Klimatická nuda v Bonnu: svět se shodne na snížení spotřeby uhlí, ale to nemusí stačit

Ambiciózní Francie

Mezi tradičními projevy politiků z celého světa pravděpodobně nejvíce vynikl francouzský prezident. Macron považuje „boj proti změnám klimatu za zdaleka nejvýznamnější boj naší doby.“ Zmínil i otázku, která je příčinou sporů na mnoha světových jednáních: odpovědnost průmyslových zemí za již probíhající změny klimatu a související povinnost zaplatit potřebná řešení a kompenzovat škody. „Změna klimatu přináší další nespravedlnost do tohoto již nespravedlivého světa,“ prohlásil.

Macron patří k největším kritikům rozhodnutí Donalda Trumpa odstoupit od Pařížské dohody a nejhlasitější potlesk sklidil, když zavázal Francii a také evropské partnery k tomu, aby zaplnili mezeru ve financování vědy, která tu po USA zbyla. „Nebude chybět ani jedno euro,“ ujistil rozhodně Macron.

Francie hodlá financovat nové projekty, například na skladování energie, a pomoct tak rozšířit obnovitelné zdroje energie v Evropě. Usiluje také o zvýšení poplatků za vypouštění emisí skleníkových plynů na 30 eur za tunu, což by ekonomicky zruinovalo uhlí. Macron dokonce prohlásil, že Francie uzavře do roku 2021 všechny své uhelné elektrárny a zakáže veškeré nové průzkumy zásob fosilních paliv na svých územích.

Čisté uhlí?

Právě uhlí, nejšpinavější fosilní palivo, bylo v Bonnu tématem řady rozhovorů a projevů. Rozruch způsobilo rozhodnutí oficiální delegace Spojených států změnit téma jejich jediné doprovodné akce, a sice zaměřit se na propagaci tzv. „čistého uhlí“. To, co ostatní delegáti vnímali jako poněkud kontroverzní a zvláštní krok, komentoval zástupce USA George D. Banks slovy, že na uhlí je „kontroverzní pouze to, že jsme se rozhodli strčit hlavy do písku.“ A zcela v souladu s postojem amerického prezidenta Donalda Trumpa dodal, že „fosilní paliva budou bezpochyby nadále používána a my jednoduše tvrdíme, že je v globálním zájmu zajistit, aby bylo jejich používání co nejúčinnější a nejčistší.“

Nicméně jinak mělo letošní Trumpovo rozhodnutí odstoupit od Pařížské dohody na jednání jen malý vliv a americká delegace byla poměrně neutrální a příliš se nezapojovala. S malou a pasivní oficiální delegací kontrastovala iniciativa „We Are Still In“, která zastupovala tu část Američanů, kteří hodlají Pařížskou dohodu dodržet. V Bonnu je reprezentoval kalifornský guvernér Jerry Brown, bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg nebo bývalý viceprezident Al Gore.

Nebo konec uhlí?

Den před závěrem summitu se některé země – například Mexiko, Nový Zéland, Dánsko nebo Angola – připojily ke koalici států, která se nehledě na postup formálních jednání zavázala k úplnému vyřazení uhlí ze svého energetického mixu. Aliance Powering Past Coal doufá, že konec nejšpinavějšího fosilního paliva, které zabije 800 000 lidí ročně a v současné době stále poskytuje až 40 % celosvětové elektřiny, je za dveřmi. Nadějně to již vypadá z hlediska zaměstnanosti: v USA dnes čisté obnovitelné zdroje dávají práci čtyřikrát více lidem než fosilní energetika, kterou horlivě podporuje Donald Trump.

Alianci Powering Past Coal vedou Velká Británie spolu s Kanadou a zahrnuje také několik zemí, jako je Fidži, které nevyužívají uhlí vůbec. Mezi členy však není žádná z asijských zemí, které patří k největším spotřebitelům uhlí na světě. Austrálie, největší dodavatel uhlí v regionu, se také odmítla připojit. Pozitivní zprávou ale bylo prohlášení Michaela Bloomberga, že investuje 50 milionů dolarů na rozšíření své kampaně proti uhlí také do Evropy.

