Sever přestává být bezpečným přístavem. Predátoři rozšiřují své území s oteplováním planety

Na sever každoročně migruje velké množství divokých zvířat. Studie na konkrétních zkušenostech 25 konkrétních živočichů publikovaná v odborném časopis Trends in Ecology and Evolution ovšem ukazuje, jak ptáci, savci a hmyz o tyto výhody kvůli klimatickým změnám a lidské činnosti přicházejí – severská hnízdiště nemusí být pro reprodukci tak výhodná, jak tomu bylo dříve. Studie sledovala například bahňáky, racky, husy, kachny, alky, rybáky, pěvce, soby, netopýry, motýly a vážky.

Vědci předpokládají, že oproti tropickým a subtropickým oblastem stěhovaví živočichové po náročné migraci na sever využívají mnohé výhody včetně sezónně bohaté a lehce dostupné potravy, nižšího výskytu parazitů a menšího ohrožení ze strany predátorů. Jenže to už právě nemusí platit.

Snížená dostupnost potravy

Příčin, proč se severní „bezpečný přístav“ mění, je podle vědců hned několik. První je snížená dostupnost potravy kvůli takzvanému trofickému/fenologickému nesouladu. Jde o proces, kdy reprodukce stěhovavých zvířat není dobře sladěna s obdobím maximální rostlinné produkce nebo výskytu hmyzu. V důsledku globálního oteplování se rovněž na sever šíří mnohé patogeny a paraziti, kteří jsou původci chorob a v některých případech způsobují hromadný úhyn zvířat.

Přibývá rovněž útoků predátorů na hnízda a mláďata stěhovavých ptáků. Do severních zeměpisných šířek se totiž díky oteplování „stěhují“ nové druhy, které se živí také vybíráním hnízd. Odpad z rozšiřujících se měst a dalších sídel zase přispívá k rozšiřování takzvaných oportunistických predátorů. Kvůli změněným potravním řetězcům a nedostatku dříve hojné hlavní kořisti – například lumíků nebo hrabošů, jejichž počty negativně ovlivňují oscilace klimatických jevů – místní predátoři více vyhledávají hnízda a mláďata migrujícího ptactva.

Odborníci upozorňují, že živočichové jsou sice schopni na různé přírodní odchylky reagovat, v tomto případě se ovšem změny odehrávají v tak rychlém tempu, že se jim migrující živočichové nedokážou přizpůsobit a mnohé z druhů na ně doplácí sníženou reprodukcí nebo větší úmrtností. Migrujících zvířat jednoduše ubývá.

Podle hlavního autora studie a vědeckého koordinátora mezinárodního projektu ÉLVONAL Shorebird Science Vojtěcha Kubelky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe jde o alarmující zjištění. „Žili jsme v přesvědčení, že severní hnízdiště představují pro stěhovavé živočichy bezpečné přístavy. Ale to již bohužel zdaleka neplatí a řada lokalit v Arktidě a mírných severních šířkách může nyní pro různé stěhovavé druhy, včetně bahňáků, sobů nebo motýlů, představovat ekologické pasti nebo ještě hůře, kompletně degradované prostředí z pohledu výhod pro migraci,“ poznamenal Kubelka.

Dvojnásobné ohrožení

Živočichové přizpůsobení k migraci do severních mírných a arktických oblastí tak podle Kubelky mohou čelit dvojímu ohrožení: nízké reprodukci v místech rozmnožování a zhoršujícímu přežívání dospělých jedinců během jejich migračních tahů.

Autoři studie zdůraznili, že hnízdiště v severních oblastech mírného pásma a v Arktidě vyžadují značnou ochranářskou pozornost, stejně jako u již dobře rozeznávaných problémů na zimovištích a tahových zastávkách. „V sázce je zejména osud populací a druhů obývajících severní Arktidu, protože tato zvířata nemohou kvůli bariéře Severního ledového oceánu z měnícího se prostředí unikat dále na sever. A pokud se situace nezlepší, mohli by se v příštích desetiletích dostat až na pokraj vyhynutí,“ varoval Vojtěch Kubelka.

Vedle konkrétních ochranářských opatření autoři navrhují jednoduchou metodu, jak zmapovat stresové faktory pro migrující živočichy v prostoru a čase. Ten pomůže rozlišit mezi vhodnými, přirozeně se zlepšujícími nebo chráněnými stanovišti na straně jedné a ekologickými pastmi nebo degradovaným prostředím se zmenšenými nebo již neexistujícími výhodami pro náročnou migraci na straně druhé.

Lépe porozumět tomu, jak je v aktuálně měnícím se světě migrace pro konkrétní populace výhodná či nevýhodná a jak můžeme migrující živočichy spolu s jejich prostředím lépe chránit, jsou podle vědců zásadní úkoly pro navazující výzkum a praktickou aplikaci ochranářských opatření.

Autor: Pavel Baroch

FOTO: Unsplash (ilustrační foto)