V Česku vznikají čtvrti, kde domácnosti růst cen energie neohrozí. Vyrobí si dost vlastní

Židlochovice

V Židlochovicích nedaleko Brna představy o zelené budoucnosti vážně, chtějí tam vystavět první moderní, ekologickou, trvale udržitelnou čtvrť – projekt Chytré Líchy. „Půjde o respektující a přívětivé prostředí pro lidi napříč generacemi i sociálním postavením. Počítá s odpovědností všech obyvatel vůči přírodě, ale i aktivním zapojením občanů do dalšího vývoje jejich bydliště,“ řekl starosta Jan Vitula. Na třech hektarech tak vznikne nová čtvrť propojená s krajinou i starou zástavbou, otevřená komunitnímu životu či moderním technologiím a současně environmentálně citlivá. Projekt finančně podpořily německá nadace Deutsche Bundesstiftung Umwelt a Jihomoravský kraj.

Židlochovická čtvrť budoucnosti Chytré Líchy vychází z návrhu architektonické kanceláře Pelčák a partner architekti, který například počítá s výrazně omezeným vjezdem aut. Ovšem současně by měl zabránit tomu, aby vozy parkovaly v jiných částech města. Proto je celý židlochovický projekt maximálně participativní. Se svými připomínkami by se na něm měli podílet místní obyvatelé a vítězná kancelář by pak měla nejdůležitější aspekty do svého návrhu zanést.

„Chceme eliminovat například obavy současných obyvatel okolních ulic, že jim lidé z nové čtvrti budou parkovat před domem. V návaznosti na to tedy bude oproti původnímu návrhu snížena bytová zástavba v Líchách, kapacity parkovišť na okraji ale zůstanou stejné. K redukci zástavby jsme přistoupili i kvůli připomínkám současných obyvatel skrz omezení výhledu z jejich domovů. V území zároveň zůstane rezerva na případné rozšíření parkovacích ploch, pokud by se ukázalo, že je to nutné,“ upřesnil starosta Vitula. Čtvrť vedle toho počítá pro tamní obyvatele také s nabídkou carsharingu, tedy sdílení aut.

Podle architekta města Židlochovice Pavla Jury vítězný návrh jako jediný nevyžaduje zásadní změnu územního plánu kvůli výstavbě bytových domů. „Počítá z velké části s trojdomy, přesněji s třemi bytovými jednotkami nad sebou, kdy má každá vlastní vchod. Taková koncepce bude mít pozitivní přesah do sociální oblasti. Díky těsnému sousedství jednotlivých domů se může vytvářet ucelená komunita,“ konstatoval Jura. Podobně funkční projekt se stejně pojatými byty přitom funguje například ve Vídni.

Jedním z hlavních cílů čtvrti je její uhlíková neutralita při provozu budov, tedy žádná produkce oxidu uhličitého, respektive vyvážení emisí vzniklých výrobou energie z fosilních paliv výrobou energie z obnovitelných zdrojů. Základem pro snížení spotřeby energie je už samotný návrh plánovaných budov a jejich vlastností. Obálky budov by proto měly splňovat parametry pasivního standardu.

I díky tomu se tak v zimě mohou maximalizovat zisky ze slunečního svitu, aby se na vytápění spotřebovalo co nejméně energie. Teplo se zároveň bude získávat i zpětně z odpadního vzduchu pomocí systému rekuperace. Riziko letního přehřívání by se naopak mělo eliminovat například množstvím zeleně v okolí budov nebo stíněním oken, ať už přesahy konstrukcí nebo žaluziemi. Snížení spotřeby energie se ale netýká pouze vytápění a chlazení budov. Ve čtvrti Chytré Líchy chtějí používat například i efektivní osvětlení nebo úsporné armatury pro snížení spotřeby teplé vody.

Více o čtvrtích, které si budou umět pokrýt zcela či velkou část své spotřeby energie z obnovitelných zdrojů se můžete dozvědět na online konferenci Ekoinovační fórum: aktivní spotřebitel energie – samovýrobci a energetická společenství jako hybatelé proměny energetiky. Proběhne 24. 11. od 10:00. Program a registrace zde: modernienergetika.cz. O své postřehy se podělí právě Jan Bárta, který stojí za projektem Chytré Líchy nebo Lukáš Ferkl, který spolupracuje na návrhu obdobného projektu v Horních Počernicicích u Prahy. Nebudou chybět ani zahraniční zkušenosti: projekty boje proti energetické chudobě a společné investice obyvatel města do obnovitelných zdrojů představí zástupci Vídeňské energetiky.

