Proč platit drahý ruský plyn. Kvalitní renovace uspoří až 90 procent energie

Jak moc jsou v současnosti české domácnosti závislé na vytápění, ohřevu vody a vaření na ruském plynu?

Závislé jsou, přímo zemním plynem topí asi čtyřicet procent domácností a dalších pět až deset procent prostřednictvím teplárenské soustavy. Do Česka proudí z Ruska nejméně tři čtvrtiny plynu, pravděpodobně je to ale více. Poznat to jde jen u dlouhodobých kontraktů, u nákupu na burze se přesný původ dané molekuly určit nedá. Dlouho se plyn považoval za relativně čisté palivo, navíc dostupné a levné, podporovala se tady plynofikace. Teď je to ale velký problém a musíme s tím něco rychle dělat.

Je možné se této závislosti zcela zbavit? Už třeba do následující zimní sezony 2022/23, nebo to bude trvat déle?

V horizontu několika let ano, tam budou hrát velkou roli úspory energie a obnovitelné zdroje. Dočasně také diverzifikace dodavatelů plynu. Co se týče příští zimy, analytici se shodují, že se relativně bezbolestně dá uspořit dvacet až pětadvacet procent spotřeby zemního plynu v Evropské unii. Ta má jako celek z Ruska čtyřicet procent dodávek, úspora by tedy byla zhruba poloviční. Pro Česko tedy bude klíčová evropská solidarita. Uspořit zbývající polovinu ruského plynu by do příští zimy trochu bolelo, ale zastavil by se tok peněz moskevskému režimu, který je zodpovědný za válečné zločiny. Pokud by se uplatnily takzvané regulační plány, tak domácnosti a kritická infrastruktura přichází v omezení dodávek až na posledním místě. A šedesát procent plynu v Česku spotřebuje průmysl.

Co je možné udělat prakticky okamžitě? Jaká oblast, respektive činnost je pro odstřižení ruského plynu nejjednodušší? Jsou to plynové sporáky? Nebo celkově rodinné domy?

V domácnostech je to stažení teploty na termostatu, rozumnější využití teplé vody třeba na sprchování, vyregulování otopné soustavy, aby kotel fungoval účinně. Renovace budov a instalace obnovitelných zdrojů nám do příští zimy přidá pár procent úspory plynu, ale i to je důležité a je klíčové nyní podpořit programy, jako je Nová zelená úsporám, abychom za pět let neříkali, že pokud bychom začali před pěti lety, mohli bychom být už na ruském plynu nezávislí.

A co je naopak nejobtížnější? Jsou to sídliště napojená na dálkové plynové vytápění, nebo něco jiného?

Jsou to celkové renovace budov a instalace obnovitelných zdrojů. Na budově, nebo také v teplárenské soustavě. Každý dům je jiný, ale pro každý existuje čisté řešení. Důležité je, aby si to vláda vzala jako prioritu a věnovala tomu odpovídající manažerskou a administrativní kapacitu. Pro každý segment budov je potřeba připravit nástroje na míru a to vyžaduje určité úsilí. Potřebujeme ročně ovlivnit šedesát až osmdesát tisíc individuálních investičních rozhodnutí ročně.

Jakých úspor lze při správném zateplení dosáhnout?

Na příkladu rodinného domu mých rodičů je vidět, že tradovaná maximální možnost úspory třicet až čtyřicet procent je mýtus. V roce 2011 zainvestovali do zateplení 26centimetrového šedého polystyrenu; instalace izolačních trojskel s kvalitními rámy, navíc s předsazenou montáží, aby zabránili tepelným mostům; instalace solárních tepelných kolektorů; řízeného větrání s rekuperací odpadního tepla; účinného zastínění pergolou proti letnímu přehřívání; a také kondenzačního plynového kotle. Náklady na vytápění a ohřev teplé vody spadly z 60 tisíc na pět až sedm tisíc korun ročně. Při starých cenách. Skutečně, faktura za plyn za rok 2021 byla na 7,5 tisíce korun. Ročně. Původní energetická náročnost byla 297 kilowatthodin na metr čtvereční, nová je 31. Úspora 85 až 90 procent.

Je v tomto ohledu správné rozhodnutí MŽP skončit s dotacemi plynových kotlů a zvýšit dotace na tepelná čerpadla?

Určitě. Tepelná čerpadla, která efektivně za pomoci elektřiny využijí energii okolního prostředí, jsou dobrým zdrojem čistého tepla. Zvláště pokud se instalují do domu, který toho tepla moc nepotřebuje a elektřina se z velké části pokryje z místní fotovoltaiky.

Solární elektrárna ještě letos na vaší střeše. Nechte si spočítat, kolik vám ušetří

Je možné získat nějakou státní dotaci? Jsou podle vás vyčleněné prostředky dostatečné?

Pro domácnosti je k dispozici program Nová zelená úsporám s dotační podporou 30 až 50 procent investice. Ten nám v celé střední a východní Evropě závidí. Ale přesto je potřeba dvakrát až třikrát zrychlit a zvýšit míru kvalitních renovací. Na to je několik nástrojů. Lidé by měli mít možnost získat podporu na předprojektovou přípravu, tedy energeticko-optimalizační studii, která jim pomůže v rozhodování, jak renovaci provést. Část skončí v šuplíku nebo v koši, ale část bude ležet rok dva na stole a majitel domu se bude postupně rozhodovat, co přesně na domě udělá. A jestli naplácá deset centimetru izolantu na jednu stěnu se sousedem, nebo jestli rozmyslí komplexní renovaci, byť ji třeba následně bude provádět postupně. Druhá věc je komunikační kampaň o možnostech a přínosech úspor energie a obnovitelných zdrojů. Další nástroj jsou zvýhodněné úvěry na předfinancování a dofinancování dotace z Nové zelené úsporám. To by pomohlo střední třídě zafinancovat skutečně kvalitní renovaci, úroky by se zaplatily z úspor. Pro nízkopříjmové domácnosti je pak potřeba mít k dispozici investiční komponentu sociálních dávek. A to vše dlouhodobě, se stabilním a předvídatelným prostředím pro žadatele a pro stavební trh. Jedině tak je možné navýšit míru renovací a postupně přilákat do oboru více firem a pracovníků.

Jak jsou na tom v současnosti české rodinné a bytové domy se zateplením? Je dostatečné?

Zatím určitě ne. O jakési kvalitní renovaci, zateplení a účinném zdroji je možné mluvit u třiceti až pětačtyřiceti procent budov, podle různých typů. Ale i v nich se dá a bude muset ještě hodně udělat. A zbytek jsou špatně zrenovované budovy, nebo ty v původním stavu.

Jak by podle vás měl vypadat a fungovat dům pro 21. století?

Měl by mít kvalitní zaizolovanou obálku, která drží v zimě teplo uvnitř a v létě naopak venku. Kvalitní vnitřní prostředí pomocí větrání s rekuperací. Účinný zdroj tepla napájený obnovitelnou energií. Dobré stínění proti letnímu přehřívání. Dobré účinné osvětlení za využití toho přirozeného. Prostě nízkonákladový dům pro komfortní bydlení nebo práci. Postupně se tomu definicí nového standardu budovy s téměř nulovou spotřebou, který platí od ledna 2022, blížíme. Už je to podobné energeticky pasivnímu standardu. Ten je ještě kvalitnější a vzniká v něm deset až dvacet procent novostaveb rodinných domů. A cílem je mít takových domů sto procent nových a každý rok obdobně zrenovovat alespoň tři procenta těch současných.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Budovy21