Tornádo na Moravě zabíjelo a ničilo. Vědci zkoumali, zda ho zesílila klimatická změna

Čtyři měsíce po ničivém tornádu, při němž zemřelo šest lidí, stovky dalších byly zraněny a které podle předběžných odhadů způsobilo škody za 15 miliard korun, Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci s dalšími odborníky z Česka i zahraničí podrobně zmapoval vznik, příčiny a dopady tohoto extrémního jevu. V osmdesátistránkové „Souhrnné zprávě k vyhodnocení tornáda na jihu Moravy 24. 6. 2021“ se zabýval rovněž případným vlivem globálních změn klimatu.

„V souvislosti s výskytem extrémních meteorologických jevů, zejména těch, které působí velké materiální škody i ztráty na životech, si klademe řadu otázek: Bude se extrémní počasí vyskytovat častěji? Souvisí tyto extrémy s probíhající klimatickou změnou? Můžeme se před projevy extrémního počasí chránit, dají se omezit jejich dopady? Tyto a další otázky se objevily ve sdělovacích prostředcích také po výskytu tornáda na jižní Moravě,“ píše se ve zprávě.

Odpovědi na tyto otázky v souvislosti s výskytem tornáda jsou podle dokumentu spíše neurčité. „Klimatologie při hodnocení klimatických jevů posuzuje hlavně to, zda dochází ke změně intenzity jevu nebo frekvence jeho výskytu. K takovému posouzení je potřeba mít k dispozici homogenní časovou řadu pozorování, což u tornád, vzhledem k jejich lokálnímu charakteru a spíše nahodilému výskytu a pozorování, nelze zajistit,“ uvádějí experti.

Extrémů bude přibývat

„Na otázku, zda se bude takto extrémní jev na našem území vyskytovat častěji, je tedy velmi obtížné odpovědět. Z výskytu jednoho, byť velmi extrémního jevu, nelze odvodit, zda a s jakou frekvencí může k jeho výskytu v budoucnosti opakovaně docházet. Přestože s probíhající klimatickou změnou lze očekávat vyšší výskyt extrémních klimatických jevů, je velmi obtížné kvantifikovat vliv klimatické změny na vzácné, krátkodobé jevy lokálního charakteru,“ konstatují experti.

A odvoláním na některé studie pak upozorňují, že probíhající změny klimatu skutečně povedou k nárůstu výskytu silných konvektivních bouří a s nimi spojených nebezpečných jevů, jako jsou extrémní srážky, velké kroupy a silné nárazy větru, což ovšem nemusí nutně znamenat četnější výskyt tornád.

„Tornáda jsou extrémně nebezpečnými, ale nahodilými projevy výrazných konvektivních bouří, které jsou každé léto součástí počasí i na území České republiky. Výskyt tornád v ČR je v řádu jednotek za rok, výskyt supercel, na něž jsou silná tornáda vázána, je na území ČR v řádu desítek za rok,“ konstatuje dokument.

Připomíná, že existují cenné studie, které se nezaměřují přímo na výskyty tornád, ale na jednotlivé „přísady“ nutné pro tvorbu konvektivních bouří. Z těchto studií přitom vyplývá, že počet příležitostí k nebezpečným jevům silných konvektivních bouří se bude pravděpodobně zvyšovat i v prostoru Evropy, ovšem specifičtější podmínky vzniku tornád v těchto souvislostech zatím studovány nebyly.

Podceňovaná hrozba

Na základě údajů z leteckých a pozemních průzkumů byla zmapována červnová dráha tornáda. Dosáhla délky 27,1 kilometrů a šířky od 0,25 do 2,1 kilometru. Trasa tornáda procházela přes katastrální území deseti obcí, nejčetnější a nejrozsáhlejší škody v zastavěném území byly v obcích Hrušky, Moravská Nová Ves, Mikulčice, Lužice a Hodonín. V obcích byla často poškozena nebo úplně zničena velká část budov. Méně četné škody nebo škody mimo zastavěná území se týkaly obcí Břeclav, Kostice, Tvrdonice, Týnec a Ratíškovice. Z 1,2 tisíc zasažených budov byly přibližně dvě stovky určené k demolici.

Podle nové metodiky Mezinárodní Fujitovy stupnice (IFS) pro hodnocení škod po tornádu byla stanovena na několika místech intenzita tornáda stupně F4 (maximum je F5), což odpovídá rychlosti větru zhruba 380 kilometrů v hodině. Web tornada-cz.cz o tomto stupni píše: „Železobetonové budovy významně poškozeny, zděné (cihlové) a kamenné budovy těžce (většinou neopravitelně) poškozeny, méně pevné budovy zcela srovnány se zemí, trosky nejchatrnějších budov rozptýleny do značné vzdálenosti od svých základů; auta unášena vzduchem (těsně nad zemí) nebo rolována na velké vzdálenosti; vznik velkých a těžkých ‚projektilů‘ z létajících trosek; pahýly stromů zcela zbaveny kůry.“

Podle souhrnné zprávy o moravském tornádu šlo o historicky nejsilnější evidované tornádo na českém území. Jediný zaznamenaný doklad o podobně ničivém tornádu, který se opírá o tehdejší výpovědi, je z Kosmovy Kroniky české, a to z 30. července 1119 v oblasti pražského Vyšehradu.

„Poslední práce zahraničních autorů ukazují, že tornáda se ve střední Evropě vyskytují asi se čtvrtinovou četností na plochu a dobu trvání konvektivních bouří oproti centrální části USA. Silná tornáda (F2+) jsou ve střední Evropě oproti Spojeným státům ale méně četná a ničivá tornáda (F4+) se vyskytují jen s četností zhruba 17krát menší na plochu a trvání bouře ve srovnání s USA,“ píše se v dokumentu.

V Česku se v průměru objeví každoročně několik tornád slabší intenzity, když některé roky se neevidují žádné, jiné roky se vyskytne několik tornád v jednom dni. Mnohem častěji se nad Českou republikou vyskytují výrazné supercely, které sice silná tornáda mohou, ale nemusí vytvořit, ale často je doprovázejí jiné nebezpečné jevy. Konvektivní bouře v Česku i jinde ve střední Evropě 24. a 25. června byly provázeny nejen tornády, ale také dalšími výraznými nebezpečnými jevy, například extrémně velkými kroupami – na Moravě měly až 7 centimetrů.

„Silné tornádo se objeví několikrát za desetiletí, a to občas včetně velmi silných (F3). Události z posledních dvou dekád velmi dobře dokládají, že tornáda byla v Evropě velmi dlouho podceňovanou hrozbou a že se i zde setkáváme s případy, kdy silné tornádo zasáhne obydlenou oblast, či přímo části obcí a měst. Ať už šlo o případ silných tornád v Posázaví v roce 2001, velmi silné tornádo, jež poničilo část Litovle v červnu 2004, silné tornádo s downbursty, které přispělo ke škodám v několika obcích na Chrudimsku v červnu 2008, ale i případy tornád v Pardubicích v červnu 2011, nebo tornádo z června 2013 v Krnově a některá další,“ upozorňuje expertní zpráva.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Tadeáš Bednarz / Creative Commons / CC BY-SA 4.0 (titulní foto - Moravská Nová Ves den po tornádu)