S květinami nad hlavou. Plocha zelených střech v Česku se zdvojnásobila

Plocha 1,58 milionů metrů čtverečních je zhruba 1,2násobek rozlohy pražského Starého Města. Nebo zhruba polovina rozlohy sousedního Nového Města. Právě taková byla podle posledních dostupných dat z konce roku 2019 plocha všech vegetačních neboli zelených střech v českých městech. Uvedla to odborná sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně.

Další „zarostlé“ střechy přibyly vloni a letos, o čemž svědčí například zájem o příspěvek z programu Nová zelená úsporám. Aliance Šance pro budovy uvedla, že v loňském roce bylo podáno 318 žádostí o podporu na vybudování zelené střechy, což je oproti roku předchozímu 179procentní nárůst.

„Zelené střechy plné rostlin, kvetoucích záhonů nebo keříků a stromů jsme byli zvyklí vídat jen ve filmech. V českém prostředí se vyskytovaly jen zřídka a byly vnímané spíš jako milá kuriozita. To už ale dnes neplatí – zelenou střechu si totiž pořizuje stále více lidí,“ konstatoval Josef Hoffmann, produktový manažer a architekt z divize ISOVER skupiny Saint-Gobain a současně člen Rady sekce Zelené střechy.

Každý rok vznikne několik stovek tisíc metrů čtverečních zelených střech. „Naším snem jsou zelené střechy na kilometrech čtverečních spedičních firem rozesetých po celé republice, které by tam developeři chtěli sami od sebe a bez dotací,“ řekl nedávno Josef Zapletal, který se již mnoho let věnuje realizaci zelených střech.

Šetří energií

Zelené střechy si zatím budují především ti majitelé domů, kteří myslí více ekologicky. Využívají některého z dotačních titulů, například zmiňovaný program Nová zelená úsporám. Vloni na jaře se přitom zvýšila podpora z původních 500 korun na 800 korun na metr čtvereční půdorysné plochy.

Ke změně přístupu k bydlení přispívá rovněž stále se měnící legislativa, která klade důraz především na energetickou úsporu budov. Zelené střechy a fasády mohou také pomoci šetření energií. A postupné vytváření sítě zelených střech má významný dopad rovněž na zlepšování kvality ovzduší. Ale to není všechno. S vegetační střechou je možné dosáhnout příjemného mikroklimatu v celém domě po celý rok, protože snižuje tepelné výkyvy obytných prostor pod střechou v letních, ale také v zimních měsících.

Zelené střechy ale nepomáhají pouze v domě. „Vegetační neboli zelené střechy mají hned řadu praktických výhod a vlastností. Stejně jako parky mění mikroklima ve svém okolí, snižují tyto střechy ve městech prašnost, produkují kyslík a zadržují dešťovou vodu,“ uvedl Josef Hoffmann z divize ISOVER Skupiny Saint-Gobain. Zelená střecha také působí jako ochrana hydroizolace střechy díky tomu, že zadržuje UV záření a chrání ji proti mechanickému poškození. Jednoznačně tak minimálně zdvojnásobuje životnost střechy domu.

Nižší hlučnost

Zelené střechy a fasády také spolehlivě pohlcují zvuk z venkovního prostředí. Zlepšení vzduchové neprůzvučnosti oproti střeše bez ozelenění je 6 decibelů, což je podle expertů významná hodnota – například rozdíl 10 decibelů vnímá člověk jako zvuk s poloviční hlasitostí. K odhlučnění u zelené střechy přispívá výraznou měrou substrát, ovšem každá střecha unese jinak silnou vrstvu.

„Vegetační střechy založené na lehké střešní konstrukci je téměř nemožné zatížit silnou vrstvou substrátu. Pro tyto případy doporučuji skladby vegetačních střech s hydrofilní minerální vlnou. Ta totiž působí nejenom jako tepelná izolace, ale její funkce je současně i akustická,“ konstatoval Hoffmann.

Odtok dešťové vody z běžné střechy s hydroizolací se pohybuje mezi 95 až 100 procenty. Zelená střecha dokáže toto množství snížit průměrně na 50 procent. Existují ale i typy zelených střech, které umí odtok vody snížit na pouhých 5 procent. Ve městech zbytečně odtékající voda zatěžuje kanalizaci. Dešťovku je možné následně využít třeba na splachování, údržbu, úklid i na zalévání. Konstrukce střechy se přitom vždy navrhují na maximální stav zadržené vody ve skladbě střechy, proto není potřeba mít obavy o statiku. Uspořit však můžete nejen v rámci spotřeby vody, ale už při samotné realizaci zelené střechy.

Vegetační střechy rovněž poskytují útočiště mnoha druhům živočichů, zejména hmyzu. Lidé si zase na střechách pěstují vybrané květiny nebo byliny.

Novostavby i panelák

Budování zelených střech přispívá také ke zvyšování zaměstnanosti. Firmy zabývající se projekty a realizacemi zelených střech jsou nejčastěji drobní podnikatelé a malé a střední firmy. Vegetační střechy zatím jednoznačně převažují na novostavbách. „Je to dáno především tím, že ozelenění nově navrhované konstrukce je technicky snazší než ozelenění stávající konstrukce a také je povinností stavebníka hospodařit na svém pozemku se srážkovými vodami,“ vysvětlil Pavel Dostal, předseda rady odborné sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně a viceprezident mezinárodní organizace European Federation of Green Roof and Living Wall Associations (EFB).

Zelená střecha se ale například objevila v minulém roce na jednom z panelových domů v brněnských Bohunicích. Právě Brno jako první město v republice podpořilo výstavbu zelených střech dotačním programem Zeleň střechám. S nápadem na zelenou střechu přišla místopředsedkyně společenství vlastníků tamního panelového domu Martina Polachová. „Stará střecha potřebovala vyměnit a my zvažovali možnosti. Představili jsme nápad na schůzi a ostatní majitelé byli většinou nadšení,“ citoval Polachovou odborný web Stavebnictví3000.cz.

Zastupitelé Říčan u Prahy loni na podzim zase odsouhlasili změnu územního plánu, podle něhož musí mít zelenou střechu všechny stavby nad 300 metrů čtverečních. Alternativou k zeleni na střechách je realizace fotovoltaické elektrárny. Zelené střechy budou mít i budovy v obecním majetku, například základní škola. Zelenou energii zase dodávají panely na střeše úřadu. „Myslím si, že zelené střechy jsou jednoznačným přínosem architektuře i životnímu prostředí a nazrál čas je aktivně prosazovat,“ řekl tehdejší starosta Vladimír Kořen (Klidné město).

S masivním budováním vegetačních střech počítá rovněž klimatický plán hlavního města Praha a plánují je i v dalších městech. Ministerstvo životního prostředí zase zkraje roku oznámilo, že na podporu vegetačních střech půjdou v letech 2021 až 2027 miliardy korun.

„Zelené střechy se osvědčily, což ukazuje i rostoucí zájem o dotace na jejich výstavbu z našich programů. Proto je i nadále budeme podporovat z EU fondů, programu Nová zelená úsporám, počítáme s nimi i v nově vznikajícím Modernizačním fondu. Jen v novém Operačním programu Životní prostředí budeme mít na projekty hospodaření s dešťovou vodou, kam spadají i zelené střechy, připraveny minimálně 2 miliardy korun,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Foto: Pavel Dostal (Zelená střecha rodinného domu v Hostěnicích, realizace od společnosti ​GreenVille service s.r.o.)