Snížit účty za vytápění domu lze i dílčím opatřením, jako je zateplení střechy, podlahy půdy nebo suterénu

Za prvních pět měsíců tohoto roku požádalo o dotace z programu Nová zelená úsporám, z něhož se financuje také zateplování domů, více lidí než za celý loňský rok. Je to důkaz toho, že lidé chtějí snížit své účty za vytápění?

Energetická krize, úspory vytápění a snaha se co nejvíce energeticky osamostatnit jsou akcelerátorem poptávky po zateplení. Vliv může mít i vysoká inflace, kdy část lidí nechce nechat ležet peníze na účtu a raději je vloží do opravy nemovitosti a snížení energetické náročnosti. Zateplení je vnímáno jako investice do budoucnosti.

Ministerstvo životního prostředí chystá rovněž „odlehčenou“ verzi tohoto programu. Nová zelená úsporám Light by měla pomoci s financováním dílčích opatření, jako je zateplení střechy nebo půdy, vybraných obvodových stěn, výměnu oken a dveří. Je to krok správným směrem?

Program Nová zelená úsporám Light podporujeme. Dílčím opatřením, jako je například zateplení střechy, podlahy půdy nebo suterénu, lze uspořit dvacet procent energie i více. Navíc lze provést rychle, ještě před nadcházející topnou sezónou, často i svépomocí.

O kolik peněz se dá vlastně snížit účet za vytápění vhodným zateplením? Můžete uvést nějaký modelový příklad?

Komplexním zateplením lze uspořit až 70 procent energie, tedy nákladů na vytápění. Modelový příklad: čtyřčlenná domácnost v nezatepleném domě s podlahovou plochou 150 metrů čtverečních spotřebuje průměrně čtyřicet megawatthodin plynu ročně. Při ceně plynu 2,1 tisíc korun za megawatthodinu zaplatí měsíčně sedm tisíc, ročně 84 tisíc korun. Po komplexním zateplení domu klesne spotřeba domácnosti na dvanáct megawatthodin a měsíční platby spadnou na zhruba 2,1 tisíc. Rodina tak uspoří až 58,8 tisíc korun ročně.

Existuje nějaký odhad, kolik českých domácností vlastně žije v nedostatečně zatepleném domě?

Odhady existují. Data vychází ze sčítání lidu, z průzkumů, které si zadává státní správa i firmy, aby věděly, jak se trh vyvíjí, z množství prodaného izolačního materiálu a tak dále. Zateplena je zhruba čtvrtina rodinných domů a čtyřicet procent bytových domů. Samotné panelové bytové domy jsou zrekonstruovány z pětapadesáti procent. Větší část ze zrenovovaných budov ale byla zateplená na požadované normové hodnoty z roku 2002 nebo 2011, kdy byly požadavky poměrně nízké. Z toho lze vyvozovat, že část majitelů se bude zajímat o doplnění izolační vrstvy.

Jaké jsou hlavní zásady vhodného zateplení? Jak se například vyvarovat toho, aby dům „přestal dýchat“, aby se to se zateplovací vrstvou nepřehnalo a nesrážela se na oknech voda?

Prvním krokem by měla být odborná konzultace s projektantem – posouzení momentálního stavu a návrh zateplení – volby vhodných materiálů, tlouštěk izolace. Doporučujeme také pečlivě ověřovat reference stavební firmy. Zateplení svépomocí lze zvládnout u jednoduchých aplikací jako zateplení šikmé střechy nebo podlahy půdy. V takovém případě se vyplatí najít si odborná aplikační videa nebo články.

Čistou energii přidá vašemu domu solární energie. Získejte elektrárnu ještě letos

Jakých chyb se domácnosti často dopouštějí? A kolují třeba i nějaké mýty o zateplování?

Vynechání odborné konzultace často vede k podcenění tloušťky izolace nebo výběru nevhodných materiálů. Mezi lidmi koluje i spoustu mýtů o zateplení. Mezi nejčastější patří například to, že tlustou cihelnou nebo kamennou zeď se nevyplatí zateplovat, že zateplení způsobí plísně v interiéru, že se bude muset více větrat a tím pádem se stejně neuspoří nebo že návratnost zateplení je příliš dlouhá. Všechny mýty jsme se pokusili vyvrátit zde.

Zateplování si většina lidí spojuje s polystyrenovými deskami. Jsou i jiné materiály?

Pro zateplení se nejčastěji používá minerální vata a polystyren. Minerální vata se používá tam, kde je požadavek na požární bezpečnost - je nehořlavá a nešíří požár - a na akustickou pohodu, tlumí totiž hluk. Minerální vata je vhodná i pro starší domy, protože je absolutně prodyšná a propouští vodní páru. Minerální izolace je navíc vyrobena z přírodních surovin – skla nebo kamene.

Kolik vlastně zateplení například průměrného rodinného domu stojí? Jak vysokou dotaci lze získat? A jaká bývá návratnost takové zateplovací investice?

Komplexní zateplení rodinného domu s podlahovou plochou 150 metrů čtverečních vyjde na více než půl milionu korun. Návratnost bez dotace je zhruba 9 let. U dotace, která obvykle pokryje okolo třiceti procent nákladů, se návratnost ještě sníží. Vždy záleží na konkrétním případu – jaký je výchozí a cílový stav, čím se dům vytápí.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay (rekonstrukce střechy)