Poválečná obnova Ukrajiny musí být podle zásad udržitelnosti, žádají ekologové

Nezisková organizace Arnika iniciativu Rady Evropy v podobě registru vítá a doufá, že registr bude zahrnovat také možnost hlášení škod na životním prostředí. Podle studie českých a ukrajinských autorů, kterou organizace vydala letos v únoru, se budou ukrajinské ekosystémy s obrovským množstvím munice a dalšími důsledky invaze vyrovnávat desítky let.

„Případné reparace je nutné investovat tak, aby při obnově Ukrajiny byly respektovány principy udržitelnosti. Chybou by naopak bylo investovat do oživení ukrajinské ekonomiky v její předválečné podobě, která byla stále z velké části zatížena sovětským dědictvím v podobě vysoké energetické a materiálové náročnosti a velké produkce odpadů a emisí nebezpečných pro lidské zdraví,“ vysvětluje Marcela Černochová, koordinátorka ukrajinského projektu Arniky.

Autoři studie definovali tři hlavní kategorie environmentálních škod způsobených ruskou invazí. První je přímá kontaminace prostředí toxickými látkami obsaženými v munici, výbušninách, raketovém palivu a pohonných hmotách.

• Tip: Ruská agrese pustoší nejen Ukrajinu, ale poškozuje i klimatický systém Země

Druhou kategorií škod je fyzická destrukce a devastace biotopů v důsledku výbuchů, požárů a bojových aktivit. Podle Černochové jen za první půl rok války evidují poškození 412 průmyslových objektů, 978 zdravotnických zařízení, přes 115 tisíc rodinných domů a 15 tisíc bytů. A podle údajů Světové banky z března 2023 náklady na obnovu dosáhnou minimálně 411 miliard dolarů.

„Z toho environmentální škody odhadovala ukrajinská strana v únoru tohoto roku na 50 miliard dolarů. S každým dnem bojů toto číslo pochopitelně narůstá, takže se nejedná o žádnou banalitu, kterou by vznikající registr mohl opomenout,“ říká Černochová.

• Tip: Ruská válka nezabíjí jen lidi, ale i přírodu: zasažena je téměř třetina chráněných území Ukrajiny

Třetí kategorií jsou havárie způsobené ostřelováním a raketovými útoky na průmyslové objekty, při kterých dochází k masivním únikům vysoce nebezpečných látek. Vzhledem k tomu, že mezi tyto toxické látky patří například čpavek, chlór, ropné produkty ale také polychlorované bifenyly a dioxiny, budou muset být všechny kontaminované lokality prověřeny a nákladně sanovány.

Studie varuje, že území zasažená bojovou činností potřebují desítky let k obnovení své úrodnosti a biologické rozmanitosti. Zdůrazňuje, že je důležité zajistit komplexní posouzení stavu životního prostředí po skončení války a vypracovat obecný plán obnovy přírodního stavu poškozených území, jakož i speciální projekty dekontaminace znečištěných území.

Text: Kristýna Čermáková

Grafika: Pixabay