Ekologická témata před volbami posílila. Kdo má nejvíc zelený program?

Ekologové vyzdvihují plány Zelených a koalice Pirátů se Starosty. Ty mají podle zástupců zelených organizací jednoznačně nejkomplexnější a nejkonkrétnější volební programy z hlediska řešení změny klimatu, napravení neudržitelného zemědělství, modernizace energetiky a zlepšení prostředí pro život. Solidní program pro ochranu klimatu a životního prostředí mají také ČSSD a koalice SPOLU. Naopak propadají plány koalice Trikolory, Svobodných a Soukromníků (TSS) a SPD. Ty jsou podle ekologů hrozbou pro českou krajinu, pod jejich vedením by stát v ochraně životního prostředí dokonce oslabil. Slabé plány pro životní prostředí pak mají KSČM, ANO a Přísaha.

Zelenající ODS

Pokud se srovnají programy ODS z roku 2017 a program koalice SPOLU, pak je vidět významný posun směrem k lepší ochraně přírody. V roce 2017 byla ODS nejhorší. Letos je pak ODS mimo jiné díky spolupráci s TOP09 a KDU-ČSL výrazně modernější. V rámci koalice Pirátů a STAN se pak podle analýzy ekologických organizací zlepšil hlavně STAN: v roce 2017 měl velmi slabý program. Letos je pak spolu s Piráty nejlepší. Naopak se zhoršilo ANO. To je v navíc v částech programu, které nabízí řešení pro klima spíše nedůvěryhodné. Ministři ANO vládli ministerstvům životního prostředí, průmyslu a dopravy, ale nepodnikly žádné významnější kroky pro lepší ochranu klimatu.

"Dle programů by mělo být příštím volebním období méně vyložených odpůrců ekologie. Například dříve silně antiekologická ODS podepsala solidní ekologický program SPOLU. Programy, anketa a další předvolební deklarace ukazují, že politici správně vnímají rostoucí zájem Čechů a Češek o ochranu životního prostředí a řešení změny klimatu," zhodnotil posun Jiří Koželouh z Hnutí DUHA.

Uhlí končí

Z programů vyplývá, že cestu do fosilního programu znamená volba koalice Trikolory, Svobodných a Soukromníků. Ti jako jediní navrhují dotěžení zásob uhlí. Druhým nejhorším kandidujícím subjektem s přístupem k potřebnému útlumu uhlí je KSČM. Komunisté totiž požadují odklad konce uhlí. Obě kandidátky však nijak neřeší, jak se vyrovnají s rostoucí cenou uhlí.

Naopak jasno mají Zelení (konec uhlí již v roce 2030) a Piráti se STAN (2033). ČSSD mluví o konci uhlí v roce 2030 nepřímo. SPOLU zůstává na obecné úrovni, lídři KDU-ČSL a TOP09 však veřejně deklarovali rok 2030. ANO naznačuje, že bude hledat cestu k rychlejšímu odklonu od uhlí, než je rok 2038, ale nic neslibuje. SPD a Přísaha počítají se zavíráním uhelných elektráren, nesdělují však detaily.

“Některé politické strany si už nyní uvědomují, že je s těžbou a spalováním uhlí potřeba skončit kolem roku 2030. Ekonomická situace a rostoucí cena emisních povolenek totiž nedává uhlí moc dlouhou budoucnost a je třeba mít plán na útlum uhelného sektoru a spravedlivou transformaci uhelných regionů už pro následující roky," říká Lukáš Hrábek z Greenpeace.

Jasné plány na rozvoj bezuhlíkových zdrojů má SPOLU, Zelení, ČSDD, Piráti a Starostové. Například koalice SPOLU má cíl zajistit 100 tisíc solárních střech. ČSSD navíc mluví o potřebě zcela nové energetické koncepce s důrazem na plnění dekarbonizačních cílů 2030 i uhlíkové neutrality 2050. ANO přichází s velmi ambiciózním cílem ztrojnásobení výkonu OZE do roku 2025, ale neuvádí, jakým způsobem toho chce docílit. Obecně pozitivní je v oblasti obnovitelných zdrojů také KSČM. Přísaha a TSS pouze konstatují, že mají místo v energetickém mixu. SPD odmítá systém dotací na obnovitelné zdroje.

Jaderná víra

Všechny kandidující subjekty mimo Zelených podporují stavbu nového jaderného reaktoru. “SPD a KSČM by navíc mezi uvažované dodavatele vrátily Rusko a Čínu. Překvapující je, že většina stran, které odpověděly na anketu, nechtějí pro nový reaktor zvýhodněnou cenu, kterou by spotřebitelé platili po 30 až 60 let provozu, ale přitom pro ni některé hlasovaly v Lex Dukovany (SPD a ČSSD). Samosprávy dotčené hrozbou hlubinného úložiště radioaktivních odpadů uvítají, že Piráti, STAN, SPD, ČSSD a Zelení podporují, aby umístění nebylo možné bez souhlasu obcí," uzavírá hodnocení ekologických organizací Edvard Sequens z Cally.

Analýzu zpracovali experti a expertky Hnutí DUHA ve spolupráci se zástupci a zástupkyněmi dalších organizací asociace ekologických organizací Zelený kruh.



Autor: Martin Prax

FOTO: Pixabay