Zápach nad otrávenou Bečvou. I dva měsíce po tragédii
Když v lednu 2006 otrávily kyanidy zhruba osmdesát kilometrů Labe, trvalo to asi týden, než se prokázala, že jedy unikly ze společnosti Lučební závody Draslovka Kolín. V případě otrávené Bečvy je i po dvou měsících kolonka „pachatel“ stále prázdná. Už se skoro ani nechce věřit tomu, že se někdy dozvíme, kdo jednu z největších ekologických katastrof posledních let způsobil.
Pavel Baroch
21. 11. 2020
Od počátku smutné události, která se odehrála v neděli 20. září, se nad hladinou Bečvy vznáší podivný zápach. Napřed byl cítit chlór. Pachatel nebo pachatelé se totiž nejspíš snažili zahladit stopy a použil chlór coby „protijed“ na jedovatý kyanid – odborně se tomu říká detoxifikace kyanidů. Následně se nad řekou linul smrad z rozkládajících se rybích těl. A teď je nad Bečvou cítit nepříjemný zápach z toho, že se nikdy nepodaří vypátrat pachatele, který kyanidy do říčního koryta vylil a zabil více než čtyřicet tun ryb včetně chráněných druhů.
Samozřejmě, že klíčovou otázkou je, zda kyanid neunikl do Bečvy z chemičky DEZA ve Valašském Meziříčí, která je součástí holdingu Agrofert ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO). Vedení firmy může stokrát, tisíckrát opakovat, že z havárií nebývalých rozměrů nemá nic společného. Ovšem pokud to věrohodně nepotvrdí policie, tedy že nehodu má na svědomí někdo jiný, podezření ze sebe nikdy nesmyje. Prostě už jen proto, že Babiš je v kolosálním střetu zájmů, a minimálně část veřejnosti si neobjasněný případ budou vykládat jako zametení pod koberec.
To, že se viníka nepodaří vypátrat, se přitom může stát i přesto, že policie nic neopomene a vynaloží všechny své síly a možnosti, aby zločin na řece Bečvě objasnila. Byla by to ovšem ta nejhorší možná varianta. Trestné činy se škodou v řádech desítek milionů korun je nutné vyšetřit a pachatele potrestat, aby společnost nepřestala věřit na spravedlnost.
Jen o nepatrně méně hrozný by byl závěr, že kyanid pochází z DEZY. Česká inspekce životního prostředí totiž krátce po havárii vyloučila, že by řeku otrávila právě DEZA. Udělala to dokonce ještě o několik dní dříve, než oficiálně oznámila, že ryby v Bečvě otrávil kyanid. Za DEZU se postavil rovněž ministr životního prostředí Richard Brabec, který před vstupem do vrcholné politiky pracoval jako vysoce postavený manažer v Agrofertu, a v hnutí ANO má stranickou legitimaci číslo 2.
Mimochodem: byl to právě Brabec, kdo pár dní po havárii sdělil, že viník bude znám v řádu hodin. Hodiny se ale natahují na měsíce. Brabcovi by nepochybně spadl pořádný balvan ze srdce, pokud by se policii podařilo vypátrat, že za únikem kyanidu do Bečvy je někdo jiný než DEZA.
Zavařila si rovněž policie, když koncem září oznámila, že se jí podařilo zjistit vyústění kanálu, ze kterého kyanid do řeky vytekl. „Na tento kanál je napojeno mnoho společností a kriminalisté teď zjišťují, ze které mohla nebezpečná látka do řeky uniknout,“ napsala policie na twitteru. Jenže tento kanál je od místa, kde začaly hynout ryby, vzdálený několik kilometrů, a je velmi nepravděpodobné, že by prudce jedovatý kyanid začal zabíjet až po takové vzdálenosti. To i DEZA je k místu tragédie blíže.
Podobných „nedorozumění“ a nejasných vyjádření je od počátku ekologické havárie více. Kapitolou samou pro sebe je například to, že rybáři a další dobrovolníci lovili mrtvé ryby holýma ruka, aniž by několik dní věděli, že se do vody dostal prudce jedovatý kyanid. Ačkoli se havárie stala už v neděli, úřady oznámily, co ryby zabilo, až ve čtvrtek. Některým radnicím dokonce oficiální vyrozumění ani nedorazilo. „Z mého pohledu je trochu s podivem, že první informace, že nemáme do Bečvy chodit, nemáme brát vodu, máme tam chodit kdyžtak jen v ochranných prostředcích, mi přišla takovou formou, že to vyvěsil na svých webových stránkách moravskoslezský rybář. Ale oficiální cestou nepřišlo vůbec nic,“ postěžovala si v České televizi například starostka Milotic nad Bečvou Hana Bezděková (nestr.).
Havárie ukázala na další nedostatky. Například na to, že Česká inspekce životního prostředí není součástí integrovaného záchranného systému. Možná by se rovněž měly podnikům zpřísnit hranici pro povinné ohlašování kyanidů a dalších jedovatých látek v odpadních vodách do veřejně přístupného Integrovaného registru znečišťování, jak to po tom volá sdružení Arnika. Třeba by to napříště pomohlo při zjišťování viníků ekologických havárií. Podniky by každopádně věděly, že jsou více pod kontrolou.
Ale zpátky k Bečvě. Policie tvrdí, že výsledky rozborů vody a další analýzy bude mít k dispozici 20. prosince, tedy tři měsíce po havárii. Opravdu je možné s takovým odstupem ještě vypátrat pachatele? Kdo ví. Třeba se najednou objeví svědek, který až dosud mlčel, a předá vyšetřovatelům důležité podklady. Anebo se objeví ještě jiné místo, odkud se do Bečvy toxická látka mohla dostat. Anebo se pohne svědomí samotnému pachateli?
Autor: Pavel Baroch
FOTO: Petr Novotný (mrtvé ryby v Bečvě zabité kyanidem v září 2020)