Průlomový verdikt soudu: Česká republika dělá málo pro ochranu klimatu

Připojit se ke klimatické žalobě byl podle tamního starosty Jiřího Boučky logickým krokem. Dopady klimatické změny, které se projevují jako extrémní jevy počasí, jsou v posledních letech patrné na první pohled. V letech 2002, 2011 a 2013 se obcí prohnaly ničivé povodně, ale zlomový byl hlavně rok 2018, kdy vrcholila série extrémně suchých let.

„Rekordní letní teploty vysály z vegetace a zemského povrchu tolik vody, že potok Loděnice (Kačák) prakticky přestal existovat a ztratila se i voda ze studen. Na vegetaci se suché roky projevují s určitým zpožděním — v letech 2019 a 2020 jsme byli svědky prosychání korun listnáčů a hynutí borovic ve velkém,“ uvedl starosta Boučka loni na jaře v komentáři pro Deník Referendum. A ačkoliv byl rok 2020 srážkově příznivý, některé procesy v přírodě se už nastartovaly. Staré statné duby musely k zemi, některé dále usychají. „Ano, stále to pokračuje,“ potvrdil Obnovitelně.cz starosta Bouček. „Teď sice nějaká vláha je, ale les je tím poznamenaný, významná část je poškozená.“

Bouček zavzpomínal na důležité jednání obecního zastupitelstva loni v únoru, kdy se návrh na připojení ke klimatické žalobě začalo projednávat. Kritici varovali například před tím, aby žaloba Svatému Janu pod Skalou neuškodila a státní úřady už poté nechtěly dávat žádné dotace. Anebo upozorňovali na to, že vláda má v pocovidové době jiné starosti.

„Protiargumentem počáteční menšiny sympatizantů klimatické žaloby byly nejen úspěchy podobných iniciativ v zahraničí, ale také připomenutí paralely se situací po Helsinské konferenci z roku 1975, kde se náš stát přihlásil k plnění závazků v oblasti lidských práv, ale v praxi neuhnul ani o píď od normalizačních praktik. Když toto pokrytectví moci začátkem roku 1977 popsali autoři dokumentu Charta 77, brala to většina společnosti jako beznadějné gesto, které povede jen k větší perzekuci. S odstupem pár desítek let se ze signatářů stali hrdinové a jejich počin začal být vnímán jako důležitý a očistný,“ uvedl v komentáři Bouček.

„Tato relativně nedávná zkušenost nám umožňuje vnímat dnešní situaci s nadhledem a nahlížet věci očima našich potomků. Dnešní mladá generace — a to rozhodně není jen Greta Thunbergová, ale také miliony středoškoláků a aktivistů z hnutí Fridays For Future a dalších světových klimatických hnutí — bude jednou hodnotit a možná i soudit naše postoje, náš dnešní alibismus, naši krátkozrakost a možná i neochotu vzdát se pohodlných výdobytků bohaté civilizace,“ dodal starosta.

Nedostatečná protiemisní opatření

Rozhodnutí soudu, který dal za pravdu spolku Klimatická žaloba ČR a dalším žalobcům, je podle starosty Boučka příjemným překvapením. Někteří renomovaní právníci totiž žalobě velké naděje na úspěch nedávali, i když iniciativě projevovali sympatie. „Teď po rozsudku samozřejmě vládne euforie, ale je to pouze dílčí úspěch, zatím je jen na papíře,“ konstatoval Bouček. Vedle konkrétního plánu vlády, jak mírnit dopady změny klimatu by uvítal i širší společenskou debatu na toto téma.

Soud podle spolku Klimatická žaloba ČR potvrdil, že státem dosud přijatá opatření nejsou dostatečná pro snížení emisí skleníkových plynů. „Žalovaným ministerstvům se zakazuje pokračovat v porušování práv žalobců nestanovením konkrétních mitigačních opatření vedoucích ke snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030 ve srovnání s úrovní v roce 1990,“ konstatovala soudkyně Karla Cháberová.

Dodala, že globální oteplování ovlivňuje životní prostředí, které je chráněno Listinou základních práv a svobod. Žalovaná ministerstva podle ní mají povinnost životní prostředí chránit a jsou povinna omezovat emise skleníkových plynů tak, aby docílila snížení. „Musí mít plán přesných a úplných mitigačních opatření směřujících k redukčnímu cíli a soud má za to, že plán opatření obsažený v politice ochrany klimatu není dostatečný,“ řekla Cháberová.

Z vyhodnocení politiky podle ní navíc vyplynulo, že současná opatření ke snížení emisí do roku 2030 nepovedou. Ke změně klimatu by podle soudkyně sice došlo, i kdyby byla žalovaná ministerstva činná, ale kdyby úřady plnily své závazky, klimatická změna by byla mírnější a odvrácení nebezpečné změny by bylo pravděpodobnější. „Nekonání je proto dílčí příčinou stávajících nepříznivých dopadů na klimatické změny,“ dodala. Žalobu ale soudkyně částečně zamítla v části, které směřovala proti neprovedení dostatečných adaptačních opatření proti změně klimatu.

