Pasivní dům poskytuje bezpečí v období krize, říká energetický auditor Tomáš Vanický

„Pasivní dům reaguje na výkyvy počasí či nárůst cen energie velmi málo a poskytuje vám bezpečí v období krize, které prostou návratností nevyčíslíte. Stejně tak nevyčíslíte zdravé vnitřní prostředí ve stále čerstvém vzduchu,“ říká v rozhovoru pro Obnovitelně.cz Tomáš Vanický z Centra pasivního domu.

Od loňského podzimu razantně zdražuje elektřina i plyn. Sledujete v této souvislosti zvýšený zájem lidí o stavbu pasivních domů?

Zájem lidí je vyšší o jakékoli rychlé úspory energie a tedy i výdajů. Příprava a realizace pasivních domů potřebuje svůj čas, lidé v současnosti kvůli nedostatku materiálu, kapacit projektantů, řemeslníků a růstu cen pozastavují, upravují či v některých případech prodávají rozestavěné domy. Ti, kteří mají dostatečný obnos financí na dostavění svých rozestavených nemovitostí, občas hledají optimalizace svých rozestavených projektů nebo se domnívají, že zlaté časy zase přijdou. Velký nárůst zájmu o pasivní výstavbu vnímáme u veřejných budov a to i z důvodu podpory státu, který pochopil ceny provozní energie.

Předpokládáte, že se tento zájem časem ještě zvýší?

Domnívám se, že směřujeme do doby, kdy pasivní domy budou standardem, už proto, že lidé si nemohou dovolit brát hypotéky a připojovat k nim velké výdaje za energii. Zájem o budovy s nízkou potřebou bude růst!

Kolik pasivních domů v zemi vlastně stojí?

Pasivních domů, jak byl definován profesorem Wolfgangem Feistem, najdete v Čechách opravdu málo. Na našem území jsou jich jednotky možná desítky. Pasivních domů podle měkčích (českých) kritérií, které jsou podporovány také z dotačního titulu Nová zelená úsporám, bylo postaveno okolo 10 tisíc v rodinné výstavbě. Další jednotky tisíců bytů najdeme v bytových domech.

Úsporné bydlení jde ruku v ruce s obnovitelnými zdroji. Investice do solární energie se vám vrátí i za 6 let

Jak jsme na tom v porovnání se zahraničím?

Záleží, kam se podíváte. Budeme-li se porovnávat s Německem či Rakouskem, budeme v deficitu. V těchto zemích si některá města jako Freiburg či Innsbruck stanovily pasivní standard pro veškerou novou výstavbu a nic horšího zde nepostavíte. Pokud se však budeme porovnávat s bývalým východním blokem či státy, jako je Francie, Belgie, Itálie a některými dalšími evropskými státy, myslím, že jsme na tom i díky kontinuální podpoře státu velmi dobře.

Značná část veřejnosti si myslí, že stavba nízkoenergetického nebo pasivního domu je výrazně finančně dražší než v případě standardní budovy. Je tomu skutečně tak?

Zde záleží na přístupu investora, který při výběru architekta a projekčního týmu šetří nebo investuje do podrobnějšího projektu, který v sobě zahrnuje technicko-ekonomickou optimalizaci. Pasivní dům může být ve finále postaven levněji nežli dům podle požadavků legislativy před rokem 2020.

Kdy se investice do pasivního domu vrátí?

Kdy se vám vrátí investice do vzdělání, nebo vyučení se řemeslem, které vás baví a živí? Ale vím, kam míříte. Sice s touto otázkou nesouhlasím, ale odpověď mám několikrát vypočtenou. Pokud jsme brali prostou návratnost vícenákladů při cenách roku 2021, pohybovala se prostá návratnost okolo dvanácti až čtrnácti let. Tedy zhruba v polovině doby splatnosti hypotéky. V současné době hovoříme o velmi krátké návratnosti vložených investic. Jestliže jsou v běžných domech zálohy za energii okolo 16 až 20 tisíc korun měsíčně, v pasivním domě vzrostly z jeden a půl nebo dvou tisíc korun za měsíc na tři až pět tisíc korun. Statisíce vícenákladů na milionových investicích jsou za několik roků zpět. Většina lidí má však omezený rozpočet, a tam je jedno, jestli si postavíte za šest milionů pasivní nebo běžný dům.

