Skryté dopady cigaretové závislosti: masivní odlesňování, tuny emisí i odhozených vajglů

„Dopady užívání tabáku na životní prostředí zvyšují zbytečný tlak na již tak vzácné zdroje a křehké ekosystémy naší planety. To je zvláště nebezpečné pro rozvojové země, kde je většina tabákové produkce. Každou cigaretou, kterou kuřák vykouří, doslova spaluje zdroje, na kterých závisí naše samotná existence,“ poznamenal Ruedinger Krech, ředitel pro podporu zdraví Světové zdravotnické organizace.

Megatuny skleníkových emisí

Způsobů, jakými tabákový průmysl a užívání tabáku škodí životnímu prostředí, je více. Pěstování tabáku přispívá k odlesňování, a to zejména ve zmiňovaných rozvojových zemích, kde se pěstuje na 90 procent celosvětové produkce tabáku. Podle dřívějších údajů se kvůli tabáku odlesňovalo každý rok zhruba 200 tisíc hektarů, přičemž celková ztráta vegetace je v rozvojových zemích okolo 5 procent, ovšem v některých až více než 60 procent.

Web cigwaste.org připomněl také to, že jako monokultura je tabák často napadán různými škůdci a plísněmi, vyžaduje proto chemické ošetření včetně pesticidů a regulátory růstu. Tyto látky kontaminují půdu, ale také ohrožují místní zaměstnance, kteří mnohdy pracují bez potřebných ochranných prostředků. V některých zemích byla zjištěna intoxikace pesticidy u několika desítek procent zaměstnanců. V rozvojových státech jsou navíc snadněji dostupné nebezpečné chemikálie na ošetřování rostlin, jako je například DDT.

Tabák vstřebává z půdy více dusíku, fosforu a draslíku než jiné plodiny, čímž půdu vyčerpává. Celkem zabírá pěstování tabáku asi 5,3 milionů hektarů půdy. Například v Zimbabwe by se podle dostupných dat dalo na stejné rozloze vypěstovat 19krát více brambor než tabáku – měřeno podle váhy.

A jsou tu rovněž související dopady: roční produkce 84 megatun emisí oxidu uhličitého, spotřeba 22 tisíc megatun vody nebo 62,2 petajoulů energie. Znamená to rovněž 25 megatun pevného odpadu a 55 megatun znečištěné vody. To vše opět především v rozvojových zemích, kde je nouze o půdu, vodu i potraviny, které by se tak mohly pěstovat namísto tabáku.

Přestat kvůli ekologii

Většina kuřáků se již v minulosti snažila své škodlivé závislosti zbavit, ale bez odborné pomoci to zvládne jen 3 až 5 procent z nich. Mezi důvody obvykle patří to, že cigarety lezou do peněz, škodí zdraví nebo vytvářejí závislost. Proč mezi to podle profesorky Evy Králíkové, vedoucí Centra pro závislé na tabáku lll. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice, nezařadit také ekologii?

„Přestat kouřit kvůli životnímu prostředí vůbec není špatný nápad. Tabák totiž ničí naše zdraví a životy i svým vlivem na prostředí, v němž žijeme. Ničí je pěstování tabáku, výroba a distribuce tabáku i odpad z toho všeho,“ konstatovala profesorka Králíková.

Už zmiňovaný web cigwaste.org takto odhadl celoživotní dopad jednoho kuřáka na prostředí: pokud kouří 20 cigaret denně, je za 50 let odpovědný za 1,4 milionu litrů spotřebované vody. Vedle toho tu je odpad, zejména nedopalky. Cigarety s filtrem se ve velkém začaly vyrábět od 50. let minulého století. Měly vzbudit dojem méně škodlivého kouření. Podle odborníků ale tomu tak není, protože naprostou většinu toxických látek nezachytí a některé další škodliviny v nich dokonce vznikají.

136 tisíc vajglů každou vteřinu

Oharky, které jsou toxické, navíc tvoří okolo 40 procent odpadu z ulic a pláží. Rozložení cigaretového filtru v přírodě trvá dvanáct až patnáct let. Jeden nedopalek je navíc schopen znečistit až 500 litrů vody. Snadno je spolknou divoká zvířata – látky z oharků byly nalezeny v tělech 70 procent mořských ptáků a 30 procent mořských želv.

Celosvětově kouří 1,1 miliarda lidí. To představuje 136 tisíc vajglů každou vteřinu. Pokud se to přepočítá na zhruba 2 miliony českých kuřáků se spotřebou 10 cigaret denně, dojdeme k 20 miliardám oharků ročně, 5,5 milionům denně, 230 tisícům každou hodinu a 63 tisícům každou vteřinu. Pokud by se oharky celoživotního kuřáka dostaly do vody, znečistily by až 175 milionů litrů vody.

Fakt, že kouření znečišťuje vodu, lze zjistit při analýze odpadních vod. Močí vyloučené metabolity tabáku mohou dát také poměrně přesný obrázek o jeho spotřebě. „Například rozdíly mezi koncentrací nikotinu a jeho metabolitů v odpadní vodě v pracovní dny a o víkendech není příliš velký, byť je o víkendech mírně zvýšený. Zajímavé je ale více než dvojnásobné zvýšení obsahu nikotinu a jeho metabolitů v odpadních vodách na Silvestra,“ řekla Věra Očenášková z Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM, která se metodikou analýz metabolitů návykových látek zabývá už více než 10 let.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Unsplash