Smrtelný účet za změnu klimatu: přes 80 milionů předčasných úmrtí do konce století

V kanadské obci Lytton naměřili koncem června nový teplotní rekord: 49,5 °C. Důvod k oslavě to však nebyl. Kanadská policie oznámila, že evidují více než sto náhlých úmrtí, která jsou spojena s dosud nevídanou vlnou veder, jež Kanada nikdy nezažila. S růstem globální teploty v důsledku změn klimatu mohou podobné jevy přibývat napříč planetou. Vědci z Kolumbijské univerzity publikovali nový model, ve kterém představují varovné dopady v podobě právě předčasných úmrtí připadajících na vrub rostoucím teplotám v důsledku změn klimatu.

Počet úmrtí nezohledňuje další klimatické hrozby: povodně, růst hladiny moří nebo šíření infekčních chorob. Číslo 83 milionů úmrtí tedy není rozhodně definitivní, ale právě vliv teploty na smrtnost je podle vědců nejlépe odhadnutelný.

Výsledky publikované ve vědeckém časopisu Nature Communications jsou hrozivé: do konce století mohou stát dopady rostoucích teplot životy 83 milionů lidí. Pro představu: takové množství úmrtí by odpovídalo ztrátě všech obyvatel Německa.

Nová metodika popisuje vztah úmrtí na množství vypuštěného uhlíku. Cílem vědecké komunity je představit vládám a byznysu, jaký dopad mohou mít jejich rozhodnutí v podobě ztráty životů, pokud budou dál ignorovat dopady změny klimatu.

„Na základě rozhodnutí jednotlivců, podniků nebo vlád vám to řekne, kolik životů bude ztraceno nebo naopak může být zachráněno,“ uvedl Daniel Bressler, výzkumník z Kolumbijské univerzity.

Vědci zjistili, jaké množství vypuštěných emisí zabije jednoho člověka. Na každých 4 434 tun oxidu uhličitého, které budou vypuštěny nad rámec emisí do roku 2020, připadá smrt jednoho člověka. Toto množství emisí připadá celoživotním emisím 3,5 Američanů. Hned za Spojenými státy je Rusko. V celosvětovém průměru se 4 434 tun rovná celoživotním emisím 12,8 lidí. V rozvojových státech takové množství odpovídá například celoživotní aktivitě 25,8 Brazilců nebo 146,2 Nigerijců.

Méně emisí, lepší svět

Rovnice platí pochopitelně také naopak: zamezení vzniku 4 434 tun oxidu uhličitého pomocí rozvoje obnovitelných zdrojů, úsporami energie nebo nástupem čisté mobility zachrání jeden lidský život.

Pokud by se podařilo naplnit cíle v oblasti snižování emisí a dosáhnout úplné dekarbonizace do roku 2050, pak se podle autorů studie zastaví růst teploty +2,4 °C do roku 2100. V důsledku toho by podle výpočtů Daniel Bresslera počet úmrtí do roku 2100 klesl na 9 milionů a přinesl by záchranu 74 milionů životů.

Česká emisní stopa

Česko přispívá svými emisemi k celověstové bilanci svými 129 megatunami oxidu uhličitého ročně (v přepočtu téměř 13 tun CO2 na obyvatele). Za posledních 60 let pak podle dat ČHMÚ narostla průměrná teplota o 2 stupně. Vláda Andreje Babiše však cesty ke snížení spotřeby fosilních paliv moc intenzivně nehledá. Česko sice využije prostředky, které získá z Evropy v rámci Modernizačního fondu či Fondu obnovy na podporu projektů v oblasti snižování spotřeby v budovách nebo investiční podpory pro nové projekty obnovitelných zdrojů energie, ovšem celkově chybí impulsy, které by pomohly dlouhodobě.

Pokud to chce Česko s dekarbonizací energetiky myslet vážně, potřebuje využít všechny cesty k restartu rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Jako nejsnadnější cesta se nabízí aukční podpora pro nové solární elektrárny. Takové opatření má podporu napříč byznysem a dává jistotu i státu, neboť může až na 20 let dopředu předvídat, kolik bude mít zelené elektřiny. Navíc je výhodné i pro spotřebitele energie, protože vedle rozvoje nejlevnějších zdrojů energie naroste také podíl čistých zdrojů nezávislých na ceně emisní povolenky.

Nedávno publikované prorůstové scénáře vypracované experty z Univerzity Karlovy ukazují, že lze zvýšit výrobu obnovitelných zdrojů do roku 2030 o zhruba pětinásobek pro fotovoltaiku, na 12 milionů megawatthodin ročně, a pro větrné elektrárny na zhruba sedminásobek proti dnešku, na necelých 5 milionů megawatthodin. Výrobě odpovídá instalovaný výkon 12 tisíc megawatt solárních elektráren a 2 600 megawatt větrných turbín. Výhodou pak je snížení škod spojených s důsledky spalování uhlí na zdraví a životním prostředí o 6,4 miliard Kč a snížení negativních dopadů ze změny klimatu o 18 miliard Kč.

Ministr průmyslu Karel Havlíček (za Hnutí ANO) však zatím tržní rozvoj solární energetiky odmítl podpořit. Během projednávání vládního návrhu novely zákona o podporovaných zdrojích se Marianovi Jurečkovi (KDU-ČSL) nepodařilo prosadit zařazení fotovoltaiky do aukcí. Důvodem je právě zpátečnická pozice ministra průmyslu. Česko tak v posledních letech v rozvoji solární energetiky předběhlo i uhelné Polsko. Pokud se za pár let bude vzpomínat na šéfování Hnutí ANO na ministerstvu průmyslu, bude mít pohled zpět právě obraz nepochopitelného přibrždění rozvoje moderní energetiky...

Mandát od vědců

V srpnu představil Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) svou další zprávu, která potvrdila, že za změnou klimatu stojí právě činnost člověka. Růst emisí spojených se spalováním fosilních paliv má vliv na radikální nárůst výkyvů podnebí: požáry, povodně, sucha nebo bleskové povodně. Pokud se má zastavit růst teploty - a tedy i počet extrémních jevů podnebí, je podle OSN třeba, aby po roce 2021 nebyly budovány žádné nové uhelné elektrárny. Země OECD musí podle OSN do roku 2030 postupně vyřadit současné uhelné zdroje a zbytek světa musí stejný krok udělat do roku 2040. Státy by také měly ukončit těžbu fosilních paliv a přesunout dotace na fosilní paliva na obnovitelné zdroje energie. Do roku 2030 by se sluneční a větrná kapacita měla zčtyřnásobit a investice do obnovitelných zdrojů by se měly ztrojnásobit, aby se do poloviny století podařilo dosáhnout trendu dosažení nulových emisí do poloviny století.

Autor: Martin Sedlák

FOTO: Unsplash