Rodiny mohou ušetřit za energie: peníze vložené do tepelného čerpadla se vrátí za šest let

Jsou tepelná čerpadla plnohodnotnou náhradou za vytápění plynem?

Vytápění plynem přináší mnohem větší flexibilitu pro výstupní teplotu topné vody. Zatímco tepelná čerpadla neumí efektivně pracovat nad 50 až 55 stupňů Celsia výstupní topné vody, moderní kondenzační kotle mohou pracovat i při osmdesáti stupni. Toto přináší problémy u starších topných soustav, které jsou navrženy na vyšší teploty. Řešením je buď snížení potřeby tepla, tedy zateplením, nebo úpravou otopné soustavy, převážně zvětšením či doplněním otopných těles.

Jak je to tedy s rozvodem tepla? Je možné například použít původní rozvody z plynového nebo uhelného kotle?

Pokud je dům zateplen, je možné použít původní rozvody a obvykle i původní otopná tělesa. Nicméně toto doporučuji vždy zkontrolovat výpočtem od projektanta vytápění, aby po instalaci tepelného čerpadla nenastal problém s hydraulikou otopné soustavy. Jak už jsem zmiňoval, uhelné nebo atmosférické plynové kotle byly obvykle navrhovány na výstupní teplotu osmdesát stupňů Celsia, které tepelné čerpadlo není schopné dosáhnout. Tudíž je nutné výrazné zateplení a zregulování otopné soustavy, nebo úprava těles.

V čem jsou největší přednosti tepelného čerpadla?

Jde o čistý zdroj tepelné energie, který není hlučný (při správném návrhu v případě vzduchových čerpadel), prašný ani jinak obtěžující okolí. Není nutné mít v místě zavedený plyn, ani budovat zásobník s LPG. A oproti vytápění elektrickou energií jde minimálně o třikrát efektivnější zdroj při návrhových parametrech.

Mají i nějaké nevýhody? Jaké?

Hlavní nevýhodou jsou výrazně vyšší investiční náklady, jak při porovnání s plynovým kotlem, tak s elektrokotlem. Vzduchová čerpadla, která jsou nejdostupnější, mohou mít navíc v zástavbě problém s hlukem, problematické je i umístění venkovní jednotky právě z těchto důvodů.

Návratnost do šesti let

Tepelné čerpadlo a jeho instalace vyjdou na několik stovek tisíc korun. Vyplatí se vůbec?

Dlouhou dobu bylo plynové vytápění z hlediska komfortu, bezpracnosti dodávek paliva i relativně příznivé ceny - v porovnání s vytápěním elektřinou, nebo například topnými oleji - zcela jasnou volbou. Pokud ale využiji kalkulačky portálu TZB info, tak dům s tepelnou ztrátou 12 kilowattů obydlený čtyřmi osobami má roční potřebu tepla na vytápění přibližně 18 megawatthodin. Při celoročním topném faktoru (poměr vyrobeného tepla a spotřebované elektrické energie) 3,5 získáme roční spotřebu elektrické energie přibližně 5,1 megawatthodin. Aktuální celková variabilní cena elektrické energie dle ceníku ČEZ bez fixace je v tarifu pro tepelná čerpadla 8,7 tisíc korun včetně DPH za megawatthodinu. Takto to tedy bez poplatků za jistič a stálou platbu odpovídá ročním nákladům přes 44 tisíc korun. U plynu budeme při použití moderního kondenzačního kotle potřebovat přibližně 19 megawatthodin v palivu. Dle ceníku je v pásmu spotřeby 15 až 25 megawatthodin cena 4,7 tisíce korun včetně DPH za megawatthodinu. Palivový náklad je tedy přes 89 tisíc korun. Rozdíl je tedy přes 45 tisíc korun, při investici 270 tisíc korun včetně DPH je návratnost opatření šest let. Je ale potřeba vnímat, že nárůst ceny plynu oproti ceníku před rokem je z 1,3 tisíce korun (+ 260 procent) a nárůst ceny elektrické energie je z 2,2 tisíc korun (+ 295 procent), tudíž je možné doufat v korekci u obou energonositelů. Navíc, pokud plyn sloužil pouze k vytápění, je možné ušetřit fixní poplatky za plynovou přípojku a také odpadá nutnost revize spalinové cesty.

V jakých případech je možné čerpat státní příspěvek z kotlíkových dotací nebo programu Nová zelená úsporám? Má domácnost nárok na dotaci, i když k tepelnému čerpadlu přechází z plynu?

V Nové zelenáé úsporám mohou žadatelé bez omezení příjmů získat až 140 tisíc korun při výměně za zdroj využívající fosilních paliv, lokálních zdrojů v místnostech nebo přímé vytápění elektřinou. Lze také čerpat Kotlikove dotace při přechodu z kotlů na tuhá paliva s nižší než 3 emisní třídou pro nízkopříjmové domácnosti až do výše 180 tisíc korun.

Cílem kotlíkových dotací je výměna kotlů na pevná paliva s ručním přikládáním, které nesplňují třetí a vyšší emisní třídu. Aktuálně vypsané výzvy jsou pouze pro nízkopříjmové domácnosti. Naopak paleta zdrojů v případě Nové zelené úsporám je pestřejší, umožňuje výměnu totožných zdrojů jako kotlíkové dotace, navíc kotle na topné oleje, lokální topidla na pevná paliva za ekologičtější zdroje. Výjimku má náhrada elektrického vytápění, které je možná pouze za systém s tepelným čerpadlem s elektrickým pohonem (existují i plynová tepelná čerpadla). Nárok na dotaci při přechodu z plynu na tepelné čerpadlo není v kapitole „Vytápění“, ale v kapitole „Příprava teplé vody“, kde je možné žádat o dotaci 45 tisíc korun.

