Válečná fronta přinesla nebezpečí do blízkosti jaderných elektráren

Jaderné elektrárny na Ukrajině pokrývají zhruba polovinu tamní spotřeby elektřiny. Co do instalovaného atomového výkonu je země na sedmém místě v rámci světového žebříčku. Největší z nich je jaderná elektrárna Záporoží. Jde o šest jaderných reaktorů VVER 1000, každý s výkonem 1000 megawattů (stejná technologie je také v jaderné elektrárně Temelín). Elektrárna pokrývá celou čtvrtinu ukrajinské poptávky po elektřině. Nachází se sice 250 kilometrů od válečné zóny na Donbasu. Závislost Ukrajiny na jaderné elektřině může vést k tomu, že elektrárny pojedou dál i v případě, že se nim přiblíží válečná fronta.

Rizikovým místem je také "zakázaná zóna" vyhrazená po jaderné havárii v Černobylu. Podle prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenskyjého se ruské okupační síly během prvního dne agrese 24. února zahájily také útok právě na tuto oblast. "Naši obránci obětují své životy za to, aby se tragédie z roku 1986 nezopakovala," uvedl ukrajinský prezident. Dobití černobylské zóny následně potvrdil ukrajinský preimér premiér Denys Shmygal. Sitaci následně zpřesnil ukrajinský Státní inspektorát jaderného dozoru: Podle něj byly okolo 17. hodiny v důsledku vojenského útoku všechny objekty, které se nacházejí v černobylské zóně byly převzaty pod kontrolu ozbrojenými silami bez rozpoznatelných znaků. V 17:30 hlásil, že nedošlo k žádným obětem a zraněním pracovníků v Černobylu. Byla zachována také celistvost ochranných bariér jaderných zařízení a nebyly pozorovány změny radiační situace ve zprávě.

I přesto, že Ukrajina přišla o kontrolu nad černobylskou zónou, může inspektorát jaderného dozoru dál dálkově vyhodocovat pomocí měřících bodů případné překročení dávek záření. V pátek 25. února na své facebookové stránce informoval o tom, že v rámci černobylské zóny zaznamenal na určitém počtu měřících bodů překročení dávek gama záření. Důvody však nelze vyhodnostit kvůli nemožnosti fyzické přítomnosti.

Účel obsazení místa může být strategická role rozlehlého a opuštěného území při obsazování Ukrajiny. Spekuluje se také o tom, že přítomnost ruských okupčních vojsk má odstrašit NATO od případné vojenské pomoci přímo na Ukrajině. Ve hře může být také blízkost Kyjeva. Vzdálenost mezi místy je pouhých 130 kilometrů.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) první den útoku na Ukrajinu uvedla, že "Situaci na Ukrajině sledujeme s vážnými obavami a vyzývá k maximální zdrženlivosti, aby nedošlo k jakémukoli jednání, které by mohlo ohrozit jaderná zařízení země," uvedl ve čtvrtek 24. února generální ředitel Rafael Mariano Grossi. K situaci v Černobylu uvedl, že je životně důležité, aby bezpečný provoz jaderných zařízení v této zóně nebyl žádným způsobem ovlivněn nebo narušen.

Ukrajina možnost hrozby ze strany Ruska pro své jaderné elektrárny vnímá a podle prohlášení šéfa státního podniku Energoatom Petro Kotina by byly jaderné reaktory v případě bombového útoku odstaveny. V případě, že by Ukrajina přišla o dodávky ruského jaderného paliva, má na skladě zásobu na další dva roky a současně pracuje na možnosti přejít na palivo od společnosti Westinghouse.

Přesto 15 míst spojených s jaderným štěpením se sebou nese nemalé riziko během válečného konfliktu. Až na dva reaktory jde o zařízení, která by měla vydržet pád letadla. Ovšem otázkou je, co by se stalo, pokud by se jaderné elektrárny ocitly přímo na válečné frontě. Raketový útok či bombardování mohou vyřadit bezpečnostní prvky nebo ochrannou obálku reaktoru. Hrozbou je i kybernetický útok. Nebezpečí představují také sklady vyhořelého jaderného paliva, které by mohla exploze rozmetat do okolí.

„Pokud by se aktivní zóna reaktoru roztavila, explozivní plyny nebo vystřelené radioaktivní úlomky by opustily konstrukci kontejnmentu. Jakmile by se odpadní voda dostala do atmosféry, ovzduší by rozneslo toxické radioaktivní prvky do městské a venkovské krajiny,“ upozorňuje na možná rizika Bennett Ramberg, bývalý úředník Úřadu pro politicko-vojenské záležitosti amerického ministerstva zahraničí, který je autorem knihy Jaderné elektrárny jako zbraně pro nepřítele, ve své analýze pro Project Syndicate.

Bennett Ramberg připomíná, že by šlo o podobně drtivý dopad jako při havárii jaderné elektrárny v Černobylu, která se nachází také na Ukrajině. Na likvidaci jaderné havárie bylo tehdy nasazeno přes 600 tisíc „likvidátorů“. Podle OSN Ekonomické ztráty se nakonec vyšplhaly na stovky miliard dolarů. Likvidace další jaderné havárie v japonské Fukušimě bude stát také stovky miliard dolarů.

Expert na roli jaderné energetiky ve válečných konfliktech také rekapituluje historii realizovaných či zvažovaných útoků na reaktory. V 80. letech minulého století šlo o Izrael, který zaútočil na syrské a irácké továrny na jaderné zbraně. Srbsko mělo zvažovat útok na slovinskou jadernou elektrárnu Krško na počátku balkánské války a Ázerbájdžán zvažovat útok na arménskou elektrárnu Metsamor ve válce v roce 2020.

Vojenský útok na provozovanou jadernou elektrárnu svět dosud nezažil. Sestřelení civilního dopravního letounu nad evropským prostorem bylo do roku 2014 také nemyslitelné. Snad nebude mít Ukrajina další děsivé prvenství.

Autor: Martin Prax

FOTO: Ralf1969 / Creative Commons / CC-BY-SA (ilustrační foto jaderné elektrárny Záporoží)