Proč tak nerad mluvíte o návratnosti investice?

Myslím však, že návratnost je velmi špatný ukazatel. Je potřeba si uvědomit, kdy investujete do své nemovitosti. Je to období, kdy jste v produktivním věku, máte dostatek příjmu, většinou s výdaji, které jste schopni pokrýt. Tyto výdaje, pokud si dům stavíte jako mladá rodina, se s věkem dětí navyšují. Odchodem do důchodu či ztrátou zaměstnáni se vám rodinný příjem sníží. Pak je výdaj do bydlení a pasivní dům bezpečným přístavem. Pasivní dům reaguje na výkyvy počasí či nárůst cen energie velmi málo a poskytuje vám bezpečí v období krize, které prostou návratností nevyčíslíte. Stejně tak nevyčíslíte zdravé vnitřní prostředí ve stále čerstvém vzduchu.

Je možné obyčejnou stavbu přestavět na pasivní dům, nebo se musí začít nově od základů?

Nic není nemožné, mnoho rekonstrukcí můžete dotáhnout do pasivního standardu. Tzn. úpravami projektu či rozestavěné stavby, můžete výrazným způsobem snížit potřebu energie a docílit tak vysokého standardu v interiéru. Je otázkou, jak velké změny musíte udělat a kolik vás tyto změny budou stát. Myslím, že jsme to slyšeli všichni, „za hloupost se platí“. Jak vysoká je tato cena, je na tom, jak velkou hloupost napravujeme.

Jakých základních chyb se domácnosti při stavbě pasivního domu dopouštějí?

Šetření na projektu, šetření na dohledu nad výstavbou a provedením detailů, které mají velký vliv na investiční náročnost, ochranu konstrukcí a budoucí potřebu energie. Postupy, materiály a technologie jsou známé, avšak pro mnoho lidí stále natolik démonizované, že volí cestu nejmenšího odporu, za kterou většinou velmi draze zaplatí.

Pasivní domy mají mnozí lidé spojeny s tím, že jsou „nabušené“ moderními technologiemi. Je to tak? A nejsou poruchové?

Jak jsem již jednou zmínil, jedním z kritérií a požadavků na pasivní dům je vytvoření velmi nízké potřeby energie k dosažení odpovídajícího vnitřního prostředí stavebními prvky a konstrukcemi. Technologií doháníme vytvořenou potřebu. Z logiky věci tedy vyplývá, že malou potřebu doháníme menším množstvím technologie než potřebu velkou. Oproti běžným domům má pasivní dům požadavek na řízené větrání, jenž kromě úspory energie zajišťuje i zdravé vnitřní prostředí. Jednotka a rozvody, pokud jsou správně navrženy a realizovány, jsou dlouhodobě funkční. To ukazují domy, které byly postaveny před třiceti lety a stále fungují.

Vy osobně žijete v pasivním, nebo nízkoenergetickém domě? Jak jste spokojený?

Kovářova kobyla chodí bosa. V minulosti jsem rekonstruoval secesní vilu s využitím principů pasivní stavby. V této vile jsem pak žil a monitoroval ji 4 roky. Mé zkušenosti z tohoto období života jsou velmi dobré a mohu je jen sdílet a doporučovat. Domy zůstávají a lidé svá místa mění, v současné době žiji v nájmu ve velmi energeticky náročném domě, s plynovým kotlem a nižším tepelným komfortem. Věřím však, že opět přijde doba, kdy budu moct své zkušenosti využít i pro svou domácnost.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Tomáš Vanický