Ondřej Novák: V uhelných regionech Babiš všechny převálcoval. Pro vládu je to varovné znamení

V Karlovarském kraji jej volilo 42,85 % hlasů, v Moravskoslezském 44,86 % a v Ústeckém získal dokonce 47,28 % voličů. Že dlouholetý politik a bývalý premiér obsadí zejména chudší a venkovské oblasti, to asi nikoho nepřekvapí. Ale Babiš dokázal zvítězit i ve dvou velkých městech, v Ústí nad Labem a v Ostravě, ve které dostal dokonce skoro 45 % hlasů. A v Karlových Varech zaostal za vítězem prvního kola Petrem Pavlem o pouhé procento a půl.

Přitom velká města tradičně volí spíše demokratičtější kandidáty a Praha, Brno, Plzeň, Zlín, Olomouc nebo České Budějovice této tradici výhrou Pavla dostály.

Jak upozornil sociolog Daniel Prokop, Andrej Babiš má silnou podporu v obcích s vyšší mírou chudoby, exekucí a nižší mírou vzdělání. Je to logické, už rok trvající válka na Ukrajině, inflace a ekonomická nejistota nejvíce dopadá právě na nejslabší. Koncentrace Babišových voličů právě v uhelných regionech ale opět připomíná, kde je chudoba nejhorší a zároveň se ji nedaří dlouhodobě řešit.

Vyhaslá srdce Česka

Ostrava, Karviná, Most nebo Sokolov patřily zejména v druhé polovině minulého století mezi nejdůležitější regiony v Česku. Těžba uhlí, životně důležitá pro komunistickou ekonomiku a notně propagandisticky využívaná, přinášela dobře placené pracovní příležitosti a také jakousi životní jistotu. Energetika bez pálení fosilních paliv byla takřka nemyslitelná a o negativní dopady této činnosti na životní prostředí se tehdejší režim nezajímal.

• Přečtěte si: Šrámy po těžbě můžou být rájem biodiverzity. Necitlivé a drahé rekultivace ale přírodě škodí

Dnes ale jako by Česko na dřívější centra své prosperity zapomnělo. Uhelné regiony patří mezi nejchudší místa v zemi s vysokou mírou nezaměstnanosti a kriminality, nižší délkou dožití, nižší nabídkou životních příležitostí. Dříve bohatá města a vesnice se vylidňují, v uhelných regionech je i špatná dostupnost zdravotní péče nebo kvalitního vzdělání.

Na záchranu zničené krajiny a ekologičtější provoz zbývajících dolů a elektráren šly v uplynulých třiceti letech miliardy a miliardy korun. Krize biodiverzity, znečištěné ovzduší a zrychlující klimatická změna potvrzují, že konec spalování uhlí je racionální a životně důležitý krok.

• Tip: Před 30 lety se lidé v Libkovicích postavili bagrům. Obec ani tak nezachránili

Státní i nevládní organizace připravily nespočet analýz, jak těžařskou ekonomiku přeměnit na ekonomiku moderní a citlivou k životnímu prostředí. Skoncovat s bídou na periferiích se ale stále nedaří.

Prvním varovným signálem, že řešení vleklé krize uhelných regionů je nedostatečné, naznačil ústup tradiční demokratické levice ve prospěch populismu a krajní pravice. Dominance stále agresivnějšího Andreje Babiše v prezidentské volbě tento trend potvrzuje a je varováním, že transformace uhelných regionů musí být podstatně rychlejší a více zaměřená na místní.

Spočítáme vám, kolik můžete ušetřit pomocí domácí fotovoltaiky

V bídě a frustraci se demokracii nikdy nedaří a pokud vláda nezvýší své úsilí ve spravedlivé zelené transformaci, vytvoří z podstatné části Česka chronicky nespokojenou a stále se radikalizující komunitu.

Aby se vlk nažral

Na neuspokojivé pokračování zelené transformace upozornil i Evropský účetní dvůr. Ten došel k závěru, že z evropských peněz, které Česko dostalo mezi lety 2014 a 2020, šla na podporu zelené transformace jen omezená část.

Dvůr například konstatoval, že navzdory cílené podpoře uhelných regionů je česká energetika stále závislá na uhlí a nedošlo k podstatnému rozšíření kapacit obnovitelných zdrojů. Pro ně jsou přitom v těžbou poznamenané krajině výborné podmínky a moderní energetika poskytuje kvalitní, dobře placená místa.

Jako trochu překvapivý může působit úspěch Babiše v Moravskoslezském kraji. Ostrava v posledních letech platí za moderní město, kterému se úspěšně podařilo překročit stín havířské minulosti a přeorientovat se na sektor kultury nebo inovativních firem.

• Komentář: Uhlí nade vše. Cenové stropy elektřiny jdou na ruku fosilnímu byznysu

Výsledky voleb ale naznačují, že pod dobře budovaným marketingovým pozlátkem je situace stále stejná jako v jiných uhelných regionech. Jen s tím rozdílem, že těžba zde už takřka skončila, ale obdobně placená místa se objevují jen pomalu.

Nyní Evropská unie poskytne na transformaci uhelných regionů přes 40 miliard korun prostřednictvím Operačního programu Spravedlivá transformace. Cílem je přinést do nich nové pracovní příležitosti, zlepšit školství nebo podpořit přechod na obnovitelné zdroje energie

Neziskový sektor ale dlouhodobě upozorňuje, že zapojení veřejnosti do transformačních projektů je zejména v Ústeckém kraji velmi malé a státní podpora zpravidla nahrává velkým firmám. Roli občanské společnosti zde navíc neplní ani hornické odbory, které v regionu spíše než za své zaměstnance kopou za velké zaměstnavatele, a tím nadále brzdí růst mezd a přechod od uhelné k moderní ekonomice.

• Související: Uhlí končí. O proměně Ústecka musí rozhodovat i místní

Pro Andreje Babiše a další populisty toto prostředí nejistoty a nedůvěry v tradiční politiku představuje zlatý politický důl. A to i přesto, že jako přímý účastník dvou minulých vlád měl dost příležitostí pro uhelné regiony něco udělat. Že jejich obyvatelé zůstávají na sociální a ekonomické periferii, je tak i Babišova zásluha. O to rychleji a důsledněji musí současná vláda vyřešit liknavost a nezájem vlád předešlých, aby pro obyvatele dříve bohatých měst už nebyla hlavním tématem chudoba.

Autor: Ondřej Novák

Foto: Pixabay