Zachraňte Bělověžský prales. Na 156 organizací protestuje proti stavbě zdi

Délka: 186 kilometrů. Výška: 5,5 metru. Cena: 353 milionů eur. Polsko na konci ledna zahájilo stavbu gigantické bariéry, která se má táhnout přes polovinu délky hranice s Běloruskem. Jde o největší stavební investici v historii pohraniční stráže. Cílem je zastavit uprchlíky z Blízkého východu, Afghánistánu a Afriky. V uplynulých měsících se touto cestou snažilo dostat do Evropské unie téměř 40 tisíc běženců. Podle průzkumu agentury Kantar, o němž v listopadu informoval polský opoziční list Gazeta Wyborcza, souhlasí se stavbou zdi více než polovina dotázaných Poláků.

Naopak proti vybudování bariéry, která má být hotová v létě, protestuje na 156 organizací z 26 zemí, mezi nimi rovněž Český svaz ochránců přírody (ČSOP). Obrátily se na Evropskou komisi, aby stavbu zastavila. V dopise upozornily, že stavba procházející právě unikátním Bělověžským pralesem a dalšími velmi cennými oblastmi mezinárodního významu představuje vážné narušení ekologické hodnoty těchto území.

Škody na životním prostředí

„Projekt způsobí velké škody na životním prostředí v Polsku i mimo něj,“ stojí v dopise, který organizace začátkem února předaly zastoupení Evropské komise v Polsku. Varují v něm před zásadním omezením pohybu klíčových druhů zvířat, především vlka, rysa, losa nebo zubra. „Divoká zvířata neznají pojem administrativních hranic, protože se pohybují na velkém prostoru,“ píše se v listu. Odborníci přitom upozornili, že zeď může vést ke zhroucení populace rysa nížinného v Polsku.

„Bojíme se hlavně o rysy a vlky. Populace rysů v polské části pralesa je velmi malá a musí mít kontakt s východní populací,“ citoval portál gazeta.pl Michaela Žmihorského z Ústavu biologie savců Polské akademie věd. Varoval také, že například na pneumatikách nákladních aut se mohou dostat do pralesa invazivní druhy rostlin a ohrozit tamní flóru a ovlivnit složení půdy.

Podle organizací, které se obrátily na Evropskou komisi, ale dramatické dopady na životní prostředí nejsou jedinými obavami, které se týkají budované bariéry. V dopise připomínají, že za pouhé dva týdny podepsalo bezmála 18 tisíc místních lidí petici proti stavbě zdi. Obávají se, že kvůli degradaci cenné přírody ubude turistů, kvůli čemuž se zhorší ekonomická situace místních obyvatel.

„Závěrem upozorňujeme, že stavba zdi nepovede – na rozdíl od očekávání polské vlády – k řešení migrační krize,“ konstatují organizace, podle nichž Polsko potřebuje migrační politiku založenou na respektování lidských práv a ochraně života a zdraví, nikoli represivní řešení.

„Vyzýváme k okamžitému zastavení stavby zdi na polsko-běloruské hranici jako sociálně a ekologicky škodlivého projektu,“ vyzvalo Evropskou komisi 156 organizací z desítek zemí.

Rozsudek evropského soudu

Komise už jednou Polsko kvůli Bělověžskému pralesu žalovala, a to v roce 2017 kvůli masivnímu kácení stromů. Polské ministerstvo životního prostředí sice argumentovalo, že jde o snahu zastavit šíření lýkožrouta smrkového, ochránci životního prostředí ale toto zdůvodnění zpochybňovali, podle nich byla motivem snaha vydělat na prodeji dřeva. Kácení se vlastními těly snažili zabránit aktivisté z mnoha zemí, do nenásilných protestů se zapojilo více než 1,2 tisíc lidí včetně českých občanů. Naopak český prezident Miloš Zeman podpořil ve sporu s Evropskou komisí Polsko – jeho návštěva Bělověžského pralesa v květnu 2018 měla být podle oficiálního vyjádření vnímána právě jako solidarita s varšavskou vládou.

Soudní dvůr EU ovšem posléze rozhodl, že těžba dřeva porušuje unijní směrnice o ochraně přírody a kácení zakázal. „Těší nás, že unijní pravidla zachránila Bělověžský prales před intenzivní těžbou, která by změnila světový unikát v obyčejný hospodářský les. Naopak nás mrzí, že polského ministra životního prostředí zastavil až zásah soudu,“ sdělila krátce po rozsudku organizace Greenpeace.

V aktuální kauze Polsko tvrdí, že se snaží, aby protimigrační bariéra zasáhla do přírody co nejméně. „Naším záměrem je, aby byly škody co nejmenší,“ citovala polská agentura PAP mluvčí pohraniční stráže Annu Michalskou. „Kácení stromů bude omezeno na nezbytné minimum. Samotná zeď bude postavena podél hraniční cesty,“ uvedla Michalská, podle níž budou dodavatelé vozit materiál na stavbu pouze po současných silnicích. V plánu jsou podle polského ministerstva životního prostředí rovněž několikametrové přechody pro zvířata.

Guy Debonnet, šéf oddělení přírodního dědictví ve Středisku UNESCO pro světové dědictví, ovšem na konci ledna podle Reuters řekl, že Polsko musí doložit, že bariéra nebude mít negativní dopad na chráněné území. „Polsko by nemělo dělat další kroky, dokud naše poradní komise pro přírodní dědictví nebude přesvědčená, že stavba může vzniknout bez dopadů na hodnotu pralesa,“ uvedl Debonnet.

V souvislosti s těmito obavami vyzvala Evropská komise Polsko, aby řádně vyhodnotilo dopady existence bariéry na životní prostředí a zvážilo, zda neexistuje alternativa k hraniční bariéře. Polské ministerstvo životního prostředí ovšem uvedlo, že stavba nevyžaduje posudek, který by hodnotil její dopad na životní prostředí.

Autor: Pavel Baroch

FOTO: Greenpeace