Bez ruského plynu je sedm evropských států. Pro připravené není odstřižení hrozba

Před Nizozemskem a Dánskem ukončilo Rusko oproti platným kontraktům dodávky plynu do Polska, Bulharska a Finska. Vlastním rozhodnutím pak zastavily odběr ruského plynu pobaltské státy. Celkem jde o objem cca 16 procent ruského plynu, který začátkem roku proudil z Ruska do Evropy. Postupné jednostranné vypovídání kontraktů oproti platným smlouvám Ruskem současně ukazuje, že se musí připravit i další evropské státy na možné ukončení dodávek. Příklady z Nizozemska a Dánska však ukazují, že se země mohou připravit propracovanými strategiemi založenými na diverzifikaci dodávek, úsporách energie a rozvoji obnovitelných zdrojů.

Porušení smluv Ruskem

V případě Nizozemska jde o 2 miliardy kubíků zemního plynu, na které měla nizozemská společnost GasTerra smlouvu o dodávkách až do října letošního roku. Podíl ruského plynu je na spotřebě energie v Nizozemsku cca 15 procent.

GasTerra v pondělí 30. května uvedla, že aby splnila podmínky Gazpromu, musela by si otevřít účet v rublech u Gazprombank v Moskvě. Takový krok by byl podle GasTerra v rozporu se sankčními pravidly Evropské unie, na kterých se shodně dohodly evropské státy. „Chápeme rozhodnutí GasTerra nesouhlasit s jednostranně uloženými platebními podmínkami Gazpromu,“ podpořil rozhodnutí nizozemské firmy tamní ministr pro klima a energetiku Rob Jetten. Podle nizozemského ministerstva hospodářství se zatím nepočítá s aktivací regulace spotřeby zemního plynu například omezením dodávek pro firmy.

Stejně postupovala i dánská společnost Ørsted, která odmítla přejít na systém s platbami za plyn v rublech. V tomto případě by šlo o vypovězení platné smlouvy ze strany Ruska na dodávky 2,05 miliard kubíků zemního plynu ročně do roku 2030. „Na základě smlouvy nemáme žádnou zákonnou povinnost tak učinit a opakovaně jsme Gazprom Export informovali, že tak neučiníme,“ reagovala společnost Ørsted na protiprávní požadavek ruské strany, aby dánská společnost začala platit v rublech od 31. května. Ørsted nadále uvádí, že bude platit v eurech. Dánsko navíc není přímo propojeno plynovody s Ruskem, takže dál předpokládá, že bude běžně nakupovat plyn na evropském trhu. Již v březnu pak Ørsted ukončil nákupy ruské biomasy a uhlí pro své elektrárny.

Nezaspat přípravu

Sama nizozemská vláda chtěla už letos ukončit dodávky ruského plynu s cílem nahradit je úsporami energie a dovozem zemního plynu z jiných zemí. Vláda proto spustila program s cílem zateplit 2,5 milionu domů. Dostupná data ukazují, že z 8 milionů domácností v Nizozemsku má asi 1,5 milionu energetický štítek E nebo horší. To v praxi znamená, že jsou silně energeticky neefektivní. Vláda vyčlenila 4 miliardy eur na zateplení těchto domů do roku 2030

„Už nechceme vkládat peníze do Putinovy ​​válečné kasy,“ uvedl v dubnu ministr Rob Jetten. Pro nejbližší období vidí šanci ve zvýšení kapacity na LNG terminálech v Rotterdamu a Eemshavenu, které umožní dovézt dalších 8 miliard kubíků plynu z jiných zemí.

Vládního kolegu pak doplnil ministr pro bydlení a územní plánování Hugo de Jonge: „Potřeba šetřit energii a lépe zateplit budovy je větší než kdy jindy. Proto přicházíme s Národním zateplovacím programem. Můžeme tak pomoci lidem rychle zateplit jejich domovy,“ uvedl v dubnu 2022.

V březnu 2022 pak nizozemská vláda schválila balíček 13 miliard eur na podporu rozvoje obnovitelných zdrojů energie, včetně kombinace větrných a solárních elektráren s výrobou vodíku. Díky dobře nastavenému schématu pro rozvoj fotovoltaiky mělo Nizozemsko již koncem roku 2021 téměř 15 GW solárních elektráren.

Nizozemí podporuje v posledních letech rozvoj fotovoltaiky na střechách budov včetně možnosti vytváření energetických společenství. Velké solární elektrárny mohou vznikat také jako inovativní projekty v rámci takzvané agrivoltaiky, tedy spojení jedné plochy pro výrobu čisté elektřiny ze sluneční energie a pěstování potravin.

Solární elektrárna se vám zaplatí za 7 let. Kolik může ušetřit vaší domácnosti?

Domácí plyn

„Dánsko je v dobré pozici, protože jsme urazili dobrý kus cesty v rámci přechodu na zelenou energetiku. Právě to nám pomáhá obejít se bez ropy, uhlí a plynu z Ruska. Máme více dálkového vytápění, více bioplynu a více větrných turbín než většina jiných evropských zemí. Stále však používáme zemní plyn. Proto máme také plán, jak zajistit dostatek plynu pro Dány,“ říká Kristoffer Böttzauw, ředitel Dánské energetické agentury.

Právě Dánská energetická agentura nyní nepředpokládá problémy po zastavení dodávek ruského plynu: Dánsko má vysoký podíl vlastního bioplynu – až 25 % tamní spotřeby plynu. Příští rok se znovu otevře těžba plynu v nalezišti Tyra, takže Dánsko může i část plynu vyvézt. Podle zmíněné agentury Dánsko bude schopno pokrýt až 150 procent vlastní spotřeby pomocí těžby a produkce bioplynu.

Také dánská vláda počítá s kampaní pro veřejnost k úsporám energie – cílem je snížit spotřebu až o 5 procent pomocí jednoduchých kroků, jako je snížení teploty vytápění v budovách. Počítá se také s odklonem od individuálních plynových kotlů a podporou dodávek tepla, které již dnes běží až ze 72 procent na zelenou energii.

Autor: Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky

FOTO: Unsplash