Se snížením konečné spotřeby energie úzce souvisí i druhý krok. Je jím zvyšování výroby energie z obnovitelných zdrojů přímo na místě její spotřeby, počítá se proto s výrazným využitím fotovoltaiky.

„Na střechách včetně krytých parkovišť by měly být umístěny fotovoltaické panely. Celá lokalita bude technicky připravena tak, aby zde v budoucnu mohly fungovat jak klasické energetické koncepty, tak inovativní energetická společenství, energetické komunity nebo další modely. Díky centralizaci parkování by čtvrť zároveň měla být připravená na nástup elektromobility. Nabíjecí stanice budou umístěné u společných parkovacích ploch,“ uvedl koordinátor projektu Chytré Líchy a zakladatel Centra pasivního domu Jan Bárta.

Hodnotící komise si u návrhu architektonické kanceláře Pelčák a partner architekti pochvalovala, že výborně pracuje s prvky takzvané modrozelené infrastruktury, tedy se vzájemnou synergií vody a zeleně v lokalitě. Z hlediska vegetace je dominantním prvkem páteřní ulice čtvrti lemovaná stromy, zeleň by se samozřejmě měla nacházet i okolo všech bytových jednotek.

Využíváno bude také zelených střech, které výrazně zpomalí odtok vody a umožní její zpětný odpar do ovzduší. Díky progresivnímu přístupu by měla čtvrť co nejvíce srážkové vody využít k provozu nemovitostí a během přívalových dešťů ji naopak bezpečně odvést mimo pozemek.

Vítězný návrh pracuje rovněž se socializačními prvky, které umisťuje na okraji celé čtvrti, aby je mohli využívat i současní obyvatelé. Počítá konkrétně s komunitním hubem, fitparkem, coworkingovými prostory, dětským hřištěm, sdílenými dílnami či komunitními zahrádkami.

Špitálka

Nedaleko Židlochovic – v širším centru Brna – se zase rodí plány na vybudování chytré městské čtvrti Špitálka, což je část nevyužívaného areálu brněnských tepláren a přilehlého okolí. Na jaře 2019 vzešel z mezinárodní soutěže jako vítěz pražský ateliér Aulík Fišer architekti. „Je to jeden z prvních kroků k oživení širšího území kolem ulic Špitálka, Křenová a Cejl a zároveň příklad toho, jak je možné využít další brownfieldy v centru města,“ řekla brněnská primátorka Markéta Vaňková.

Řešené území má rozlohu zhruba 25 hektarů. Nová čtvrť by měla mít smíšené využití s byty, kancelářemi, službami, zázemím pro volný čas a relaxaci. Nová městská čtvrť nabídne bydlení pro 3 až 4 tisíce obyvatel, nové pracovní příležitosti i služby, zároveň to bude atraktivní lokalita v docházkové vzdálenosti historického centra. Proměna oblasti nebude spojená jen s novými plochami pro bydlení, práci nebo volný čas, ale v území přibydou rovněž nové dopravní spojnice. Nejdůležitější z nich je Nová městská třída, která má propojit sever a jih Brna novou trasou. Půjde o bulvár s prodejnami v přízemí domů, uživatelsky přívětivý jak pro pěší, tak pro cyklisty. Sloužit bude zároveň i hromadné dopravě, kdy v místě přibude nová trolejbusová linka.

Soutěžní návrhy musely kromě nové městské tepny zohlednit také principy takzvaného chytrého města. Tak, aby nová čtvrť byla šetrná k životnímu prostředí a energeticky soběstačná. Cílem je prověřit nové technologie a inovativní přístupy, které by se následně mohly rozšířit i do zbytku Brna. Špitálka by tak mohla sloužit jako vzor pro další výstavbu. Autoři stejně jako u projektu Chytré Líchy neřeší jen energeticky úsporné domy, obnovitelné zdroje nebo čistou dopravu, ale také veřejný prostor, zeleň či komunitní soužití.



