Národní park Křivoklátsko? Nic dobrého to nepřinese a svůj názor nezměním, říká starostka Karlovy Vsi

„Myslím si, že v současné době není ani teoretická možnost, abych svůj názor změnila,“ řekla v rozhovoru pro Obnovitelně.cz starostka, podle níž má stejně odmítavý názor na chystaný park také výrazná většina obyvatel její obce. Vyhlášení Národního parku Křivoklátsko budí v lokalitě dlouhodobě kontroverze. Vědci a ochránci na jedné straně vznik parku hájí kvůli posílení ochrany přírodních hodnot a podpory přírodních procesů. Místní se naopak bojí omezení svých práv a přívalu turistů.

Patřila jste od počátku mezi odpůrce plánovaného národního parku, nebo se váš názor postupně vyvíjel?

Prvotní informaci o možnosti vyhlášení Národního parku Křivoklátsko jsem dostala v roce 2008. V tu dobu byla Karlova Ves v bankrotu po bývalém starostovi, a obec měla obrovské dluhy ve výši okolo dvaceti milionů korun. Byla jsem ve funkci starosty jeden a půl roku a po celou dobu probíhala soudní řízení.

• Související: Proti Národnímu parku Křivoklátsko se vede dezinformační kampaň. Lidé se bojí vyhlášení podporovat, říká ochranář

První myšlenka na vznik parku se mně celkem líbila s naivitou možností třeba vybudování čistírny odpadních vod. Ministerstvo životního prostředí nás tenkrát vzalo na exkurzi do Národního parku České Švýcarsko, které nám v tu dobu bylo pořád předkládáno jako takový vzor. V informačním středisku v Krásné Lípě bylo uspořádáno společné setkání se starosty regionu národního parku.

Po prezentaci tamních starostů jsem pojala určité pochybnosti a začala jsem si obstarávat informace z dalších národních parků. A ujistila jsem se, že vyhlášení Národního parku Křivoklátsko je nesmysl a pro obyvatele obce Karlova Ves nepřinese žádné výhody, ale jen omezení jejich života.

Proč vlastně s vyhlášením národního parku nesouhlasíte?

Ministerstvo životního prostředí v současné době čelí tomu, že drtivá většina obyvatel Křivoklátska si na svém území vyhlášení národního parku nepřeje. Národní park v současném legislativním pojetí není nejvyšší ochrana přírodních hodnot, ale ochrana jakýchsi přírodních procesů. Podstatou je nepéče, jejímž následkem je rozpad lesa, šíření škůdců, přehřívání krajiny a ohrožení vodního režimu.

Vše dohromady povede ke zhoršení životního prostředí obyvatel Křivoklátska, ke zvýšenému riziku lesních požárů a k odvodnění. Současné obce se starají o svá historická území, o přírodu se zde pečuje skutečně příkladně, proto jsou zde zachovány lesní ekosystémy, je zde vysoká biodiverzita, která se zlepšuje díky péči člověka, který přijal za ochranu přírody odpovědnost. Režim národního parku v českém pojetí státní ochrany přírody ale odpovědné hospodáře vyhání a odpovědnost za přírodu a krajinu nechává na přírodě samotné – to je při dnešním stavu naší planety hyenismus.

Veřejnost vnímá národní park jako úctyhodný pojem, který je součástí naší národní hrdosti ľ něco jako národní divadlo. Vnímá ho jako nejvyšší formu ochrany cenných hodnot, ale toto v parcích neprobíhá, protože důležitý není pojem národní park, ale obsah tohoto pojmu definovaný v zákoně, a to jsou přírodní procesy, nezasahování proti škůdcům, tedy myšlenkový konstrukt „příroda si sama pomůže“ – bez toho, že by bylo zřejmé, čeho má být dosaženo a kdo za co odpovídá. My, kteří v přírodě žijeme, ale víme, že péče člověka a jeho odpovědnost jsou nenahraditelné.

Ale právě to, že se v národních parcích nechává přírodě volný vývoj, pak vrací krajinu do svého přirozeného prostředí, které si pak poradí i se suchem, záplavami nebo jinými jevy. Nejsou to právě zásahy člověka do přírody, které následně vedou například k odvodnění území, jak jste o tom mluvila?

Podle mého názoru se dá tento přístup aplikovat pouze v případech, pokud by se jednalo o území s převažujícím výskytem přirozených a člověkem málo pozměněných ekosystémů. Nakonec to je i jedna z podmínek pro vyhlášení národního parku uvedených v zákoně na ochranu přírody a krajiny. Na Křivoklátsku je ve stupni přirozenosti jedna ale pouze 4,35 procenta území, lesníci zde již několik desetiletí hospodaří přírodě blízkými způsoby s maloplošnou obnovou porostů.

• Rozhovor s ministrem Hladíkem: Soláry nestačí, potřebujeme všechny čisté zdroje. Těžbu lithia CHKO Krušné hory neohrozí

Naopak na území některých národních parků dochází k velkoplošnému rozpadu celých lesních ekosystémů, kde je retenční schopnost lesa značně omezena, na rozsáhlých holinách dochází k intenzivnímu výparu, k půdní erozi a významně se zvyšuje riziko lesních požárů. Všechny tyto negativní jevy mají navíc zásadní vliv na kvalitu života lidí v obcích na území NP. Rozpad lesa může mít například zásadní vliv na vydatnost zdrojů pitné vody pro obyvatele. V tom vidím zásadní rozpor.

