O víkendu se koná mapování invazivních a nepůvodních živočichů a rostlin, přidejte se také

V předcházejícím ročníku přispěli dobrovolníci do databáze více než 250 pozorováními o sedmnácti nepůvodních druzích. Vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a Botanického ústavu Akademie věd, kteří jsou v ČR hlavními koordinátory mezinárodního projektu, tak získali cenné informace o šíření i výskytu rostlin a živočichů, kteří by se zanedlouho mohli stát hrozbou.

Odborníci na biologické invaze tak spojí síly s veřejností, aby již podruhé společně zmapovali rozšíření vybraných nepůvodních druhů v chráněných, ale i dalších oblastech České republiky. Zapojit se do vědeckého pozorování může každý. Stačí si nainstalovat do telefonu některou z určovacích aplikací, jako například iNaturalist, a zaznamenat do ní svá pozorování. Aplikace zároveň uživatelům slouží jako pomocník pro určení druhu. Pro vybrané druhy lze využít specializované aplikace jako Raci v ČR či Avif.

Kalkulačka solární elektrárny: vyplatí se vám?

„Do zapojení vyzýváme zejména školy a přírodovědné kroužky, protože mohou touto hravou formou představit dětem a studentům problematiku biologických invazí, která je v dnešním globalizovaném světě velice důležitá. Právě mladá generace bude v budoucnosti odpovědná za vývoj naší krajiny,“ říká Jiří Skuhrovec, entomolog z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a jeden z hlavních koordinátorů Biosmrště.

Do minulého ročníku mapování se zapojilo více než sto dobrovolníků, kteří zaznamenali celkem 250 údajů. Získaná data mají pro vědce jedinečný význam, neboť přináší nové informace o šíření sledovaných rostlin a živočichů, zejména v málo zmapovaných oblastech. „Údaje, které dobrovolníci zaznamenají, budou poskytnuty Nálezové databázi ochrany přírody, a poslouží tak nejen vědcům, ale i ochráncům přírody,“ vysvětlil Skuhrovec.

• Tip: Staré vzácné lesy mizí alarmujícím tempem. Evropští vědci vyzvali k jejich záchraně

Do Evropy se prostřednictvím člověka, ať už záměrně či omylem, dostalo zhruba čtrnáct tisíc nepůvodních druhů. Invazní jsou pak ty z nich, které se masivně šíří a mohou ohrožovat jak biologickou rozmanitost, tak ekonomiku nebo dokonce lidské zdraví. Invazní druhy způsobují celosvětově ztráty ve výši 1,7 bilionu korun ročně.

„Zapojení široké veřejnosti je pro studium biologických invazí velmi důležité, protože čím dříve zachytíme zavlečené druhy s invazním potenciálem, tím rychleji a hospodárněji můžeme jejich nekontrolovatelnému šíření zabránit. Při troše štěstí lze zaznamenat i nový nepůvodní druh pro území České republiky. Pozorování v přírodě navíc přináší spoustu jedinečných zážitků,“ říká Pavel Pipek z Botanického ústavu Akademie věd, spoluorganizátor Biosmršti.

Pro více informací o možnostech zapojení se do projektu můžete navštívit stránky Biosmršti 2023.

Text: Kristýna Čermáková

Foto: Pavel Pipek