V nové čtvrti Špitálka se například počítá s propojením obnovitelných zdrojů energie s elektrickými bateriemi, které dokážou pokrýt část energetické poptávky budov a elektrických vozidel. Bateriová úložiště zajistí, že bude možné dosáhnout maximálního využití energie na místě, čímž se minimalizuje export do národní sítě. Plánuje se rovněž vytvoření inteligentního systému propojení budov zásobováním teplem a chladem. „Tento systém bude založen především na využití geotermálního tepla, tepla ze sluncem vyhřívaných ploch a jeho uskladnění v podzemních zásobnících, zbytkového tepla budov, využití obnovitelných zdrojů energie pro dodatečný ohřev či ochlazení vody. Tím bude zajištěna co nejmenší závislost na fosilních zdrojích,“ uvedli autoři projektu. Ostatně budovy by měly být vystavěny v pasivním standardu, ověřují se rovněž možnosti výstavby energeticky plusových domů.

Díky nejmodernějším technologiím budou budovy navzájem propojeny energetickými toky a energie se bude využívat na základě momentální a předpokládané spotřeby. To znamená, že přes den budou energetické toky směřovány především do kancelářských budov a provozů, kdežto odpoledne a v noci do obytných domů. „Toto opatření umožní rovnoměrně rozložit zatížení sítí a tím i celkově snížit energetickou spotřebu,“ konstatovali autoři projektu.

Kladno

Díky zapojení do evropského projektu SPARCS by v Kladně měla vzniknout energeticky plusová městská čtvrť, která nejen díky revolučním technologiím a inovacím více energie vyrobí, než spotřebuje, ale současně nabídne i vysoký standard kvality života. Součástí městské části budou rezidenční, administrativní, obchodní, ale též průmyslové budovy. Nutné investice poskytne soukromý sektor, město a další partneři.

„Hlavní myšlenkou je, aby města byla aktivním přispěvatelem do energetické bilance, aby tedy jen neodebírala elektřinu a tepelnou energii z nadřazené energetické sítě, ale elektrický proud a teplo také sama produkovala. V Kladně by postupně měla vzniknout oblast či čtvrť, která vyrobí během roku více, než spotřebuje, a přebytek bude dodávat do sítě. Tak je možné například vykrývat nečekané výkyvy odběru v nadřazené síti. Město může postupně dosáhnout uhlíkové neutrality, kdy produkování skleníkových plynů z primárních zdrojů město kompenzuje vlastní výrobou energie z obnovitelných nebo druhotných zdrojů,“ podotkl Michal Kuzmič z týmu Univerzitního centra energeticky efektivních budov Českého vysokého učení v Praze, které na projektu spolupracuje.

Vedení města si pochvaluje, že SPARCS je pro Kladno přínosem v mnoha oblastech, ať už jde o úspory energie, chytrá řešení v oblasti energetiky, správy budov, veřejné dopravy, ale i zlepšování kvality ovzduší ve městě nebo snižování teplotních ostrovů. Jednotlivé akce počítají s modernizací teplárenství, soustavy, výměnou určitých zdrojů energie za obnovitelné nebo s komplexní renovací budov, v nichž by měly fungovat vyspělé systémy regulace. „Energeticky pozitivní čtvrť a další projekty města v oblasti energetiky zapadají do rámce Smart City. V této oblasti je jedním ze spojovacích článků mimo jiné inteligentní software pro správu energií v budovách města,“ uvedl před časem koordinátor SPARCS za město Kladno David Škorňa.

Písek

Představu ekologicky šetrného bydlení s propojenou místní komunitou mají také v jihočeském Písku. „Vize +CityxChange umožní spoluvytvoření budoucnosti, ve které chceme žít,“ uvádějí autoři +CityxChange. Jde o projekt chytrého města, jemuž byly poskytnuty prostředky z programu Evropské unie pro výzkum a inovace Horizont 2020 ve výzvě „Inteligentní města a komunity“. Hlavním řešitelem je Norská univerzita vědy a technologie.

