Dočkáme se po Klausovi a Zemanovi klimaticky odpovědného prezidenta?

Zatím to vypadá, že hůř už snad ani být nemůže. Jak Václav Klaus, tak Miloš Zeman klimatickou hrozbu spíše zpochybňují a lidi, kteří tlačí na razantní řešení, vůbec neuznávají nebo je dokonce urážejí a považují za nebezpečí pro demokracii. Například jako Klaus ve své knize „Modrá, nikoli zelená planeta“. Podle Klause je zbytečné, aby svět bojoval proti změně klimatu, i když uznává, že by se lidé měli připravit na jeho dopady. Ostatně jednu z antiekologických cen „Zelená perla roku“ dostal za výrok: „Žádné ničení planety nevidím, nikdy v životě jsem neviděl a nemyslím, že nějaký vážný a rozumný člověk by to mohl říct.“

Zeman se ke klimatu opakovaně vyjadřuje například ve svých vánočních poselstvích. „Domnívám se, že z diskusí o klimatických změnách se stává nové náboženství. A dovolte mi proto, abych byl kacířem. Již miliony let se na naší planetě střídají teplá a chladná období. Uvádí se, že před několika miliony let dokonce byla průměrná teplota na zeměkouli o tři stupně vyšší, než je dnes. A nejsem si jist, zda rozhodujícím faktorem globálního oteplení je právě lidská činnost, a nikoli přírodní zákony, pohyb zemské osy a další kosmické vlivy,“ řekl například ke konci roku 2019.

A při svém posledním vystoupení v prosinci 2020 zase prohlásil: „Zažil jsem klimatické šílence, kteří nám tvrdili, že letošní rok bude největší sucho za pět set let, a poté začalo intenzivně pršet. Věřte svému zdravému rozumu a nenechte se vykolejit těmi, kdo se snaží upoutat vaši pozornost na základě věcných neznalostí.“

Aby bylo jasno: uplynulý rok 2020 byl v Evropě podle britské služby Copernicus nejteplejším za dobu záznamů. Minulým rokem rovněž skončilo nejteplejší dosud zaznamenané desetiletí. V řeči čísel: na starém kontinentu byl loňský rok v průměru o 1,6 stupně teplejší oproti třicetiletému průměru z let 1981 až 2010 a o 0,4 stupně teplejší než dosud rekordní rok 2019. Podle zprávy služby Copernicus rovněž znovu vzrostla koncentrace skleníkového oxidu uhličitého v atmosféře. Ze srovnání s teplotami z předindustriálního období vychází rok 2020 jako teplejší o 1,25 stupně.

A ještě jedno srovnání se Zemanovými výroky. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová na mimořádném klimatickém summitu OSN v září 2019 ve svém vystoupení mimo jiné řekla: „Máme dluh vůči planetě a musíme změnit náš životní styl.“ A pokračovala: „Jsme první generací, která cítí dosah svých bezohledných činů. A můžeme být posledními, kteří s tím mohou něco udělat.“

O podobném výroku od české hlavy státu si zatím můžeme jen nechat zdát. Přeloženo do Zemanova vidění světa ovšem Čaputová jen podlehla klimatickému náboženství…

Odpovědná generace

Odlišný pohled, než má Zeman, nabízejí jiní prezidentští kandidáti. Senátor Jiří Drahoš, který v posledních prezidentských volbách prohrál až ve druhém kole, například v lednu 2020 v reakci na rozsáhlé požáry v Austrálii uvedl: „Kdy konečně začneme brát vážně, že klima naší planety prochází zásadní proměnou a je nejvyšší čas na to začít reagovat?“

Další z neúspěšných kandidátů z posledních voleb, diplomat a senátor Pavel Fischer se zase v jednom z rozhovorů zastal švédské aktivistky Grety Thunberg, kterou prezident Miloš Zeman mimo jiné označil za hysterku. „To mě uráží, není tam úcta. Když jsem mluvil se svými dětmi, tak jsem zjistil, že to vidí podobně. Já bych s mladými počítal do budoucna, než abych něco tak ošklivého říkal,“ řekl Fischer, který nejspíš znovu zasáhne do prezidentského klání. „Ať si kdo chce, co chce říká, tak Greta o problémech mluví. Cosi vypovídá, vypovídá, co je poselstvím mladé generace. Měli bychom mladým naslouchat a zrovna její péče o budoucnost ukazuje, o co bychom se měli v budoucnosti starat.“

Podobně to vidí i další z neúspěšných kandidátů, senátor Marek Hilšer, který už dokonce oznámil, že bude znovu kandidovat na hlavu státu. V jedné besedě s mladými lidmi ocenil studentské demonstrace proti změnám klimatu. „Studenti, občané by měli na závažná témata upozornit, pojďme se o těch věcech bavit. Nejsem sice odborníkem na klimatickou problematiku, ale vím, že musíme být obezřetní. Měli bychom začít pracovat sami na sobě.“

Generál Petr Pavel, který rovněž nevyloučil kandidaturu na prezidenta, vidí v klimatických změnách také hrozbu další masové migrace. „Lze realisticky očekávat, že na Evropu budou i v budoucnu cílit migrační tlaky. Způsobeny budou nejen nestabilitou, ale také demografickými a klimatickými změnami. Těžko se jim vyhneme a trendy se spíše zhoršují, než zlepšují,“ řekl Pavel.

Sázkové kanceláře favorizují za nového prezidenta současného premiéra Andreje Babiše, kterého podpořil rovněž Miloš Zeman. Z dosavadních známých osobností, kteří už oznámili svou kandidaturu nebo o ní uvažují, by to z klimatického pohledu byla patrně nejhorší volba. Sice mluví o tom, jak Česko sníží skleníkové emise, ale je to spíše proto, že to požaduje Evropská unie, než že by to pokládal za podstatné. A více řeší stavbu nových jaderných bloků než ochranu klimatu.

Ostatně, když jsem na toto téma mluvil s prvním polistopadovým ministrem životního prostředí a mezinárodně respektovaným ekologickým odborníkem Bedřichem Moldanem, řekl mi, že podle jeho názoru Babišova vláda o ochraně klimatu více mluví, než něco reálně dělá. „Pan Babiš tomu samozřejmě nerozumí,“ tvrdí Moldan.

Uvidíme, jestli se za dva roky dočkáme klimaticky odpovědného prezidenta.

Autor: Pavel Baroch

ilustrační foto: libreshot.com