Za legislativní zmetky jsme před 31 lety klíči necinkali - filipika proti jadernému Vojtěchu Filipovi

Nové jaderné zdroje možná po roce 2035 budeme potřebovat, možná ne. Pokud ano, jako modernější cesta se jeví menší a více škálovatelné řešení – SMR, tedy malé a střední modulární reaktory. Během pandemie a poklesu spotřeby elektřiny v Česku na úrovně před 10-15 lety máme dost času se kvalitně rozhodnout, z hlediska zdrojové základny i distribuční soustavy patříme k nejlépe zabezpečeným zemím na světě a jakákoliv růstová křivka spotřeby energií se beztak o několik let posouvá. Chceme naplňovat Státní energetickou koncepci? Pak musíme začít tím, že ji po 5 letech řádně zaktualizujeme, jinak samotnou koncepci popíráme. Plánovat letos a příští rok růsty spotřeby elektřiny je stejné, jako kdyby státní rozpočet plánoval růst daňových výnosů. Nezapomínejme taky na racionální prioritu číslo 1 v jaderné energetice – prodloužení životnosti stávajících bloků v Dukovanech.

Chceme nové jaderné zdroje veřejně podpořit, protože energetika je regulované a dotované odvětví, kde o volném trhu nelze hovořit? Dobře, podpořme jádro. Zahrňme je do Zákona o podporovaných zdrojích energií, což uznává i samotné MPO. Chceme udržet většinovou podporu veřejnosti a politiky pro jádro? Postupujme tedy za konsenzu ve stálém jaderném výboru a s řádným projednáním ve sněmovních výborech. Chceme udržet a rozvíjet know-how českých firem a lidský kapitál v oblasti jaderných technologií? Tak podpořme výzkum v oblastí malých a středních modulárních reaktorů. Chceme využít levné státní financování a minimalizovat náklady na spotřebitele a daňové poplatníky? Tak projekt převeďme na bedra státu, ať se ČEZ o projekt odborně postará, ale bez nutnosti realizovat na investici vnitřní výnosové procento nejméně 10 procent, které značně umaže výhodu levného financování státním úvěrem.

V pátek má poslanecká sněmovna z iniciativy předsedy KSČM zrychleně na mimořádné schůzi projednat zákon, který vznikl a evidentně má být protlačen způsobem, který popírá všechny výše uvedené zásady racionality. Většina demokratické opozice se upnula na to, že do zákona prosadí vyloučení čínských a ruských firem z jaderného tendru. Což ovšem takto jednoznačně do zákona napsat nepůjde, spíše jen nejistou oklikou a při aktivaci již nastavených bezpečnostních pojistek. Zákonodárci by si však především měli uvědomit, jak a k čemu vznikají zákony. Ne pro jeden projekt a jednoho investora bez ohledu na to, kdo bude dodavatelem. Lex Dukovany je legislativní zmetek a žádným pozměňovacím návrhem jej nelze vylepšit do přijatelné podoby. Nevěříte? Přečtete si hlavní podklad zákona – „Regulation Impact Analysis“ – žádnou analýzu nenajdete, jen překopírované statě ze Státní energetické koncepce z roku 2015. Začneme tedy tím, že po 5 letech řádně zaktualizujeme SEK a že se u toho rozhlédneme, co se děje v Evropě a ve světě. Za tak mizernou legislativní práci, jakou je Lex Dukovany, lidé před 31 lety klíči necinkali.

Autor: Jan Palaščák:

Vystudoval ekonomii, filozofii a politologii na Masarykově univerzitě v Brně, nyní je studentem Phd. v oboru Řízení a ekonomika podniku na TU v Liberci. První zkušenosti s energetikou získal v oblasti obnovitelných zdrojů a v roce 2011 založil obchodníka s elektřinou a plynem Amper Market, který se postupně zařadil až na 5. příčku mezi dodavateli elektřiny českým zákazníkům a jako první v Česku přišel s konceptem komerční virtuální elektrárny. V roce 2018 Amper Market a.s. prodal s obratem cca 4 mld. Kč a nyní pokračuje v podnikání v decentralizované energetice pod hlavičkou společnosti Amper. Mezí jí poskytované služby patří např. energetické úspory či profesionální meteorologie, reprezentované firmami Amper Savings a Amper Meteo. Jan Palaščák je navíc duchovním otcem unikátní virtuální měny CO2IN založené na obchodu s emisními povolenkami EU.

Ilustrační foto: IAEA Imagebank