Německé uhelné elektrárny a konec „jamajské“ koalice

Uhlí a uhelné elektrárny byly klíčovým tématem i pro německou kancléřku. Angela Merkelová, jež se summitu také zúčastnila, si kvůli váhavé pozici ohledně útlumu domácích uhelných zdrojů vysloužila tvrdou kritiku. Merkelová, která před třiceti lety předsedala prvnímu klimatickému summitu jako ministryně životního prostředí, byla v posledních týdnech pod velkým tlakem, aby zavřela některé z uhelných elektráren, kvůli nimž Německo neplní své vlastní cíle v ochraně klimatu.

CDU a Svobodní demokraté nabídli během vyjednávání o budoucí německé vládní koalici uzavřít 10 uhelných elektráren do konce roku 2020, což se nepotkalo s ambicióznějšími požadavky Zelených. Klima a energetika byly tedy spolu s migrací témata, na kterých se jednotlivé politické strany neshodly, a dnes je již jasné, že tzv. jamajská koalice nevznikne. Odpověď na otázku „jak zastavit uhlí“ ovšem zůstává klíčovým bodem, ať už bude příští vládní uskupení v Německu jakékoli. Konec uhelné energetiky by měl být důležitým úkolem i pro budoucí českou vládu.

Klimatické finance a práva původních obyvatel

Financování opatření na snižování emisí a adaptací patří mezi evergreeny klimatických konferencí. Až do poslední chvíle se v Bonnu stále vedly technické debaty týkající se právě rozpočtu a finančních příspěvků, které mají poskytovat zejména bohaté státy. Toto citlivé téma (jako již mnohokrát) zdrželo formální přijetí předpřipravených výstupů a protáhlo jednání o několik dalších hodin. Chudší a zranitelné státy naléhaly na rozvinuté země, aby předem stanovily, kolik budou přispívat do klimatického rozpočtu. To je důležitá informace pro příjemce pomoci kvůli plánování potřebných opatření. Vyspělé země se hájily tím, že jsou ochotné pomáhat i finančně, ale slibovat konkrétní částky jménem budoucích vlád je podle nich právně složité.

Delegáti alespoň uznali důležitou roli původních a domorodých obyvatel v ochraně klimatu, o které se hovoří v Pařížské dohodě a jež patřila mezi překvapivě kontroverzní témata. Například Čína, která má po změně postoje USA ambice stát se novým šampionem v mezinárodní klimatické politice, je dlouhodobě pod tlakem obav ze separatistických hnutí v Tibetu, Sin-ťiangu a Vnitřním Mongolsku. Peking však nakonec svou pozici v otázce domorodých obyvatel a jejich práv zmírnil.

Ani dva týdny intenzivních jednání bohužel nestačily k výraznějšímu posunu v přípravě tzv. Paris rulebook, tedy souboru konkrétních pravidel pro naplnění cílů Pařížské dohody. Zatímco debata o požadavcích na podávání zpráv o aktivitách jednotlivých států v ochraně klimatu aspoň mírně pokročila, obtížnější agenda – jako jsou možnosti úlev pro rozvojové země – byla odsunuta na příští rok. Času na další dohadování ale není mnoho, podle schváleného harmonogramu mají být pravidla hotová za rok v prosinci pro konferenci v polských Katovicích. 

Velká inventura

V Bonnu se dohodlo, že v příštích měsících bude proces Talanoa sloužit k prvnímu vyhodnocení plnění Pařížské dohody. Talanoa je slovo pocházející z Fidži a označuje inkluzivní, participativní a transparentní dialog. Přípravná fáze tohoto procesu již začala a poběží až do konání příští konference v Polsku, kde ji vystřídá fáze politická.

Tento proces využije celou řadu vstupů a informací, včetně speciální zprávy IPCC o možnostech omezit oteplení planety na 1,5 stupně Celsia. Dialog má jednotlivé státy přimět, aby zejména zrychlily tempo snižování emisí. To se týká také Evropské unie, která zrovna připravuje svoji klimatickou a energetickou politiku do konce příští dekády a má tedy ideální příležitost k jejímu posílení.