Předvídatelnost chování státu dostává v přístupu k podporovaným zdrojům na frak, říká končící radní energetického regulátora

Zmínil jste, že vliv ERÚ na energetickou strategii státu je podle Vás omezený, jak je to ale s legislativou?

ERÚ legislativu přímo nepíše, ale v mnoha bodech je připomínkovým místem. Případně svůj názor může vyjádřit v jiném formátu.

Jako když jste vyzvali ministra průmyslu a obchodu, aby prostřednictvím novely energetického zákona řešil akumulaci?

Ano, to byl jeden z příkladů. ERÚ je bohužel někdy nárazníkem mezi ne zcela aktuálním energetickým zákonem a energetickou praxí, která rychle přijímá nové trendy, resp. by je ráda přijímala, pokud by jí to umožnila legislativa. Potenciální provozovatelé akumulačních zařízení by potřebovali licence, aby mohli nový obor nastartovat.

Jenomže ERÚ jim dnes nemá licenci podle čeho vydat. A i kdyby našel nějakou kličku, ačkoliv zrovna regulátor by příliš kličkovat v zákonech neměl, hrozí, že nepůjde o trvalé řešení. Teď vydáte „provizorní“ licenci, ale za pár let přijde nový komplexní zákon. Co když zdroj, kterému jste licenci vydali, nesplní podmínky pro licencování podle nového zákona? To mu původně vydanou licenci odeberete a odpojíte ho od sítě?

Regulátor, který dbá na předvídatelnost svého jednání, takto postupovat nemůže. A nakonec ani rozumný investor nebude investovat do odvětví, kde se jeho investice může v poměrně krátkém čase znehodnotit nebo přinejmenším zkomplikovat.

Mimochodem, dopis Rady ministrovi jsem viděl, ale nikde jsem nezahlédl odpověď. Jaká byla?

Taková, že pro danou úpravu je novela nevhodná a máme počkat na zcela nový energetický zákon, případně vydávat licence dočasné. První bod, příchod nového zákona, ERÚ přímo ovlivnit nemůže, druhý bod, dočasné licence, pro úřad nejsou akceptovatelné z uvedených důvodů.

Jak úřad zasahoval do připravované novely zákona o podporovaných zdrojích energie?

Na novele jsme s ministerstvem spolupracovali velmi intenzivně. Podstatně totiž ovlivňuje činnost ERÚ. Má-li se úřad chovat transparentně a nediskriminačně vůči všem subjektům, nastavit podpory nejen jasně, ale také předvídatelně, potřebuje k tomu kvalitní zákon.

Mnoho z našich návrhů se ve finální verzi předkládané vládě skutečně projevilo, za což jsem velmi rád, a nejen kvůli ERÚ, ale kvůli celému sektoru. Zvlášť pokud přičtete podzákonné předpisy, které úřad také v poslední době upravoval. Nicméně pomalu utíkám od zákona a čekám, že mě zarazíte dotazem… na IRR, že?

Tomu se vyhnout nemůžeme. Jak jste přispěli k jeho snížení?

Výsledná podoba „tabulky“ schválená vládou pro nás byla také překvapením. Když se návrh připravoval a probíhaly konzultace, IRR v aktuálně navrhované výši nebylo na stole. Stejně tak nebyla známá úloha, kterou má hrát ERÚ v oblasti řešení překompenzace.

A souhlasíte Vy sám s navrhovaným rapidním snížením IRR?

Připomněl bych, že jde stále o návrh, který ještě zdaleka neprošel sněmovnou. Navíc musíme znát podmínky opravdu do detailu, včetně prováděcích předpisů, což zatím neznáme. Ono sice můžete papírově IRR snížit, reálně pak ale bude záležet na tom, jak provozovatelé těchto elektráren budou své IRR dokládat. Dnes bych si netroufal odhadovat, jaké dopady bude mít změna na celý sektor a kolik ušetří státní pokladna.

Ačkoliv odhadované úspory vypadají pěkně na novinovém papíře, v praxi se mohou čísla nakonec lišit velmi výrazně. Vezměte si jen, kolik zdrojů bylo během těch deseti let přeprodáno a jak obtížně se u takových instalací bude překompenzace prokazovat. Nehledě na to, že ještě není hotové ani ucelené sektorové šetření překompenzace.

Nicméně souhlasíte s principem navrhovaných změn?

V rovině snahy o snížení extenzivních nákladů na vyplácenou podporu tuto aktivitu dokážu pochopit. Konkrétní znění, ve kterém se promítla do návrhu zákona, už se s mým pochopením ale nesetkává. Do značné míry je pro mě nepřijatelné, že jde o další retroaktivní zásah, navíc selektivní, a předvídatelnost chování státu dostává na frak… Nechci to přivolávat, ale zcela reálně bych se obával dalších mezinárodních arbitráží.

Nejednali jste tak ale i vy sami? Jak to bylo s podporou pro kombinované výroby elektřiny a tepla, kterou jste pro letošek snížili?

