Ondřej Novák: Jak může prezident Pavel spojit rozdělenou společnost? Tématem klimatické bezpečnosti
Zdá se, že česká společnost je každou přímou volbou prezidenta stále rozdělenější. Před deseti lety to byly Benešovy dekrety, před pěti migrace, nyní Čechy rozdělilo strašení válkou.
Ondřej Novák
28. 1. 2023
Ačkoliv žádná z předchozích kampaní nebyla tak vyostřená a zavalená dezinformacemi, jednu tradici Češi přece jen dokázali udržet. Opět se kvůli kandidátům rozhádaly celé rodiny a nepochybně zanikla řada dlouholetých přátelství. Nový prezident Petr Pavel tak správně hned po svém zvolení prohlásil, že chce být prezidentem i těch, kteří pro něj nehlasovali.
Pouhá vůle k zakopání dlouholetých a stále hlubších příkopů ale nestačí. Dělících linií je v České společnosti příliš mnoho a zejména ekonomická nejistota podstatné části obyvatel je příliš silná na to, aby je dokázaly překlenout pouhé, byť komunikačně sebelépe vyladěné, projevy z Hradu.
Česko potřebuje svůj příběh
Nového prezidenta ve spolupráci s vládou teď čeká hledání něčeho, co drtivou většinu Čechů spojuje a díky čemu i vzájemně velmi odlišní lidé najdou společnou řeč. Takových témat není mnoho, ale jedno z nich je silné, aktuální a zároveň kriticky důležité.
Podle sociologů Češi sdílejí zájem o přírodu a její ochranu, a mezi lidmi velmi silně rezonuje změna klimatu. Po několikaletém suchu, zimách takřka bez sněhu a letních vlnách veder se dá říct, že snad každý už zažil dopady klimatické změny na vlastní kůži. Na řadě míst v Česku lidem mizí voda ze studní, lyžování začíná být sotva udržitelné i v těch nejvyšších polohách a obyvatelé měst stále častěji volají po výsadbě zeleně.
V loňském průzkumu Česká (ne)transformace odpovědělo 65 procent respondentů, že jim jsou blízké myšlenky ochrany přírody a životního prostředí. 61 procent je toho názoru, že klimatická změna již probíhá a 48 procent lidí myslí, že bychom tento problém měli řešit ihned.
Vzhledem k tomu, že průměrné teploty každý rok trhají rekordy, lze očekávat, že lidé budou tento problém vnímat stále palčivěji. A spolu s tím vzroste na jedné straně poptávka po řešení, na straně druhé pocity nejistoty a strachu z budoucnosti, protože planeta s rozvráceným klimatickým systémem není místo, které bychom chtěli přenechat našim dětem.
Klima je otázkou bezpečnosti
Petr Pavel jako bývalý voják a čelní představitel NATO zaměřil podstatnou část své kampaně na bezpečnostní otázky. Nyní musí pochopit, že bezpečnostní otázkou je i ochrana klimatu, přírody a životního prostředí.
Loňský rok ukázal, že vedle kvalitně vybavené a vycvičené armády musíme myslet i na bezpečnost energetickou, kterou nejlépe dosáhneme energetickou soběstačností a nezávislostí na ruských fosilních palivech. Covidové roky pak upozornily na to, že značně rizikové je i spoléhání se na globální logistické řetězce. A obzvláště pokud tyto řetězce začínají v Číně, která se navíc netají vůlí spustit svou vlastní invazi, tentokrát na Tchaj-wan.
Když je válka, jde ochrana životního prostředí obvykle stranou. Agresivní ruská politika a rozpínavost Číny jsou ale jen část skládačky hrozeb budoucnosti a nesmíme kvůli nim zapomenout na Damoklův meč klimatické změny, který visí nad celým světem.
Migrační vlna způsobená válkou v Sýrii vedla v Evropě k vzestupu krajně pravicových a xenofobních populistů, a českou politiku ovládala několik let, ačkoliv se nám hlavní proudy uprchlíků vyhnuly. Stupňující se sucho v Africe a na Blízkém východě přitom může vyvolat migrační krizi mnohem většího rozsahu, než jsme kdy zažili.
S nedostatkem sněhu už bojují nejen české „kopečky“, ale i třeba švýcarské nebo rakouské Alpy. Přitom v zimě naakumulovaný sníh znamená zásobu vláhy pro níže položené zemědělské oblasti. Úrodu navíc mohou poničit i extrémní výkyvy počasí, jako dlouhá sucha střídaná přívalovými dešti.
Zvyšující se teploty světových moří a oceánů navíc ohrožují mořské ekosystémy, na kterých je závislý rybolov. A v neposlední řadě závislost Česka na fosilních palivech znamená na další desetiletí také závislost Česka na nedemokratických režimech. Navíc, obnovitelné zdroje energie sníží lidem účty za elektřinu a do uhelných regionů mohou vrátit kvalitní a dobře placená pracovní místa.
To všechno jsou ryze bezpečnostní otázky, na které se nový prezident musí během svého mandátu zaměřit. Dosluhující prezident Miloš Zeman považoval ochranáře za „zelené fanatiky“, jeho předchůdce Václav Klaus se velkou měrou podílel na vzestupu českého klimaskepticismu, který byl založený hlavně na dezinformacích a pavědě. Andrej Babiš pak jako premiér během koronavirového chaosu prokázal, že krize zvládat neumí a řídí se jen aktuálními průzkumy veřejných nálad.
Vítězství Petra Pavla tak dává naději, že po dlouhých dvaceti letech budeme mít racionální hlavu státu orientovanou na hledání společné řeči. Máme naději na prezidenta, který bude chtít společnost opravdu spojovat, nikoliv rozdělovat. Téma, jehož prostřednictvím se to Pavlovi může podařit, tu existuje. Zbývá ho jen zvednout.
Autor: Ondřej Novák
Úvodní foto: Markéta Navrátilová