Francie jako první uzákonila agrivoltaiku. Solární panely pomůžou vínu, obilí nebo bramborám

Ve Francii byly již agrivoltaické projekty (ač stavěné jako fotovoltaické) podporovány speciální aukcí na výrobu elektřiny.. Stačilo, aby splňovaly parametry inovativního projektu. Dnes by se dalo říct, že z inovativní technologie se ve Francii už stala technologie běžná, která má konečně své místo v legislativě.

Na Azurovém pobřeží testují agrivoltaiku nad vinicemi nebo jablečnými sady již několik let a výsledky jsou výborné. Zde je třeba brát v úvahu klimatické a geografické podmínky například velmi jižně umístěného Perpignanu, kde se nachází téměř čtyřhektarová agrivoltaika nad vinicí. Pěstují zde odrůdu Chardonnay.

Jeden místní vinař mi na exkurzi Solární asociace říkal, že je z této technologie nadšený, jelikož je to první možnost, jak zastínit hrozny v době dozrávání od 90. let, kdy byly ve Francii zakázány meziplodiny v řádcích.

• Tip: Podané ruce mezi zemědělstvím a solární energetikou: agrivoltaika

Aby vinaři docílili potřebných parametrů hroznů před sklizní, používali do té doby jako meziplodiny například meruňky. Dnes nad vinicí nebo sady využívají koncept natáčecích panelů, které lze ovládat tak, aby stínily produkci a vyráběly elektrickou energii. Je ale možné je natočit i do polohy kdy většina slunečních paprsků dopadá přímo na révu vinnou.

Panely pomáhají i bramborám nebo obilí

Francouzi sami tvrdili, že tato technologie není použitelná nad rovnoběžkou protínající francouzský Lyon. Nejde ale o jediný příklad agrivoltaiky ve Francii. Právě v severnějších oblastech Francie je už v provozu agrivoltaický systém s vertikálními panely.

Pěstují zde konvenční plodiny typu brambor nebo pšenice. Tento systém nejenže je v těchto místech výhodnější z hlediska menšího zastínění plodin, ale také může v určitém nastavení vyrobit více elektrické energie na jeden instalovaný kilowatt-peak, než technologie využívaná na jihu země.

Tuto rekapitulaci jsem si neodpustil právě z důvodu nové legislativy, jelikož ve Francii velmi chytře neomezili agrivoltaiku na určitý typ kultury, ale základy definice jsou založené na pozitivním efektu agrivoltaiky.

Tamní energetický zákon definuje agrivoltaiku následovně: „Agrivoltaické zařízení je zařízení na výrobu elektřiny využívající sálavou energii slunce, jehož moduly jsou umístěny na zemědělském pozemku kde dlouhodobě přispívají k výsadbě, obhospodařování nebo rozvoji produkce.“

• Přečtěte si: V Česku vzniká první větší projekt spojující zemědělství a výrobu solární energie

Tato obecná definice je následně doplněna o čtyři kritéria, z nichž je nutné splnit alespoň některou z nich, aby byl záměr považován za agrivoltaiku.

Kritéria jsou následující: zlepšení agronomického potenciálu a dopadu, přizpůsobení se změně klimatu, ochrana produkce před nebezpečím, a nakonec zlepšení životních podmínek zvířat.

Agrivoltaika pomůže zemědělcům přežít v oteplujícím se podnebí

Výslovně bych upozornil na kritérium číslo dvě, protože postupující změnu klimatu lze sledovat i na vývoji agrivoltaických systémů v Itálii. Tam byl v roce 2011 postavený agrivoltaický systém se zastíněním půdy 13 procent a v roce 2022 byl vyvinut systém druhé generace, který půdu zastiňuje již z 50 procent, jelikož původní zastínění bylo již nedostatečné a plodiny byly vystaveny velmi silnému slunečnímu záření a teplotám v letních měsících.

Spočítejte si úsporu a získejte střešní elektrárnu do několika týdnů

Pokud je splněno alespoň jedno z výše uvedených kritérií, zákon definuje agrivoltaiku jako stavbu pro zemědělství, kterou lze stavět na zemědělské půdě. Zákon také explicitně uvádí i skleníky s fotovoltaickými panely jako agrivoltaickou technologii. Tato technologie není zatím v Evropě tak známá, nicméně do budoucna skrývá velký potenciál a je tedy dobře, že i na ní je francouzská legislativa připravena.

Praxe následujících měsíců teprve ukáže, jestli i na papíře dobrá definice dokáže zrychlit výstavbu agrivoltaických systémů, zrychlit tím přechod na obnovitelné zdroje energie a zároveň myslet na potravinovou bezpečnost.

• Tip: Česku se nedaří zastavit pokles biodiverzity. Úbytek druhů přiznává i Ministerstvo životního prostředí

Abych byl upřímný, myslím že agrivoltaiku lze definovat i jednodušeji a nakročeno k tomu má i Česká republika. I zde ale záleží na čase, protože zkušeností z pilotních projektů máme v Evropě již dost, bohužel ale především legislativní bariéry brání rychlejšímu rozvoji agrivoltaiky ve většině evropských zemí.

Autor: Jiří Bím, vedoucí sekce a garant tématu agrivoltiky, Solární asociace

Foto: Jiří Bím