Kdo otrávil Bečvu? Experiment vyvrací oficiální verzi

Z výsledku svého pokusu jednoznačně usuzují, že ryby v Bečvě nemohly otrávit toxiny z výpustě areálu bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm, jak zní zatím oficiální verze. Rožnovský kanál je přitom od místa, kde začaly ryby hynout, vzdálený několik kilometrů.

„Opravdu není možné, aby se jedy více než 3 kilometry ‚plazily‘ při pravém břehu řeky, neotrávily žádnou rybu a teprve po 3 kilometrech se rozmíchaly do celé šířky řeky. A to proto, že rozmíchány jsou již po prvním jezu a první peřeji po zhruba 600 metrech od ústí rožnovského kanálu,“ napsal na svůj profil na Facebooku profesor Hruška, který působí jako vedoucí oddělení biochemických a hydrologických cyklů Ústavu globální změny Akademie věd ČR.

Odvolává se přitom na nedávný experiment, který přímo na „místě činu“ udělal s rybářem Stanislavem Pernickým, čerstvým držitelem Ceny Josefa Vavrouška za výjimečný počin pro životní prostředí. Pernický byl jedním z prvních rybářů, kteří vloni 20. září dorazili na místo ekologické katastrofy. Posléze se podílel na likvidaci havárie, obnově řeky a dále se angažuje v tomto případu. Kauza je sledovaná veřejností také proto, že nedaleko havárie stojí chemička Deza, která patří do svěřenského fondu Andreje Babiše (ANO). Fabrika patřila od počátku mezi podezřelé, ale policie, Česká inspekce životního prostředí a také soudní znalec Jiří Klicpera, který pro policii vypracoval klíčový posudek, vinu Babišovy chemičky odmítli.

Téměř shodný průtok

Svůj experiment prováděli Jakub Hruška se Stanislavem Pernickým v době, kdy byl v Bečvě téměř totožný průtok jako v době havárie. Tehdy to bylo 2,8 metrů krychlových za sekundu, nyní jen o málo více: 3,1 metrů krychlových.

„Do ústí rožnovského kanálu jsme nalili roztok chloridu sodného neboli kuchyňské soli. A na ni jsme si pod jezem a peřejí počkali (viz fotka). Stáli jsme s kolegou každý asi 4 metry od každého břehu, měřili vodivost vody (ta odpovídá množství rozpuštěných látek ve vodě) a nabírali vzorky. Vodivost se zdvihla po 1 hodině a 49 minutách od aplikace chloridem sodným do rožnovského kanálu. A to úplně stejně u obou břehů!“ popsal Hruška postup experimentu.

Dodal, že nejvyšší vodivost byla zaznamenána okolo 11:42 hodin, opět u obou břehů současně. Poté začala postupně klesat, ale ještě ve 12:30 byla zvýšená oproti hodnotám na počátku měření. I poslední měření ve 14:00 hodin stále vykazovalo mírně zvýšené hodnoty. A to samé platí i pro přímé stanovení chloridů ve vodě.

„Koncentrace se zvýšily u obou břehů stejně. Ještě ve 12:30, tedy zhruba hodinu po identifikaci nárůstu, byla koncentrace podobná jako na jeho počátku. Na obou stranách řeky byl průběh zvýšení prakticky identický. Chloridy přidané do rožnovského kanálu byly tedy jednoznačně identifikovány v celém příčném profilu řeky Bečvy,“ poznamenal Hruška.

Otrava z jiného zdroje

Podle něj tedy nelze než konstatovat, že rozpuštěné látky přitékající z rožnovského kanálu jsou již pod prvním jezem a následující peřejí promíchány do celého příčného profilu řeky Bečvy. „Nepohybují se tedy pouze u pravého břehu (rožnovský kanál je pravostranným přítokem),“ napsal Hruška na svůj facebookovský profil.

Dodal, že vzhledem k charakteru rozpuštěných iontových sloučenin (jako je například kyanid CN-) tak není možné, aby se takové sloučeniny z profilu řeky „vrátily“ k jednomu břehu či jakkoliv jinak se z celého objemu řeky separovaly. „I na relativně krátkém úseku řeky se aplikovaná dávka chloridu sodného rozprostřela v toku nejen příčně, ale i podélně – doba, po kterou byl chlorid sodný v profilu spolehlivě detekován, byla jedna hodina – od 11:21 do 12:30. A i téměř po třech hodinách (ve 14:00) byly koncentrace chloridů vyšší než před začátkem experimentu,“ shrnul poznatky Hruška.

Podle něj je tedy zřejmé, že pokud by jakákoliv toxická látka nebo směs toxických látek vytekla z rožnovského kanálu, musely by se její účinky projevit mnohem dříve než po více než třech kilometrech toku, nejpozději právě v místě provedených měření pod jezem v Juřince, kde již jsou rozpuštěné látky prokazatelně rozprostřeny po celé šíři řeky.

„Řeka byla určitě otrávena z jiného zdroje, a ten byl bezpochyby mnohem blíž k místu úhynu ryb. Nechci vůbec spekulovat, jak to tenkrát bylo, ale tak, jak nám to podává soudní znalec, to určitě nebylo!“ konstatoval Hruška. Dodal, že výsledky experimentu předal rovněž vyšetřovací komisi, kterou kvůli havárii na Bečvě zřídila Poslanecká sněmovna.

Obviněná firma

Na konci června policie oznámila, že vyšetřovatel kvůli loňské otravě Bečvy obvinil jednoho člověka a jednu firmu. Z vyjádření ředitele společnosti Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm Oldřicha Havelky pro Českou televizi vyplynulo, že obviněnou je právě tato společnost, která sídlí ve zmiňovaném areálu bývalé rožnovské Tesly. Zda policie stíhá i jeho osobně, nechtěl Havelka komentovat.

Policejní mluvčí Petr Jaroš neupřesnil, o jakou firmu a jakého člověka jde. „Obviněnému člověku hrozí až pětiletý trest odnětí svobody, firmě zákaz činnosti a peněžitý trest,“ uvedl policejní mluvčí. „Na základě shromážděných důkazů bylo v pátek sděleno obvinění jedné fyzické a jedné právnické osobě z Rožnovska. Z hlediska skutkové podstaty jde o spáchání dvou trestných činů, a to poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami,“ uvedla policie na twitteru.

Už v květnu server iDnes.cz napsal, že expertní posudek, který si policie nechala v případu zpracovat, podezírá z otravy řeky kyanidy právě firmu Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm. Firma spravuje tovární areál bývalé rožnovské Tesly, nyní v něm podniká asi 55 firem. Energoaqua zajišťuje v areálu i čištění odpadních vod, odcházejí z něj kanálem, který zhruba po 16 kilometrech ústí ve Valašském Meziříčí do Bečvy. Právě tento kanál jako možný zdroj znečištění Bečvy už v minulosti označila Česká inspekce životního prostředí i policie.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Stanislav Pernický (otrávené ryby z Bečvy)