Blíží se konec jednorázových obalů na limonády? Výrobci se vrací ke skleněným lahvím

Jako první se mají na trhu objevit litrové skleněné lahve od Mattoni. Ta má v portfoliu výrobků Mattoni doplnit další produkty, které se opírají o principy cirkulární ekonomiky. Vratné obaly totiž zapadají do celkové strategie Mattoni, která sází na to, že cílem není z obalů tvořit odpady, ale využívat je stále dokola. „Se sklem to v Česku umíme již dávno, skleněná zálohovaná Mattoni tedy může být alternativou pro zákazníky, kterým vadí, že PET lahve zatím zálohované nejsou,“ doplňuje Alessandro Pasquale, generální ředitel Mattoni 1873.

Šéf Mattoni tak naráží na fakt, že se i přes vůli producentů balených vod zavést zálohovatelné PET obaly tomuto kroku stále brání Ministerstvo životního prostředí. Zavedení záloh podporují i ekologické organizace. Odpadový expert Hnutí DUHA Ivo Kropáček uvádí, že Česku chybí představa o tom, jak splnit požadavek evropské směrnice omezující jednorázové plasty na zajištění 90% recyklace plastových nápojových obalů. „Smutným faktem zůstává, že pouze ty země, které zavedly zálohování plastových lahví, dosáhly vyšší než 80% recyklace plastových nápojových lahví. Ukazuje se, že cíl zajistit 90% recyklaci je bez zavedení zálohování nemožný, přesto se vláda i obalový průmysl zavedení záloh brání,“ hodnotí přístup k omezení jednorázových obalů Kropáček.

S balením vody do vratných skleněných lahví přichází také Kofola. Také krnovský výrobce si od návratu ke sklu slibuje naplnění cirkulárních principů nakládání s obalovými materiály. „Ctíme princip RRR, čili Reduce, Reuse, Recycle. Česky: omez, znovupoužij, zrecykluj, což tvoří základní princip při ekologickém nakládání s odpady. Poté, co jsme uvedli na trh lahve ze 100 % recyklovaného plastu (rPET), jsme se nyní rozhodli přijít s konceptem snadno odnositelných vratných lahví na nealko. Naše oblíbené nápoje si tak budete moci koupit už i na doma ve vratném skle,“ vysvětluje Jannis Samaras, generální ředitel Skupiny Kofola.

Kofola plánuje nové lahve uvést na trh během jara příštího roku. „Prakticky celá nabídka našich výrobků pro gastronomii již dnes využívá vratné obaly, máme s nimi zkušenosti a jsme tak na rozšíření do obchodů připraveni,“ dodává Daniel Buryš, generální ředitel Kofoly ČeskoSlovensko.

Dělitelné přepravky

Mattoni i Kofola návrat ke skleněným vratným lahvím spojují s přepravkami. Kofola nazvala svůj projekt Cirkulka. Modulární přepravka bude pro šest litrových lahví. Snadnější manipulaci má podle Kofoly zajistit odnosné ucho. Na výběr bude tradiční Kofola, hroznová Vinea či pramenitá voda Rajec. „Udělali jsme vše pro to, aby systém vratných lahví přispěl k prodlužování životnosti obalu a minimalizaci odpadu,“ dodává Jannis Samaras.

Svou přepravku připravila také Mattoni. Ta jako výhodu uvádí možnost rozdělit přepravku na místo pro 6 nebo 12 lahví. „Díky zacvakávacímu mechanismu je oddělení i spojení přepravky ze dvou totožných částí pohodlné. Vracení lahví i přepravek je možné opět v prodejnách Lidl,“ představila Mattoni svou technologii.

Vratné obaly jsou nejlepší pro přírodu

Dopady obalových materiálů mapovala nedávno publikovaná studie VŠCHT v Praze. Nepřekvapivě dopadly nejlépe vratná PET lahev (opět se musíme pozastavit, proč se jejich plošnému zavedení brání MŽP vedené Richardem Brabcem...) a u piva vratné sklo. Dá se předpokládat, že pokud by do sledovaných řešení byly zahrnuty také vratné skleněné obaly pro limonády, dopadly by podobně jako pivní lahve.

O jejich přínosech je přesvědčený také Ivo Kropáček z Hnutí DUHA: „Z hlediska celkových vlivů na životní prostředí by mělo být použití vratných opakovaně použitelných skleněných lahví pro životní prostředí výhodnější. Samozřejmě se nevyplatí převážet prázdné sklenice k umytí přes celou republiku, ale to je už záležitost logistiky a standardizace.“

Výhodou skleněných vratných obalů je pak také fakt, že do přírody neuvolňují mikroplasty. Podle loni publikovaného výzkumu italských vědců se mohou mikropasty nacházet i v placentě čerstvě narozených dětí. Přestože vliv miniaturních plastových částic na lidský organismus zatím není znám, odborníci předpokládají, že mikroplasty mohou mít negativní vliv na vývoj imunitního systému plodu s dlouhodobými následky.

Trh nemusí řešit vše

Při pohledu na kroky Mattoni i Kofoly lze s nadsázkou konstatovat, že oba producenti limonád nečekaly, až se rozhoupe Ministerstvo životního prostředí vedené Richardem Brabcem (za Hnutí ANO) a nabídly na trhu takové řešení, které má šanci pomoci snížit množství jednorázových odpadů. Pro českou přírodu by však bylo lepší, kdyby právě ministerstvo nastavilo pravidla pro všechny. Paradoxně přitom Hnutí ANO jde do voleb s programovým bodem, který se týká odpadů: "Skoncujeme s jednorázovými plasty a zvýhodníme výrobce snadno recyklovatelných plastů." Ministr Brabec měl přitom šanci zavést tato pravidla již při vzniku nové odpadové legislativy.

Problému si je vědoma koalice SPOLU. Ta v programu píše, že: "Přestože je Česko jednička v třídění, neumíme zatím využít potenciál odpadů jako zdrojů energie nebo stavebních materiálů. To se musí změnit. Zapracujeme také na tom, abychom omezili používání jednorázových obalů, aby odpadu ubylo." V konkrétní části programu má pak promyšlenější recept, než úřadující ANO. Cirkulární ekonomice věnovalo SPOLU celý bod. Chce zlepšit recyklaci vytříděných plastů a skla a to například pomocí motivace výrobců a distributorů k tomu, aby používali méně jednorázových obalů. SPULU chce také vypracovat centrálního katalogu recyklovaných stavebních prvků nebo vybudování „recyklačních hubů“.

Podobně promyšlenější návrhy přináší také koalice Pirátů a STAN. Ti si jsou vědomi, že "plasty tvoří asi 25 procent tříděných komunálních odpadů." V současné době však podle této koalice nemá 55–75 procent vytříděných plastů další využití a skončí na skládce či ve spalovně. Chtějí proto prosadit rozlišení výrobků na trhu na základě analýzy jejich životního cyklu (LCA) a ty ekologicky příznivé zvýhodnit. Takový krok by pak podle programu Pirátů a Starostů umožnil podpořit opakovatelně použitelné obaly jako alternativu k jednorázovým plastům. Pro vyšší využití recyklovaných materiálů by také zavedli nižší sazbu DPH na recyklované výrobky a recykláty. Výstavbu recyklačních zařízení a dotřiďováních linek by podpořili dotacemi.





Autor: Martin Prax

FOTO: Mattoni (ilustrační foto, přepravky Mattoni)