Spalování listí či trávy extrémně znečišťuje ovzduší. Hodnoty škodlivin jsou až 350× vyšší

postupně rozptylují, mohou být koncentrace velmi výrazně zvýšené. Zvláště pak v obdobích, které jsou stanoveny jako takzvané pálicí dny a je tak toto spalování prováděno masově,“ sdělil náměstek jihomoravského hejtmana pro životní prostředí Lukáš Dubec (Piráti).

Karcinogeny 28× vyšší

Zjištěná data pak odborníci porovnali s čísly z měřících stanic v Brně – s pětiletým průměrem z let 2016 až 2020 a maximálními hodinovými koncentracemi za stejné období. Průměrné hodnoty byly u některých látek při pálení až 350násobně vyšší, u maximálních hodnot byl rozdíl i více než stonásobný. V případě karcinogenního benzo[a]pyrenu byly naměřené průměrné hodnoty 28násobně vyšší, než je maximum za pětileté období z brněnských stanic imisního monitoringu.

„Výsledky měření ukázaly na extrémní nárůst koncentrací řady znečišťujících látek. Zjistili jsme hodnoty, které byly v některých případech i několikasetnásobně vyšší, než jsou běžně pozorované hodnoty na stanicích imisního monitoringu. I krátkodobé vystavení člověka takto vysokým koncentracím má nežádoucí vliv na jeho zdraví,“ konstatoval náměstek Dubec.

Dodal, že ještě vyšší koncentrace znečištění lze očekávat v případě, že se nespaluje dokonale suché listí, tráva či větve. „A vlastní pálení je prováděno nedokonale s nízkým přístupem vzduchu a při nízké spalovací teplotě,“ poznamenal Dubec.

Co říká zákon

Jak je to se spalováním zahradního rostlinného materiálu podle zákona? Na internetu jsou k nalezení dvě verze: podle zákona o odpadech je spalování bioodpadu zakázáno, naopak zákon o ochraně ovzduší ho povoluje – byť za stanovených podmínek.

Podle poradny Ekologického institutu Veronica se v tomto případě skutečně potkávají oba zmiňované zákony. Bioodpad má ale mezi odpadem zvláštní postavení a za splnění určitých podmínek je možné ho skutečně zpracovávat doma. Stručně řečeno: pokud zůstává na zahradě, není to podle zákona odpad, takže je možné ho i spalovat. Základní podmínkou ovšem je, že je možné spalovat výhradně suchý rostlinný materiál – právě proto, aby dým co nejméně znečišťoval ovzduší a neobtěžoval sousedy.

„Pokud rostlinné materiály (zvláště listí) spálíme, energie, která je v nich obsažena, nám k ničemu neposlouží – jen ohřeje vzduch. Na přírodní zahradě je lepší rostlinné materiály využít do kompostu, díky němuž získáme kvalitní hnojivo do záhonů,“ poradila před časem Veronica. Výjimkou pro kompostování je listí, které je napadeno některou karanténní chorobou, například bakteriální spálou jabloňovitých.

„Pokud máme možnost, větve štěpkujeme a přidáváme do kompostu také. Listí je možné ponechávat i pod stromy, případně ho shrabat ke kmeni, kde se z něho uvolňují živiny a vrací se zpět do půdy, jde o takzvané mulčování,“ připomněla Veronica.

Zakázáno je podle zákona pálit obaly od plastů, igelit, barevné časopisy a noviny, chemicky ošetřené dřevo (okenní rámy, dřevotříska, dřevo ošetřené laky nebo barvou), vlhké zahradní odpady, plasty, gumu, chemické přípravky a celkově materiály, při jejichž spalování vzniká velké množství pro člověka škodlivých emisí.

Obecně závazné vyhlášky

Zákon o ochraně ovzduší rovněž umožňuje obcím stanovit ve vyhlášce podmínky, za nichž je možné odpadní rostlinný materiál spalovat, anebo to úplně zakázat.

„Výsledky monitoringu dokládají, že dopad tohoto spalování na kvalitu ovzduší je skutečně extrémní a je potřeba preferovat jiné způsoby likvidace těchto rostlinných materiálů, tedy například jejich kompostování nebo odvoz na sběrná střediska odpadů,“ sdělil náměstek jihomoravského hejtmana pro životní prostředí Lukáš Dubec. Dodal, že úřad nyní zpracuje pro obce metodickou pomůcku, jak spalování odpadních rostlinných materiálů regulovat a zlepšit tak kvalitu ovzduší.

Pokud lidé na svých zahradách pravidla stanovená obecní vyhláškou, má pro jejich sousedy jedno doporučení Markéta Průšová z odboru životního prostředí na radnici v Semilech: „Pokud se mezi námi najdou tací, kteří by přeci jen pálili nevhodné materiály či odpady, je nejlepší to oznámit na Městskou policii nebo Policii ČR, jedině tak lze co nejrychleji zasáhnout,“ napsal loni na městském webu.

Autor: Pavel Baroch

Úvodní ilustrační foto: Pixabay