Martin Marek: Občané Dobříše v referendu prosadili takřka neprůstřelnou ochranu zeleně a krajiny

Dobříš se nachází v takzvaném prstenci kolem Prahy, jak bývají někdy nazývány obce, do kterých jde snadno během půl hodiny dojet z hlavního města autem, ale zároveň nabízejí relativní klid oproti ruchu metropole. Jenže z výhody života na venkově a snadné dostupnosti práce v Praze se stala pro mnoho obyvatel těchto původně malých obcí noční můra.

Obrovská poptávka po vlastním klidném bydlení a „pražská“ kupní síla vedly k tomu, že v obcích okolo hlavního města vypukl stavební boom. Obce, poháněné vidinou nových obyvatel a tím pádem vyššího výběru daní, si slibovaly, že dojde k jejich rozvoji a navýšení rozpočtů. Developeři skupovali louky a pole v okolí obcí a měnili je (spolu se zastupitelstvy) na stavební parcely. Původně dobrý záměr, který mohl řešit vylidňování venkova i návrat mladých rodin, se ovšem rychle vymkl kontrole.

Vylidněné noclehárny

Obrovský stavební rozmach proměnil malé obce v mnohakilometrové satelitní zástavby, za kterými zaostala výstavba potřebné infrastruktury škol, školek, služeb, obchodů, chodníků nebo kanalizace. Z nové zástavby se stala města duchů, jejichž obyvatelé brzy ráno autem odjíždějí do Prahy a vrací se (opět autem) večer zpět.

• Tip: Nevídaná globální shoda: třetina světa bude podléhat ochraně přírody, odhlasovala OSN

Nutnost opatřit si vše autem pak samozřejmě vede k přetížení dopravní infrastruktury, která za nárůstem dopravy zaostává. Chybí chodníky, veřejná doprava a z původně klidných obcí se stávají přetížené průjezdné zóny. Příklady, jak obce nezvládly svůj rozvoj, vidíme v Říčanech, Jesenici, Klecanech či Velkých Přílepech.

Ani Dobříši se satelitní boom v minulých letech nevyhnul. Další živelné rozšiřování zástavby ovšem narazilo na odpor občanů, když mělo dojít k zastavění místní části Brodce, která se nachází necelý kilometr od okraje města na hranici přírodního parku Hřebeny. Ačkoliv šlo o menší projekt rodinných domů těsně u brdských lesů, obyvatelé se obávali, že dojde postupně i k zastavění polí mezi Brodcemi a Dobříší. A z původně rekreační části města se stane satelitní městečko.

Celý spor přitom začal tím, že současný starosta Pavel Svoboda (kandidující původně jako nezávislý za hnutí Pro Dobříš, po pádu koalice je dnes starostou za ODS a nezávislé) nesplnil svůj předvolební slib a místo odmítnutí zástavby v Brodcích ji naopak podpořil.

• Přečtěte si: Do Středočeského kraje zamíří flotila vodíkových autobusů

Občané poté u zastupitelů neuspěli ani s peticí a požadavkem na vyhlášení místního referenda. Rozhodli se tak referendum vyvolat vlastními silami. I přesto, že sesbírali zákonem předepsaný počet podpisů nutných pro jeho vyhlášení, odmítli zastupitelé k referendu přistoupit a vyhlásit jej tak musel až krajský soud. Celý příběh bránění referendu jsme podrobně popsali a odvysílali v pořadu Nedej se v prosinci.

Obyvatelé Dobříše nakonec o víkendu rozhodovali o třech otázkách. Zaprvé odsouhlasili vynětí pozemků města v městské části Brodce ze zastavitelných ploch. Zadruhé odsouhlasili zachování postupné výstavby již schválených rozvojových částí města tak, aby město mělo možnost se postupně připravit na nárůst obyvatel. A nakonec ve třetí otázce občané odsouhlasili zákaz dalšího rozšiřování Dobříše do okolní krajiny na úkor luk, polí a lesů.

Neprůstřelná ochrana přírody

Zastupitelé města teď budou muset v souladu s výsledkem referenda změnit územní plán tak, aby vylučoval možnost změnit nezastavitelné území v katastru obce na zastavitelné. To znamená definitivní konec spekulacím s pozemky v okolí města. Dobříš se tak stala prvním městem v České republice, které bude mít téměř neprůstřelně ochráněnou zeleň a krajinu před developery, spekulanty s pozemky, ale i před změnami ve vedení města v budoucích volbách. Rozhodnutí přijaté v místním referendu je totiž možné změnit opět pouze referendem.

Úspěch referenda na Dobříši je inspirací i pro občany v dalších městech a obcích. Ukazuje, jak mohou místní obyvatelé znovu získat kontrolu nad výstavbou v místě kde žijí, aniž by neustále museli hlídat změny územního plánu nebo volené zastupitele a poté roky strastiplně bránit nechtěné výstavbě s nejistým výsledkem.

Autor: Martin Marek

Foto: Pixabay