„Aby se udržel krok s rychlým tempem změn a zaručilo se dobré fungování měst, musí obce zlepšit svůj přístup k využívání svých zdrojů a zapojení nových technologií,“ konstatují autoři projektu a zmiňují „zavedení nových klíčových prvků do systému, jako jsou obnovitelné zdroje, skladování energie, inteligentní sítě nebo správa dat“.

Do projektu je zapojeno 7 evropských měst v Norsku, Irsku, Španělsku, Estonsku, Bulharsku, Rumunsku – včetně zmiňovaného Písku. „Město Písek předpokládá návrh energeticky pozitivních bloků a čtvrtí, do nichž bude zapojena budova radnice, nově navržený parkovací dům a některé budovy základních nebo mateřských škol,“ uvádí se na webu +CityxChange.

Radnice se nachází v historicky chráněné oblasti, parkovací dům a některé školy v širším centru. „Budova radnice a školy byly v posledních letech revitalizovány díky programům zaručených energetických úspor (EPC). Parkovací dům je ve fázi plánování. Shromažďují se potřebné údaje pro vytvoření plánovaného systému energeticky pozitivních bloků a čtvrtí,“ konstatuje se v projektu. Už na počátku letošního roku se Písek připojil k projektu EneMaS, jehož cílem je efektivnější hospodaření s energií ve městě.

Jedním z cílů projektu je vytvoření komunitní energetiky, jehož princip je jednoduchý – skupina lidí se dohodne na vybudování vlastního zdroje energie. Spoluvlastníci zdroje jsou pak zároveň odběrateli vyrobené energie. V Písku se ukazuje jako jedno z nejvhodnějších technologických řešení instalování fotovoltaických panelů na střechy budov. Vhodných objektů je ve městě hodně a patří mezi ně i bytové domy. Proto se vedení města rozhodlo mezi prvními oslovit Společenství vlastníků jednotek, která chce motivovat k budování vlastních zdrojů energie. Hlavní výhoda je jasná – finanční úspora díky vlastní výrobě energie.

Horní Počernice

Byty, dvojdomy, řadové či solitérní domy, nebo domy v zemi – všechny spojuje to, že jsou chytré, ekologické, úsporné, moderní, praktické. Řeč je o chystaných Konhefrových domech v Horních Počernicích v Praze, označovaných jako bydlení budoucnosti. Jde o 151 domů v nízkoenergetickém standardu s energetickým štítkem „A“, navíc nízkoúdržbových.

„Za zmínku určitě stojí i vytápění, chlazení, ohřev teplé vody, větrání či osvětlení, které obyvatelům zajistí nízké provozní náklady na bydlení, a to vše díky správně zvoleným nejmodernějším technologiím, jako jsou tepelná čerpadla, rekuperace, chlazení, podlahové vytápění, předokenní stínění a inteligentní systém. Za příplatek je možné si pořídit fotovoltaiku a bateriové úložiště,“ uvádějí autoři projektu, kteří současně nabízejí pomoc při získání dostupné dotace a státní podpory určené pro nízkoenergetické standardy bydlení, přestože prodejní cena nízkoenergetických nemovitostí je více než srovnatelná s méně vyspělými konkurenčními projekty.

Jaké jsou konkrétní výhody? Například obvyklé provozní náklady ve standardním rodinném domě o velikosti 200 metrů čtverečních za topení a teplou vodu se pohybují okolo 1600 korun. V Konhefrových domech, jejichž první etapa výstavby začala v létě, zaplatí domácnost až o polovinu méně. Další příklad: díky využití moderních technologií (tepelné čerpadlo, rekuperace, podlahové topení, regulace, inteligentní systém) mají obyvatelé možnost dálkově řídit vytápění a odvětrávání (rekuperaci) objektu, a to prostřednictvím chytrého telefonu, případně přes webové rozhraní počítače nebo tabletu.

Součástí plánovaných Konhefrových domů jsou rovněž prostorné zahrádky, terasy nebo balkóny. „Součástí příjemného bydlení je i okolí domu. U nás to znamená střechy porostlé vegetací, východní fasády otevřené slunci a výhledům do krajiny, lavičky a spousta zeleně,“ dodávají autoři projektu.

Autor: Pavel Baroch

FOTO: Chytré Líchy (ilustrační titulní foto)