České firmy objevují přínosy solárních elektráren pro přírodu

Solární elektrárny jsou zásadní pro energetickou nezávislost a udržitelnost životního prostředí, někdy mohou zabírat rozsáhlejší plochu, která ovšem nemusí zůstat bez dalšího užitku. A tak se okolo fotovoltaických panelů například pasou ovce nebo chovají včely. Výroba čisté elektřiny tak může pomáhat s ochranou živočišných a rostlinných druhů.

U svých elektráren již několik let umožňuje pastvu ovcí a chov včel také společnost Solar Global. „Tam, kde si nedokážeme chov obstarat vlastními silami, vítáme spolupráci s lokálními chovateli. Po dohodě s místními úřady budujeme i různá broukoviště, hmyzí domečky, hromady kamení pro plazy a budky, které pomáhají ke zlepšení prostředí pro jejich výskyt. Samotná výroba elektrické energie ze solárních panelů není nijak rušivým procesem a jde tedy o perfektní spojení technologie a přírody,“ konstatoval ředitel společnosti Zdeněk Tříska.

Chov včel není zrovna jednoduchý a je potřeba splnit hned několik podmínek pro budování jejich domova. Základem je prostředí bez jakýchkoliv umělých chemických látek a nejlépe v klidném prostředí. V okolí by mělo být co největší množství rostlin rozmanité palety druhů, které mohou včely opylovat: květiny, keře nebo stromy. Ideálním doplňkem může být například nedaleký les. Velmi důležitý je zdroj vody v blízkosti úlů, včela uletí na jaře sto metrů až jeden kilometr, později dva až čtyři kilometry. Proto je nutné, aby byla čerstvá a nezávadná voda i v tomto okruhu.

Koncem května společnost Solar Global s pomocí místního chovatele nainstalovala u obce Jesenec nedaleko Prostějova deset nových oddílů pro včely. Je to v místě, kde firma od roku 2010 provozuje fotovoltaickou elektrárnu o výkonu téměř 1,5 megawattů, takže tam vedle zelené elektřiny bude produkovat i vlastní med.

Přírodní sekačky trávy

Společnost ČEZ zase mezi Mimoní a Mnichovým Hradištěm provozuje na pěti místech solární elektrárny označované jako RVE Ralsko. Jde o největší území s fotovoltaickými panely v republice.

Původně zde bývala letecká střelnice, dnes žijí v oboře Židlov v někdejším vojenském prostoru Ralsko přibližně čtyři desítky zubrů. Cesta k fotovoltaickému parku Ralsko Ra 1 vede právě přes brány této oplocené obory. A hned za lesem na rozsáhlé travnaté ploše stojí dlouhé řady solárních modulů a mezi nimi další zvířata – tentokrát ovce. Místní jim říkají přírodní sekačky, protože spásají trávník mezi nosnými pilotami. A když prší, zalezou si pod panely. Takto se živé sekačky dlouhodobě starají o travnaté porosty na většině míst – spásají na osmdesát procent plochy.

„Přestože je elektrárna z bezpečnostních důvodů oplocená, nebrání volnému pohybu menších obratlovců, jako jsou zajíci nebo ježci. V oplocení jsou pro ně vybudované prostupy,“ uvedla mluvčí ČEZ Barbora Peterová. Na několika místech jsou mezi panely navršené hromádky kamenů – slouží k vyhřívání a rozmnožování plazů.

„Samostatným příkladem je pak řešení soužití elektrárny a dvou druhů zvláště chráněných ohrožených mravenců Formica pratensis a Formica polyctena. Ze dvou lokalit bylo postupně do náhradních míst přeneseno šest mravenišť, aby na nových místech mohl nerušeně pokračovat jejich životní cyklus,“ řekla Peterová. „Na celou akci dohlíželi odborníci z Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě. Všechna mraveniště se na nových lokalitách bez problémů ‚uchytila‘ a projekt přenášení sídlišť se stal vzorovým modelem i pro další stavby obdobného charakteru.“

Že pod solárními panely existuje pestrý život, doložila například britská studie od Cla Clarkson & Woods, na níž upozornil ve své analýze Martin Abel z Aliance pro energetickou soběstačnost. Výzkum prokázal, že biologická rozmanitost v solárních parcích je často vyšší než na místech s intenzivní průmyslovou zemědělskou produkcí. A například fotovoltaická elektrárna u německého městečka Salmdorf, kterou postavili na bývalé zemědělské výsypce, je v současnosti oázou pro luční květenu.

Martin Abel ve svém textu cituje také renomovaného biologa a někdejšího ministra životního prostředí Ladislava Mika jsou fotovoltaické panely pro půdu blahodárné. Jak je to možné? „Roste pod nimi tráva. Nikdo pod nimi neorá, nesype žádné minerální hnojivo. Mrtvá biomasa pod nimi zůstává a zetlí tam,“ řekl před časem Miko v rozhovoru pro Ekolist. „Za dvacet let to budou nejlukrativnější pozemky, protože zde ještě bude úrodná půda.“

Otevřené dveře pro agrivoltaiku

Ještě větší spojení zemědělství a výroby solární energie umožňuje čerstvá dohoda mezi ministryní životního prostředí Annou Hubáčkovou (za KDU-ČSL) a ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL). Umožní vytvořit vhodné legislativní prostředí pro rozvoj takzvané agrivoltaiky neboli agrofotovoltaiky. „Vidíme ji jako příležitost pro zvyšování příjmů českých zemědělců a zároveň posiluje naši ambici v cestě za energetickou soběstačností České republiky,“ uvedla ministryně Hubáčková.

O agrivoltaice se říká, že to jsou podané ruce mezi zemědělstvím a solární energetikou. Panely přistiňují plodiny a pomáhají tak zachovat výnosy, které jsou ohroženy suchem a rostoucími teplotami v důsledku klimatické změny. Naopak plodiny pod panely přispívají k lepšímu mikroklimatu, ochlazují vzduch v okolí panelů, které se tak nepřehřívají. Agrivoltaické systémy jsou schopné zadržovat vlhkost uvolňovanou plodinami, čímž snižují spotřebu vody. Vlhkost vzduchu ochlazuje solární panely, což pomáhá panelům dosáhnout lepšího výkonu.

Klub Agrivoltaiky, který v rámci programu Aliance pro energetickou soběstačnost spojuje zemědělce s producenty solárních technologií, iniciativu ministerstev zemědělství a životního prostředí vítá. Agrivoltaika představuje chytré dvojí využití půdy jak pro zemědělství, tak pro energetiku. Český zákon ale v současné době dvojí využití půdy nezná a tento koncept tak neumožňuje rozběhnout.

„Bez změny zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, který je v gesci ministerstva životního prostředí, zůstane potenciál agrivoltaiky nevyužit. Zrušení odvodů je určitě krok správným směrem. Otázkou zůstává, jestli má smysl agrivoltaiku limitovat jen na trvalé kultury a jestli toto omezení vložit přímo do zákona. Širokou podporu má třeba i agrivoltaika na ochranných pásech. Zemědělcům umožní zachovat původní profesi a současně pomocí nových technologií významně snížit náklady na energie,“ uvedl koordinátor Klubu Agrivoltaiky Martin Abel.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Ministersrtvo energetiky USA (ilustrační foto)