Spolek Klimatická žaloba ČR uvedl, že pokud by se tímto způsobem chovala každá země, překročení bodů zvratu v klimatickém systému Země by se stalo neodvratitelné, což by mělo zásadní negativní dopad i na ekosystém jako takový a na mezinárodní společenství, do něhož patří i obyvatelé a obyvatelky České republiky. Ministerstva životního prostředí, zemědělství, dopravy a průmyslu by teď podle spolku měly bezodkladně přijmout opatření v oblasti energetiky, dopravy nebo lesnictví, která povedou k výrazně vyšší úspoře emisí skleníkových plynů, než s jakou dosud počítaly.

Kasační stížnost?

Sdružení připomnělo, že obdobně v minulosti donutily ve svých zemích plnit své povinnosti vrcholové soudy v Německu, Nizozemsku nebo Irsku. Rozsudek je sice pravomocný, ministerstva ale mohou podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Mluvčí ministerstev zemědělství a dopravy čtk sdělili, že úřady počkají na doručení rozsudku včetně odůvodnění, teprve poté se budou moci vyjádřit. Ministerstvo životního prostředí zváží po seznámení s rozsudkem další kroky, včetně případného podání kasační stížnosti

Ministerstvo životního prostředí podle Charváta naplňuje platnou Politiku ochrany klimatu, která zahrnuje dosavadní evropské i mezinárodní závazky. „V programovém prohlášení má vláda závazek přijmout do konce příštího roku novou politiku ochrany klimatu. Ta bude propojena s novou Státní energetickou koncepcí a bude vycházet z nyní schvalovaného evropského balíčku Fit for 55, o jehož přijetí budeme usilovat během českého předsednictví EU. Současně zde budou zapracovány nové cíle EU do roku 2030 a 2050 k naplnění Pařížské dohody," sdělil Charvát.

Mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka uvedl, že tématům ochrany životního prostředí a snižování ekologické zátěže resort věnuje velkou pozornost a v dané oblasti je aktivní. Například všechny budované dopravní stavby musejí podle něj splňovat přísné ekologické limity. Témata ochrany životního prostředí úřad zohledňuje také při výběru dopravců na rychlíkové linky, které objednává, podporuje budování infrastruktury pro cyklisty a „čistá“ auta.

Spolek s více než 260 občany

Společnou žalobu podalo loni v dubnu šest žalobců. Vedle zmiňovaného spolku a obce Svatý Jan pod Skalou ještě čtyři jednotlivci, kteří podle spolku pociťují dopady změny klimatu v osobním i pracovním životě. Spolek Klimatická žaloba ČR sdružuje více než 260 občanů, kteří podali žalobu na stát po více než ročních přípravách. Za spolkem nestojí žádná jiná organizace a náklady na jeho činnost jsou financovány z členských příspěvků a darů. Skupinu žalobců v řízení zastupovala advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

„Verdikt soudu nás samozřejmě těší. Je to vítězství pro klimatické hnutí v České republice i ve světě. V klimatické krizi jsme ale bohužel nakonec poraženými všichni. Stabilní teploty a mnohé ekosystémy my i generace po nás nenávratně ztratíme. Skutečným vítězstvím klimatické žaloby by bylo, kdybychom ji vůbec nemuseli podávat,” řekl mluvčí spolku Martin Abel.

Podle radního spolku Jakuba Zamouřil sdružení respektuje, že prostředky zvolené k řešení klimatické krize jsou do značné míry věcí politické debaty. „Ale ten cíl, odvrácení klimatické krize, k debatě není. V tuto chvíli bohužel reálně hrozí, že pokud budou politici ještě chvíli přešlapovat na místě, stanou se urgentní opatření pro mitigaci klimatické krize velmi nákladná. Nikdy ne ale tak nákladná, jako dopady změny klimatu na českou ekonomiku. Banky to vědí, byznysy to vědí a věříme, že už si to uvědomí i vláda,” uvedl Zamouřil.

“Soud obdobně jako soudy jiných evropských i světových států vyšel z toho, že z mezinárodních závazků na ochranu klimatu přímo vyplývají práva jednotlivých lidí. Konstatoval, že opatření uvedená ve strategických dokumentech českých ministerstev zjevně nepostačují k dosažení ani minimálního cíle snížení emisí do roku 2030, který stanovila Evropská unie,” shrnul verdikt soudu advokát Pavel Černý z advokátní kanceláře Frank Bold Advokáti.

Voda pro desítky domů

Starosta Svatého Jana pod Skalou Jiří Bouček nyní očekává, jak se k rozsudku postaví odpovědná ministerstva. A dál bude řešit, jak se vyrovnávat s dopady klimatické změny. Jedním z nich je to, aby se na obecní vodovod napojily další domy. Zatím jich je jenom třináct. Zájem ale mají další desítky domácností. Bouček ví, že to nebude levné, doufá, že vyjedná dotace. A až se podaří napojit první domy, rád by pokračoval i do dalších částí obcí. Už nechce, aby se opakoval rok 2018, kdy místní potok prakticky vyschnul a ztratila se i voda ze studen.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Klimatická žaloba