Rusko zpomaluje evropský odchod od uhlí

Nová analýza energetického think-tanku Ember odhaluje, že plynová krize přerušila postupné vyřazování uhlí z energetického mixu EU. Rostoucí evropské obnovitelné zdroje přitom v posledním období nahrazovaly uhelnou energii, palivo s nejvyššími emisemi. V důsledku prudce rostoucích cen plynu ve druhé polovině roku 2021 se uhelná energie od roku 2019 do roku 2021 snížila pouze o 3 % ve srovnání s 29 % v předchozích dvou letech. Postupné vyřazování uhlí v Evropě a neschopnost zavést dostatek čisté energie způsobily, že emise energetického sektoru v EU klesaly o polovinu pomaleji než potřebujeme dosažení kliamtických cílů daných Pařížskou dohodou (globální oteplování musí být nižší než 1,5 C do roku 2050). K té se zavázala i Česká republika.

„Plynová krize je zásadní změnou pro evropskou elektřinu elektřinu,“ řekl Charles Moore, vedoucí evropské společnosti Ember. „Je třeba přijmout opatření, která zajistí, že postupné vyřazování uhlí v Evropě bude pokračovat. Zákon o ukončení uhlí nebo vládou odsouhlasený seznam postupného zavírání uhelných elektráren, tzv. Kill list, je jediným způsobem, jak zaručit uzavření uhelných elektráren do roku 2030; nestálé ceny plynu jasně ukázaly, že nelze spoléhat pouze na tržní síly a závislost na Rusku“.

Již 6. výroční analýza European Electricity Review srovnává výrobu elektřiny v 27 státech Evropské Unie v roce 2021 se srovnatelným obdobím před pandemií v roce 2019, což poskytuje první pohled na to, jak plynová krize ovlivňuje energetický sektor v regionu po jeho zotavení z pandemie.

Zpráva uvádí, že fosilní paliva stále tvoří 37 % výroby elektřiny v EU v roce 2021, což je pokles z 39 % v roce 2019, zatímco obnovitelné zdroje vytvářely 37 % a jaderná energie 26 %.

Elektrická energie z obnovitelných zdrojů v Evropě nadále roste, s průměrným ročním růstem 44 TWh za poslední dva roky. Více než polovina (52 %) této nové obnovitelné energie od roku 2019 nahradila plynovou energii a třetina jadernou energii a pouze šestina uhlí. Předtím, v letech 2011 až 2019, však 80 % přírůstku produkce obnovitelných zdrojů vedlo k náhradě elektřiny z uhelných elektráren.

Za poslední dva roky výroba uhlí klesla pouze v zemích, které zavřeli uhelné elektrárny, jako je Španělsko (-42 %) a Řecko (-43 %), ale to bylo většinou kompenzováno nárůsty v Polsku (+7 %). Španělsko dosáhlo největšího snížení emisí v energetickém sektoru za poslední dva roky, zatímco Polsko bylo zdaleka největší brzdou celkového pokroku

“Skokové navýšení ceny plynu během loňského podzimu, které se poté promítlo i do ceny elektřiny, ukazuje, že spoléhat se na závislost na dodávkách z Ruska nemůže být z geopolitického, strategického a ekonomického hlediska do budoucna přijatelné. Stejný vývoj od ledna nastal dokonce i u tepláren. Ani takto velké firmy si nedokázaly zajistit stabilní ceny. Dělat z přechodu na fosilní plyn svatou krávu záchrany českého teplárenství je mylné. Jediné řešení je jít cestou úspor energie a obnovitelných zdrojů. Plyn může být pouze doplňkový zdroj,” říká Petr Holub z poradenské společnosti Budovy21.

Vítr a slunce dodává elektřinu během energetické krize

Navzdory tvrzením o opaku byla větrná a solární energie v EU dodávána během energetické krize a každý měsíc v druhé polovině roku 2021 kromě září dosahovala nových rekordů. Větrná a solární energie dosáhla v roce 2021 dalšího nového rekordu (547 TWh) a poprvé vyrobila více elektřiny než z plynu (524 TWh), a to i přes mírný růst v důsledku nižší rychlosti větru. Zejména solární energie zažívá na severu i jihu Evropy boom, v roce 2021 vyrobila o 27 % více energie než v roce 2019 a v Nizozemsku a Španělsku se v tomto období produkce zdvojnásobila.

V důsledku energetické krize se výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů stala ještě konkurenceschopnější než plyn a uhlí. Zatímco Evropa zůstává závislá na fosilních palivech, je vystavena pokračujícím nestálým cenám a eskalujícím klimatickým dopadům. Zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů nabízí cestu z energetické i klimatické krize a větší nezávislost na geopolitické situaci.

"Současná plynová krize by měla být obrovským probuzením." pokračuje Moore. „Uhlí i plyn musí pryč; a rychle. Přínosy pro ekonomiku a klima jsou den ode dne zřejmější. Nyní je čas zdvojnásobit tempo přechodu Evropy na čistou elektřinu.“

“V řadě evropských států rostou nové projekty obnovitelných zdrojů jako houby po dešti. Zvyšuje se tak podíl energie nezávislé na fosilních palivech, kde loni vyvolaly krizi cen elektřiny a tepla. Česko zůstává na chvostu Evropy v rozvoji zelené energetiky. Během minulých 10 let zůstal podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů téměř konstantní. Fakt, že se naše země doslova brání rozvoji nových projektů solárních nebo větrných elektráren, může do budoucna znamenat problém pro domácnosti a firmy. Pokud zůstanou závislé na energii z uhlí, budou muset čelit astronomickým účtům za energii,” hodnotí vývoj v OZE Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

“Zpráva společnosti Ember opět jasně ukazuje, jak Česká republika v porovnání s ostatními členskými státy Evropské unie významně zaostává v rozvoji obnovitelných zdrojů. Stačí si udělat výlet do sousedního Saska, Bavorska nebo Rakouska, abychom viděli, že na nepříznivé přírodní podmínky se nemůžeme vymlouvat. Chceme-li snižovat emise skleníkových plynů z výroby elektřiny v potřebném tempu a za rozumnou cenu, tak hlavním úkolem pro následující dekádu musí být především masivní rozvoj sektoru větrných a fotovoltaických elektráren, které jsou v současné době nejlevnějším zdrojem elektřiny,” řekl Karel Polanecký z energetického programu Hnutí DUHA.

Autor: Adam Ondráček, Evropská klimatická nadace

FOTO: Mike W. (uhelný vlak v Rusku, ilustrační foto)