Riziko duševních onemocnění zvyšuje znečištěné ovzduší, dokazuje nový výzkum

Ve studii realizované britskými vědci a zveřejněné ve vědeckém periodiku British Journal of Psychiatry bylo zahrnuto 13 tisíc lidí žijících v Londýně a hlavním zjištěním vědců je, že stačí pouze relativně malé zvýšení expozice oxidu dusičitého, aby došlo k nárůstu počtu pacientů, kteří budou potřebovat vyhledat ambulantní péči v oblasti duševního zdraví. A to až o 32 %. Nárůst počtu pacientů, kteří budou muset být hospitalizováni s duševním onemocněním, je potom o 18 %.

Řešit znečištění je jednodušší než bojovat s duševními chorobami

Podle deníku The Guardian, který o výsledcích studie informoval, je podle jejích autorů možné tato zjištění aplikovat na většinu měst v rozvinutých zemích, ve kterých by omezení znečištěného ovzduší pomohlo milionům lidí. „Úroveň znečištění ovzduší lze snížit a ve velkém měřítku tak omezit expozici na úrovni celé populace. Nyní také víme, jak toho dosáhnout. Například zaváděním nízkoemisních zón. Ve srovnáním s tím jsou intervence na poli duševního zdraví dost komplikované,“ řekla Joanne Newbury z University of Bristol, která výzkum vedla.

Cílem studie nebylo prokázat příčinnou souvislost mezi znečištěným ovzduším a závažností duševních chorob. To by podle vědců vyžadovalo velmi obtížnou experimentální práci. Prokázaná vazba špatné kvality vzduchu a zvýšeného výskytu duševních onemocnění je však podle autorů studie biologicky věrohodná. Látky znečišťující ovzduší mají totiž silné zánětlivé vlastnosti a zánět je jedním ze spouštěčů psychotických a náladových duševních poruch.

Ekonomická zátěž následků špatné kvality vzduchu je enormní

Podle odhadu Světové banky přitom stojí řešení dopadů znečištěného ovzduší na populaci globální ekonomiku 5 miliard dolarů ročně. Tohle vyčíslení však zahrnuje pouze již známé zdravotní dopady vystavení vzduchu špatné kvality v podobě poškození srdce a plic.

Vědci také předpokládají, že omezení výskytu mikročástic v ovzduší pouze o pár jednotek ročně na limit daný Světovou zdravotnickou organizací by omezilo využívání služeb zdravotnictví v oblasti duševního zdraví o 2 % a vedlo k úspoře desítek milionů liber ročně. „Čím více víme, tím větším problémem znečištění ovzduší je. Ale tím dříve také můžeme zasáhnout. Závažné zdravotní následky související se špatnou kvalitou jsou nám známy dlouhodobě, ale tato studie prokazuje, že není žádný prostor pro vládní výmluvy a je nutné jednat okamžitě. Snížit znečištění ovzduší a dostat tento problém pod kontrolu,“ řekla aktivistka z Friends of the Earth Jenny Bates pro server Mail+.

Špatné ovzduší zvyšuje i riziko výskytu sebevražd a demence

Studie se zaměřila na pacienty v jižním Londýně, a to od jejich prvních kontaktů s ambulantní péčí v oblasti duševního zdraví, které spojila s odhady míry znečištění v jejich domovech. Čím byly úrovně výskytu oxidu dusičitého, pocházejícího zejména z dieselových motorů, vyšší, tím rostlo riziko, že budou lidé potřebovat vyhledat pomoc odborníka nebo dokonce dojde k jejich hospitalizaci. Toto spojení však bylo zřetelné i v případě výskytu mikročástic v ovzduší, které pochází zejména ze spalování fosilních paliv. „Tato studie je kvalitní. Statistická analýza je vhodným nástrojem, který dokazuje aspoň základní existenci souvislosti mezi znečištěním a duševním zdravím lidí. Pro lidi však není jednoduché se znečištění vyhnout. Omezení znečištění ve městech totiž vyžaduje širokou škálu aktivit ve veřejném zájmu,“ uvedl profesor Kevin McConway z Open University svůj nezávislý názor na výsledky studie pro The Guardian.

Vlivu kvality ovzduší na duševní zdraví se v minulosti věnovaly i další studie. Nedávný výzkum prokázal, že pouze malé zvýšení znečištění ovzduší souvisí s výrazným nárůstem depresí. Špatná kvalita vzduchu byla také spojena se zvýšeným výskytem sebevražd a další výzkum ukázal na souvislost mezi znečištěním a snížením inteligence a spojením s demencí.

Autorka: Kristýna Vobecká

FOTO: Pixabay