Tento nový větrný park nasytí 15 tisíc českých domácností. Podívejte se!
Po téměř třech letech půstu v české větrné energetice byla tento týden zahájena výstavba nového větrného parku. Třináct větrných turbín po svém dokončení vyrobí tolik elektřiny, jako spotřebuje 15 tisíc českých domácností.
Martin Sedlák
15. 6. 2017
„Na vhodně větrném místě u Václavic na Liberecku vybudujeme větrné turbíny s celkovým výkonem parku 26 megawattů. Půjde o první realizovaný projekt výstavby větrných elektráren v Česku po předchozí několikaleté pauze,” uvedl v prvních dnech výstavby zástupce investora větrného projektu Marek Lang, jednatel společnosti EEH s. r. o.
Společnost EEH si pro svůj záměr výroby elektřiny z větru vybrala ideální lokalitu u Hrádku nad Nisou (Liberecký kraj). O výhodnosti česko-polsko-německého trojmezí pro využití větru svědčí i nedaleký bývalý větrný mlýn holandského typu, který byl postaven v polovině 19. století. Na horizontu lze také vidět moderní větrné turbíny na německé i polské straně hranice.
Kontrast k ladným větrným turbínám pak představuje pohled přes hranice do Polska. Na dohled od lokality větrného parku se nachází hnědouhelný povrchový důl Bogatynia o rozloze okolo 30 čtverečních kilometrů a uhelná elektrárna Turów se šesti chladicími věžemi. Elektrárna Turów byla v roce 2013 vyhodnocena jako 19. největší znečišťovatel ovzduší v Evropě.
Do léta hotovo
Větrné turbíny dodá německá společnost Senvion (dříve známá pod jménem REpower). Firma má více než 25letou historii, za kterou po světě postavila 6 600 větrných turbín. Aktuálně se zaměřuje na dodávky větrných elektráren o výkonu 2 až 6,2 megawattů a je i úspěšná v dodávkách pro námořní větrné parky. Zajímavostí je, že projekt dal práci také lidem v Česku. Věže (tubusy) vyrobila česká firma SIAG CZ Chrudim. Dalším subdodavatelem je polský výrobce lopatek pro větrnou turbínu.
Aktuálně je v lokalitě vztyčena první věž a navážejí se komponenty pro další větrné elektrárny. „Stavba bude probíhat během léta. Chceme být s projektem hotovi během léta,” popisuje přípravy projektu Marek Lang. „Každá větrná elektrárna měří 80 metrů a listy mají rozměr do 50 metrů. Celý větrný park vyrobí ročně 52 gigawatthodin elektřiny, což bude odpovídat asi 10 procentům výroby elektřiny z větru v Česku,” dodává Lang podrobnosti k projektu větrného parku.
Větrný park nebude představovat riziko pro ptáky. Posudky ukázaly, že lokalitou nevedou tahy velkého ptactva ani se zde nevyskytují netopýři. Další studie ukázaly, že větrné turbíny nebudou vydávat nadměrný hluk, který by rušil místní obyvatele.
Šetrná energie větrných turbín
Celkový instalovaný výkon větrných elektráren v Česku dosahuje 283 megawattů. Ročně tak svou výrobou přispějí necelými 500 gigawatthodinami elektřiny. To odpovídá necelému jednomu procentu spotřeby elektřiny v Česku nebo také spotřebě 160 000 průměrných domácností.
Větrná energetika však může přispět do energetického mixu českých šetrných zdrojů energie významněji. Podle Pačesovy komise nebo energetické koncepce ekologických organizací Chytrá energie může postupné budování větrných elektráren dosáhnout na roční produkci odpovídající ekvivalentu elektřiny, kterou spotřebují dva miliony českých domácností. Aktualizovaná čísla, zpracovaná pro Českou společnost pro větrnou energii a Komoru obnovitelných zdrojů ve spolupráci s Ústavem fyziky atmosféry AV ČR, kalkulují s možnostmi celkové výroby elektřiny z větru odpovídající celé třetině současné spotřeby elektřiny v Česku. Tedy přibližně stejně jako dva jaderné reaktory v Temelíně. Scénář přitom respektuje nastavené limity území, tedy například zákaz výstavby větrných elektráren v oblastech s výskytem ohrožených druhů živočichů.
Klíčem k využití potenciálu šetrné energie větru je obnovení stability v sektoru obnovitelných zdrojů i jistoty podpory pro nové projekty. Jen takové prostředí může vést k oživení zájmu o investice do větrné energetiky. Můžeme se inspirovat v sousedním Německu, kde letos proběhla první aukce nových větrných kapacit. Více než 90 % vítězných projektů tvoří občanské nebo komunitní projekty a nasazení tržního mechanismu přispělo k výše snížení podpory u nových projektů.
Zdroj: vlastní