Klimatická rovnováha mezi chudými a bohatými

Že nová dohoda jednou provždy vyřeší oteplování Země, nikdo ani nečekal. Konečně, jde o první pokus, jak mezinárodní režim ochrany klimatu nastavit jinak – zdola nahoru. Od jednotlivých zemí a jejich příspěvků ke globálnímu rámci. Konkrétní závazky, které státy zatím nabídly, k udržení oteplování co nejníže pod dohodnutou hranicí 2 °C samozřejmě nestačí. Představují však důležitý krok. Dohoda přitom výslovně počítá s tím, že závazky budou revidovány každých 5 let.

Pokud je Pařížská dohoda v něčem průlomová, pak v celosvětové shodě, že se jízda na černo nevyplatí ani samotnému černému pasažérovi. Důvody se různí. Hlavní příčina souhlasu Číny s omezením vlastních emisí má čtyři písmena: smog. Znečištění z uhelných elektráren tam ročně zabije 366 tisíc lidí. I díky masivním investicím do obnovitelných zdrojů snad získá pětina obyvatel Indie konečně přístup k elektřině. Brazílie chce do konce příští dekády skoncovat s nelegální těžbou dřeva v Amazonii, která patří mezi největší zdroje brazilských emisí.

Ano, samozřejmě jde o peníze

„Exportujeme leccos a do budoucna chci, abychom vyváželi spoustu elektřiny z větru. Potřebujeme jí víc, a to hned,“ řekl v roce 2011 guvernér státu Kansas, Sam Brownback. Od té doby se v Kansasu výroba elektřiny z větru ztrojnásobila a stát ji vyváží. Do dvou let by Kansas jako první v rámci USA mohl pokrýt polovinu spotřeby elektřiny výhradně z větru. Pokud jej ovšem nepředstihne Iowa. Jen pro pořádek: v Iowě i Kansasu vyhrál prezidentské volby Donald J. Trump a guvernér Brownback je z Republikánské strany.

Skutečný problém ale znamená Trumpem ohlášený konec financování adaptací a projektů na snižování emisí v chudých zemích. USA se třemi miliardami dolarů patřily k největším přispěvatelům do speciálně vytvořeného fondu OSN a výpadek těchto peněz bude znát. Řada zemí v Paříži nabídla, že bude emise snižovat razantněji, pokud jim bohaté státy finančně pomohou. K plánování dalších kroků potřebují vědět, s jak velkou podporou mohou počítat. Jinými slovy, dostupnost financí ovlivní velikost jejich emisí a nynější škrty se mohou do budoucna značně prodražit. Všem.

Zvlášť citelný pak může být výpadek v případě chronicky podfinancovaných adaptací. Už současné oteplení o zhruba jeden stupeň Celsia má nerovnoměrné dopady. Chudé země ležící v subtropických a tropických oblastech proměnou podnebí trpí a budou trpět více. Adaptace na globální změny podnebí přitom neznamená pouze obměnu zemědělských plodin, stavby hrází, lépe izolované domy, uvyknutí častějším povodním nebo velmi horkým létům. Také může jít o stěhování několika desítek milionů muslimských rolníků z Bangladéše do přelidněné a chudé hinduistické Indie. Půjde to?