Pomohou cizokrajné stromy českým lesům s klimatickou změnou? Vědci je otestují

V Česku je k vidění pouze v několika parcích a arboretech. Teď by se ale mohl do české krajiny rozšířit podstatně více. Vědci z Mendelovy univerzity se totiž rozhodli zjistit, nakolik mohou nepůvodní až cizokrajné dřeviny pomoci českým lesům zvládat klimatickou změnu. A mezi testovanými stromy je právě i sekvojovec.

Pro svůj experiment si odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty vybrali dvě oblasti na Vysočině, kde v následujících dvou letech vyrostou stovky druhově pestrých nepůvodních stromů. Spolupracují při tom s lesníky ze Správy městských lesů Jihlava. V navrhované skladbě přibližně desítky druhů jsou zahrnuty právě i známí stromoví obři, jako je třeba zmiňovaný sekvojovec nebo zerav obrovský.

Vědci předpokládají, že výsledky projektu využijí především vlastníci lesů, kteří se snaží přizpůsobit skladbu svých porostů pokračujícímu globálnímu oteplování, například při obnově lesa po kůrovcové kalamitě. Závěry experimentu se ale mohou hodit rovněž při plánování výsadby v parcích.

„Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně budou až do roku 2031 ověřovat vhodnost a vitalitu nepůvodních druhů v podmínkách měnícího se klimatu a narůstajícího nedostatku půdní vláhy. Mezi ověřovanými dřevinami budou figurovat cizokrajné druhy typické například pro Blízký východ nebo Ameriku,“ uvedl Pavel Hájek, radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí a zemědělství (STAN).

Odolnost proti suchu

Vybrané druhy dřevin se vysadí teď na jaře nedaleko obcí Otín u Stanořova a Sokolíčko na Jihlavsku. Celkově půjde o plochu maximálně několika hektarů, lesníci budou vytvářet ideálně namíchané směsi různých druhů. Jedním z nich bude právě i sekvojovec obrovský.

• Související: Změna klimatu zvyšuje riziko lesních požárů, říká ministr Jurečka. Podle hasičů byl loňský rok extrémní a bude hůř

„Pokusným vysazením by bylo možné ověřit například jeho růstovou dynamiku v současném klimatu v porovnání s dříve vysazenými jedinci. Ověříme také vhodnost dřevin, s nimiž se dosud nepracovalo vůbec nebo zcela výjimečně,“ vysvětlil Luboš Úradníček z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie.

Základními kritérii pro výběr dřevin bude přijatelná produkční schopnost, zvýšená odolnost proti suchu, přirozené zmlazování nebo schopnost vytvářet vhodné porostní směsi s domácími dřevinami. V první etapě do roku 2024 se uskuteční samotná výsadba s následnou péčí o porost. V dalších dvou etapách, do roku 2028 a 2031, se výzkum zaměří na zjištěné zkušenosti a získané údaje se vyhodnotí.

Spočítejte si úsporu a získejte střešní elektrárnu do několika týdnů

„Ve zkušebních porostech se bude sledovat například vitalita či přírůstky v návaznosti na nejrůznější vlivy prostředí,“ přiblížil Úradníček. Lesníci budou na základě průběžných výsledků a po konzultaci s výzkumníky z Mendelovy univerzity s porostem pracovat, a následně další stromy dosazovat nebo případně měnit složení porostu.

Sazební materiál nakoupí Kraj Vysočina, který je rovněž koordinátorem celého projektu. Správa městských lesů Jihlava bude pečovat o výsadbu, a společně s krajem a Mendelovou univerzitou se bude podílet na hodnocení.

České porosty chřadnou

Že nejsou české porosty i kvůli klimatické krizi v dobrém stavu, dokládá rovněž poslední Zpráva o stavu životního prostředí, kterou zpracovala CENIA – Česká informační agentura životního prostředí.

„Stav lesů poškozených kůrovcovou kalamitou narušuje jejich schopnost vázat oxid uhličitý a představuje vážný problém při směřování ke klimatické neutralitě. Dle poslední emisní inventury k roku 2020 mělo Česko nejhorší bilanci emisí a propadů v sektoru využití území, změny ve využití území a lesnictví v celé Evropské unii,“ konstatuje se například v dokumentu.

Ekologické Hnutí Duha v komentáři k této zprávě uvedla, že se v Česku v posledních letech nedaří řešit klimatickou změnu hlavně kvůli plošnému odumírání lesních porostů, které dříve vázaly uhlík. „Nyní jej ve velkém uvolňují při těžbě (z půdy na holosečích) a následně při spalování dřeva či jeho zpracování na produkty s nízkou životností,“ sdělila organizace.

• Tip: Vedro, požáry, stovky mrtvých. Evropa se zahřívá rychleji než jiné části světa

Zdravotní stav lesů u nás přitom stále patří k nejhorším v Evropě a nejčastěji vysazovanou dřevinou je nadále smrk, i když by jeho podíl měl být výrazně nižší. Například poškození korun stromů ztrátou listů nebo jehličí (takzvaná defoliace) je u českých porostů asi trojnásobně větší, než je evropský průměr.

„Odolnost budoucích lesů závisí na míře přirozené obnovy lesa, neboť stromy z přirozeného zmlazení jsou odolnější než stromy z umělé výsadby. V roce 2021 však tvořila plocha přirozené obnovy i přes malé zvýšení pouze 22,4 procenta z celkové plochy obnovy lesů,” uvedlo Hnutí Duha. Obnovu lesů výrazně omezují také vysoké stavy spárkaté zvěře – jeleni, srnci, daňci či mufloni.

Lesní adaptační strategie

Státní podnik Lesy ČR, který obhospodařuje největší rozlohu tuzemských porostů, na konci roku oznámil, že kvůli globálnímu oteplování připravuje adaptační strategii na změnu klimatu do roku 2030.

„Vycházíme z doporučení Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky a Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů, jejich analýzy statistických údajů o vývoji klimatických podmínek, zejména pak dlouhodobých změn průměrných teplot vzduchu i vodní bilance a návrhů účinných adaptačních opatření. Souvisejí se zvýšeným rizikem sucha a stresu porostů na konkrétních stanovištích,“ řekl Dalibor Šafařík, generální ředitel Lesů ČR.

Spravované lesní pozemky podnik rozčlenil podle míry rizika a naléhavosti adaptace do tří kategorií. Následná opatření se týkají pěstování druhově pestrých porostů, různorodého hospodaření, ochrany biodiverzity, obnovy vodního režimu nebo úpravy stavu zvěře, aby se v maximální míře mohla využívat přirozená obnova lesů a všechny vhodné druhy dřevin.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay