měli hodně hádek u společných večeří.

Ale nyní mě i naše hnutí hodně podporují, sami udělali hodně osobních rozhodnutí směrem ke snížení uhlíkové stopy. Celá naše rodina začala na zahradě kompostovat náš bioodpad, více přemýšlíme o tom, proč něco kupujeme. Také se rodiče snaží vysvětlovat lidem, co klimatická krize znamená, když ji někdo v jejich okolí zpochybňuje.

Čas se nedá zastavit, za pár let dospějete do věku, kdy už nebudete středoškolačka. Jak vidíte vaši další budoucnost směrem k ochraně klimatu?

Chtěla bych jít na vysokou školu a samozřejmě počítám s tím, že zanecháme naše klimatické hnutí další, mladší generaci. Uvědomuji si, že v hnutí jednou nebudu. Ale myslím, že i potom zůstanu aktivní, i když to už nebude ve Fridays for Future.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Petr Zewlakk Vrabec