Energetická proměna Thomayerovy nemocnice sníží spotřebu plynu a elektřiny o třetinu

Součástí projektu je například instalace pokročilého systému regulace vytápění jednotlivých místností podle způsobu či času využití. Každá místnost si tak bude automaticky řídit dodávku tepla podle vlastní okamžité potřeby nezávisle na ostatních prostorách. V pokojích, sesternách či jídelnách bude možné udržovat vyšší teplotu než na chodbách, toaletách nebo schodištích – vždy s ohledem na vnitřní komfort a rozumnou spotřebu energie.

Žádné úspory by samozřejmě nebyly možné bez zateplení střech i obvodových stěn a výměny oken či vchodových dveří. Vzhledem k tomu, že Thomayerova nemocnice v pražské Krči byla otevřena v roce 1928 u příležitosti desátého výročí vzniku samostatného Československa jako jedno z nejmodernějších zařízení svého druhu v celé Evropě, je mnoha jejích objektů památkově chráněno. Dřevěná okna proto budou nově nahrazena jejími přesnými replikami.

Vedle zateplení se počítá také s modernizací osvětlení. Téměř 11,5 tisíc svítidel bude nahrazeno moderním LED osvětlením, které bude mít o 60 procent nižší spotřebu energie ve srovnání se stávajícími typy, což představuje úsporu 4,6 milionů korun ročně. Ve hře je rovněž instalace fotovoltaických panelů na vybrané budovy.

„Ve Fakultní Thomayerově nemocnici jsme odstartovali největší stavební a energetickou modernizaci našich pavilonů za posledních čtyřicet let. Zateplení sedmi našich pavilonů je součástí velkého projektu energetických úspor. Celkově tento projekt zahrnuje dvacet našich objektů,“ řekl ředitel nemocnice Zdeněk Beneš.

Největší EPC projekt

Modernizační projekt se uskuteční formou EPC, tedy energetickými službami se zárukou úspor. Veškerá rizika projektu nese poskytovatel a v případě, že úspor není dosaženo podle předem stanoveného modelu, hradí rozdíl. Investice do projektu metodou EPC mají obvykle návratnost šest až deset let. V případě „Thomayerovky“ jde o největší projekt EPC uskutečnění ve fakultních nemocnicích v Česku; a to za plného provozu.

„Jsme vůbec první fakultní nemocnicí v Česku, která se rozhodla využít formu EPC, kdy nám dodavatel přímo úspory garantuje ve smlouvě. Jsme rádi, že část nákladů se nám rychle vrátí z dosažených úspor za energie. Zároveň uspoříme významný objem plynu, a podpoříme tak energetickou soběstačnost České republiky,“ řekl ředitel Zdeněk Beneš. „Díky těmto energetickým úsporám zároveň výrazně pomůžeme i k ochraně našeho životního prostředí, což je pro nás velice důležité.“

Za pět let dosáhne úspora 18 gigawatthodin zemního plynu a 10 gigawatthodin elektřiny. Nejde ale jen o energetické úspory, modernizace současně výrazně zlepší vnitřní prostředí - pacientům i lékařům a dalšímu personálu. Na projektu spolupracují společnosti Metrostav DIZ, ENESA z holdingu ČEZ ESCO a Metrostav.

„V čase rostoucích cen energií a zvýšeného významu energetické bezpečnosti je sázka na úsporné projekty EPC tím nejlepším řešením. Nemocnici za prvních pět let garantujeme úsporu minimálně 35,5 milionů korun, ve skutečnosti ale podle našich zkušeností z dřívějších projektů zákazník ušetří skoro vždy ještě více. Součástí řešení je i energetický management, který dosažené úspory průběžně vyhodnocuje a navrhuje další vylepšení,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Jihlava, Havířov a další

Generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák připomněl, že podobné projekty energetických úspor s visačkou ČEZ ESCO a financované metodou EPC už úspěšně fungují v 18 nemocnicích a zdravotnických zařízeních. Například v nemocnici v Jihlavě, Karlových Varech, České Lípě, Litomyšli, Třinci nebo Havířově.

„Pomáháme v nich snižovat náklady na elektřinu, plyn, teplo či vodu, a přispíváme tak ke snižování emisí oxidu uhličitého. V řadě dalších nemocnic jsme instalovali kogenerační jednotky nebo jim pomáháme s provozem jejich energetických hospodářství. Zakázky ve zdravotnickém sektoru jsou o to náročnější, že samozřejmě probíhají za plného provozu, což bylo obtížné zejména v období pandemie COVID,“ řekl Čermák.

Celková investice ve Fakultní Thomayerově nemocnici dosáhne téměř 365 milionů korun bez DPH. Úsporná opatření stavebního charakteru vyjdou na 318 milionů, na moderní úsporné energetické technologie půjde 47 milionů korun. Dotace z Evropské unie v rámci Operačního programu Životní prostředí činí 45 procent, státní rozpočet přispěje 50 procenty, zbytek vynaloží nemocnice.

„Jsme rádi, že jsme při této velké zakázce mohli uplatnit naše bohaté zkušenosti se snižováním energetické náročnosti budov i v sektoru zdravotnických zařízení. Zdokonalující se izolační technologie přinášejí opravdu významné snížení spotřeby. Zároveň musíme postupovat co nejcitlivěji, abychom dodrželi vše, co je nutné při modernizaci památkově chráněných objektů,“ řekl Karel Volf, předseda sboru jednatelů ze sdružení společností Metrostav DIZ, ENESA a Metrostav.

Desítky energetických projektů

Ministerstvo zdravotnictví počítá s projekty energetických úspor také v dalších státních nemocnicích a dalších organizací. Investovat chce přibližně pět miliard korun z evropských fondů. Schválena je více než čtyřicítka akcí, z nichž největší je zateplení takzvaného Modrého pavilonu pražské Fakultní nemocnice v Motole za 1,3 miliardy korun.

Další projekty za stovky milionů začínají také například v Psychiatrické nemocnici Bohnice. Velké nemocnice vydají za energie každý rok desítky milionů korun, od modernizací si slibují každoroční úspory ve výši milionů korun.

Autor: Pavel Baroch

Foto: ČEZ (Fakultní Thomayerova nemocnice)