Nevidíte v národním parku přece jen nějaké výhody pro vaši obec?

Opravdu žádné výhody nevidím. Forma ochrany přírody v režimu národního parku obci Karlova Ves ani nikomu jinému oproti současné chráněné krajinné oblasti nic pozitivního nepřinese. Ochrana přírody formou chráněné krajinné oblasti má chránit typický krajinný ráz tohoto území, takže vlastně víme, co od této formy můžeme očekávat. Co můžeme očekávat od národního parku, který hovoří o ochraně přírodních procesů, přičemž výsledky této péče, respektive nepéče vidíme na požáru v Českém Švýcarsku?

Spočítejte si úsporu a získejte střešní elektrárnu do několika týdnů

Podle vědecké studie by ale odklízení kůrovcového dřeva v Národním parku České Švýcarsko loňský rozsáhlý požár nezastavilo. Oheň by naopak zřejmě zasáhl ještě větší plochu a šířil by se rychleji. Otázkou dokonce je, nakolik by se pak vůbec podařilo dostat plameny pod kontrolu. S tím nesouhlasíte?

Výsledky této studie rozporovaly vedle některých odborníků i stanoviska a závěry Hasičského záchranného sboru České republiky prezentované na konferenci věnované této problematice v poslanecké sněmovně. Měli bychom si spíše položit otázku, jak je možné, že na území národního parku dojde k situaci, že vznikne požár o velikosti přesahující tisíc hektarů, když průměrná velikost lesního požáru na území České republiky za období 1992 až 2021 byla 0,38 hektaru.

Ovlivnil váš názor na nový národní park například i přístup Ministerstva životního prostředí? Co vám na něm nejvíce vadilo?

Celý počátek zahajování jakékoliv diskuse o možném vyhlášení Národního parku Křivoklátsko nebyl v pořádku. Začalo to Středočeským krajem, který obeslal obce e-mailem s informací, že obce navštíví radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Jana Skopalíková (Piráti) a popovídá si o životním prostředí. A tak jsme očekávali informace třeba o odpadech, čistírně odpadních vod, vodovodech.

V pozvánce o národním parku nebylo ani slovo. A tak to pokračovalo. Bez nás, o nás. Komunikace s Ministerstvem životního prostředí byla vždy ze strany obcí. Výjezdy někdejšího náměstka ministra Vladimíra Dolejského, který měl přesvědčit region o nutnosti zřízení národního parku, také moc nevyšly. Myslím, že ten, kdo měl o národním parku pochybnosti, se po loňské veřejné debatě v Broumech rozhodl proti parku.

Co mně nejvíce vadilo a vadí: nerespektování principu územní samosprávy a vše bez projednání s těmi, kteří jsou voleni na daném území v přímých volbách, tedy s obcemi. Vypovídá to o absolutní neúctě k tomuto principu a k občanům daného území, kteří si ve svobodných volbách zvolili své zástupce.

Zlepšila se komunikace a přístup po nástupu nového ministra Petra Hladíka?

Nevím. V současné době jsme v procesu vyhodnocování námitek k záměru vyhlášení národního parku. Pan ministr Hladík do médií vykřikoval, že navštíví všechny obce a občany regionu. To se nestalo. Podle mých informací z médií navštívil tři obce a jednoho bývalého starostu. To není moc. Chápu to spíše jako mediální hru.

Jak se na vyhlášení národního parku dívají obyvatelé vaší Karlovy Vsi? Jaký je poměr pro a proti?

Obyvatelé obce jsou zcela proti Národnímu parku Křivoklátsko, i když jsou samozřejmě i někteří pro. V poslední anketě z roku 2021 byli tři lidé pro a sto třicet proti. Uvědomuji si, že anketa není závazným dokumentem, ale nesouhlas s vyhlášením Národního parku Křivoklátsko je setrvalým stavem.

Existuje třeba i jen teoretická možnost, že by se váš názor změnil? Co by vás mohlo přesvědčit, abyste s národním parkem souhlasila?

Myslím si, že v současné době není ani teoretická možnost, abych svůj názor změnila. Spíš právě naopak. Situace v ostatních národních parcích je tak tristní, že opravdu máme oprávněné obavy o budoucnost Křivoklátska, z čehož pak pramení postoj proti vyhlášení národního parku.

• Rozhovor: Chránit klima má smysl, i když se to možná nepovede. Čechy přesvědčí soláry a elektromobil v každé vesnici, říká Jan Krajhanzl

Požár v Českém Švýcarsku, výpovědi starostů z tohoto území, jejich setrvalé snahy o řešení problematiky uschlých lesů, a nakonec požár, který nemá na území České republiky obdoby. České Švýcarsko čelí permanentnímu požárnímu nebezpečí kvůli abnormálnímu množství hořlavého materiálu – uschlá torza původních lesů. Toto jsou slova představitele Hasičského záchranného sboru.

Nejvíce mi však vadí, že se Národní park Křivoklátsko stal už pouze politickým projektem. Tohle bylo definitivně potvrzeno, když ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) přiměl na konci letošního února státní podnik Lesy ČR, aby stáhl odborně vypracované a v termínu podané námitky a připomínky k záměru vyhlášení Národního parku Křivoklátsko ještě před tím, než je Ministerstvo životního prostředí vypořádalo.

Autor: Pavel Baroch

Úvodní foto: Pavel Baroch