Co domácnosti, které nemusí mít dost prostředků na Zelenou úsporám, ale současně nesplňují možnosti Kotlíkových dotací?

Vnímáme, že dnešní schéma podpory nemusí vyhovovat všem domácnostem. Navrhujeme proto, aby nízkopříjmové domácnosti měly možnost čerpat zvýhodněnou podporu s vyšší účastí státu, například 75 procent nebo by stát mohl poskytovat nízko či bezúročné půjčky. Proto jsme tento bod zařadili do našeho návrhu na posílení energetické nezávislosti Česka. Jednotlivé kroky si lze projít na webu EnergetickaSvoboda.cz.

Tepelné čerpadlo vyhřeje váš dům a uspoří tisíce za nákup energie.

Pro jaký typ bydlení jsou tepelná čerpadla nejvýhodnější? Jsou určená jenom pro rodinné domy, nebo je možné je nainstalovat třeba do činžáku nebo paneláku?

Tepelná čerpadla je možné instalovat jak do rodinných, tak bytových domů. Nejvhodnější jsou, hned po novostavbách, domy po rozsáhlé rekonstrukci, ideálně nejen zateplené, ale také s plošným vytápěním. Vzhledem k nízkému teplotnímu spádu tak čerpadlo dosahuje největší účinnosti a produkuje největší úspory. V případě bytového domu je opravdu nezbytné zateplení, neboť je výrazný rozdíl v pořizovacích nákladech, jestli se pořizuje čerpadlo o výkonu 25 kilowattů, nebo dvojnásobném.

Spojení se solární elektrárnou

Je možné tepelné čerpadlo zkombinovat s jinými zelenými zdroji, třeba fotovoltaikou?

Ano, tepelné čerpadlo je možné kombinovat s fotovoltaikou, přestože fotovoltaika vyrábí hlavně v létě, zatímco tepelné čerpadlo je potřeba hlavně v zimě. V přechodném období, tedy na jaře, na podzim, kdy fotovoltaiky již nebo ještě vyrábí větší množství energie a současně je nutné vytápět nemovitost, může tepelné čerpadlo spolupracovat se solární elektrárnou a využívat její přebytky energie. Dělá se to tak, že se nejprve pokryje spotřeba elektrické energie v domácnosti, potom nabijí případné baterie, a i když i poté dochází k přetokům do distribuční sítě, tepelné čerpadlo to detekuje a podle nich upraví své řídící algoritmy.

Nakolik jsou tepelná čerpadla spolehlivá? Nemusím mít pro jistotu nějaký záložní zdroj, když by se čerpadlo porouchalo?

Spolehlivost je srovnatelná s plynovým kotlem, standardně se záložní zdroje k tepelným čerpadlům, ani jiným zdrojům tepla, nebudují. Nicméně je třeba počítat s životností patnáct až dvacet let.

Na jakém principu vlastně tepelná čerpadla pracují?

Princip je obdobný jako u běžné ledničky - podchlazené chladivo odebírá ve venkovním prostředí (ze vzduchu, podzemní vody či zemního vrtu) teplo pomocí přenosu energie z teplejšího tělesa na chladnější. Následně je chladivo transportováno a stlačeno kompresorem tak, že se jeho teplota zvýší a je naopak teplejším tělesem a odevzdává teplo typicky do otopné vody. Na konci cyklu prostřednictvím expanzního ventilu prudce poklesne tlak chladiva, klesne také jeho teplota a celý cyklus se opakuje. Tím, že chladivo odebírá teplo z prostředí, je množství elektrické energie pro pohon kompresoru nižší než spotřeba elektrokotle o obdobném výkonu.

A jaké jsou základní typy tepelných čerpadel? V čem se liší?

V České republice příliš nepoužívaný typ tepelného čerpadla je čerpadlo vzduch/vzduch, které odebírá teplo z venkovního vzduchu a předává ho do vnitřního prostředí. Jde v podstatě o stav, když někdo v zimě či přechodném období dotápí pomocí klimatizace. Rozšířenější jsou systémy, které mají jako topné médium vodu. Nejčastější je typ vzduch/voda, kdy tepelné čerpadlo odebírá teplo z okolního vzduchu a předává jej do vnitřního prostředí, do otopných těles nebo podlahového vytápění. Tento typ je zpravidla nejdostupnější. Následuje typ země/voda, kdy je pod pozemkem - typicky zahrada - zbudován zemní kolektor o velikosti přibližně padesát až dvě stě metrů čtverečních. Vzhledem k nutnosti rozsáhlých zemních prací se tento typ realizuje prakticky výhradně u novostaveb. Posledním typem je voda/voda, někdy též vrt/voda. Teplo je získáváno obvykle z dvojice vrtů, hlubokých osmdesát až sto dvacet metrů. Zde je již téměř konstantní teplota, tudíž tepelné čerpadlo může pracovat po celé zimní období s vyšší účinností. Na druhou stranu, ceny vrtných prací se pohybují i nad 1,5 tisíc korun za metr vrtu.

Která jsou nejoblíbenější?

Jednoznačně typ vzduch/voda, které můžeme vidět nejen u novostaveb v mnohých obcích. Venkovní jednotka (v případě monoblokových čerpadel je celé čerpadlo ve venkovní jednotce) je umístěna u stěny domu a nasává okolní vzduch. Důvodem pro oblibu tohoto typu je nenáročnost na prostor, investiční dostupnost (toto čerpadlo není levné, ale další varianty jsou investičně výrazně dražší) a jednoduchost případné výměny v budoucnu.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Petr Pávek