V tomto případě jsme nepředvídatelně určitě nejednali. My jsme kombinované výrobě elektřiny a tepla nevzali podporu, kterou by pobírala pravidelně. Naopak. Miliarda, která jim loni přišla navíc, byla dána předloňským mimořádným (slovo mimořádným podtrhuji) cenovým rozhodnutím úřadu. Od kdy jsou slova pravidelný a mimořádný vzájemnými synonymy? Já je vnímám spíš jako pravý významový opak. A s argumentací, proč dát teplárnám mimořádnou miliardu, jsem se neztotožňoval už na konci roku 2018. Cenové rozhodnutí jsem proto odmítl podepsat.

Jenomže většina Rady ERÚ rozhodnutí schválila a podepsala, pokud si pamatuji dobře?

Ano, ale většina z té většiny už v Radě při dalším cenovém rozhodnutí neseděla.

Vy jste zůstal, protože jste nepodepsal?

(Smích) To byste se musel zeptat jinde. Měl jsem své odborné důvody, proč vyjádřit nesouhlas, a ty jsou doložitelné i zpětně. Tedy když se dostanete k zápisům z Rady. Mně totiž bývalou Radou byly zápisy odepřeny. Ani jako přímý účastník jednání jsem se nemohl zpětně podívat na to, jak byla zapsána má vlastní slova…

A čím jste argumentoval?

Například tím, že šlo o zcela nesystémovou pomoc. Určitě nejsem proti zachování soustav zásobování teplem, které jsou na kombinované výrobě elektřiny a tepla (KVET) z velké části závislé. Vždyť jde o relativně ekologický i ekonomický způsob vytápění. Ani v nejmenším se mi však nelíbí, že bychom měli podporou pro podporované zdroje energií, pod kterými si běžná populace představuje hlavně obnovitelné zdroje, kompenzovat růst cen povolenek u zdrojů spalujících uhlí. Systém obchodování s povolenkami vznikl z nějakého důvodu a tohle by šlo přímo proti jeho základní myšlence.

Bavme se o tom, jestli KVET do systému povolenek vůbec patří, nebo jestli bychom do EU ETS naopak neměli zahrnout i další zdroje, abychom kombinované výrobě pomohli tím, že vyrovnáme podmínky na konkurenčním trhu. Diskutujme, jak převést tuzemské teplárenství na jiná paliva a do jaké míry může pomoci např. modernizační fond. Potom se však ptejme, proč jsme se do této debaty nepustili mnohem dříve, a jestli náhodou impulsem k jejímu rozproudění nebylo až naše „kontroverzní“ cenové rozhodnutí. Dokud tekly další peníze, debata rozhodně nebyla tak intenzivní.

Když jste zmiňoval, že jste se věnoval ochraně spotřebitele, myslíte tím ochranu před výdaji, jako byla právě popisovaná miliarda „navíc“?

Také, ale v tomto bodě jsem myslel spíše ochranu spotřebitele v jejím užším pojetí. Když se vám na ERÚ sejde za rok čtrnáct tisíc podání od spotřebitelů a velká část z nich se týká jediného tématu, potřebujete systémovou odpověď.

Míříte na energetické šmejdy?

Přesně tak. Dnes se jich týká každé druhé podání od spotřebitelů. Přibližně pětina lidí si stěžuje přímo na aukce, další na příbuzné služby. Typicky jim je vyhrožováno pokutou, protože někomu po telefonu dopředu kývli na to, že přejdou k dodavateli, kterého jim provozovatel aukce vybere. Nabídka zní nezávazně, bohužel jde ale o závaznou přihlášku a její porušení je sankcionováno pěti tisíci korunami i více.

To mi přijde hodně za hranou. Jenomže na zprostředkovatele doteď nemá ERÚ žádnou páku, nepodnikají podle energetického zákona. V praxi se jich po trhu toulá deset, dvacet tisíc, možná víc. Ale podle zákona jako by ta profese stále neexistovala.

Zprostředkovatelé se ale nově budou muset na ERÚ licencovat. To by situaci mohlo zklidnit, ne?

Jsem rád, že jste použil termínu licencovat. Právě ten totiž návrh zákona nepoužívá, místo něj hovoří o registraci. Už to naznačuje, že jde o něco měkčího, než čím je proces udělení licence. A požadavky na registrujícího se zprostředkovatele zatím skutečně nejsou příliš tvrdé. Nakonec i Legislativní rada vlády konstatovala, že jde tak trochu o opatření administrativní povahy.

O zákonu se ale teprve bude hlasovat. Nemůže se to změnit?

Doufám, že může. Především v závěru svého mandátu jsem se dost intenzivně snažil dělat osvětu v odborných kruzích a vysvětlovat, proč na nepoctivce potřebujeme skutečnou, nikoliv jen administrativní rákosku.

Neříkám tím, že by nutně všichni zprostředkovatelé byli šmejdi, ale jejich výskyt je v této oblasti tak četný, že obyčejné „ty, ty, ty“ už nepomůže. Pomoci může jenom výrazné ztížení vstupu do tohoto odvětví, např. zpřísnění kvalifikačních předpokladů. Dalším z možných opatření je posílení odpovědnosti dodavatelů za zprostředkovatele, kteří pro ně dělají. Že takové vazby existují, to víme a v mnoha případech je máme zmapované. Bohužel ale zákon nenabízí páky, jak pohnat k odpovědnosti dodavatele, kteří se šmejdy spolupracují, i když dobře vědí, že smlouvy, které jim dotyční nosí, jsou zalité slzami seniorů a dalších zranitelných zákazníků.

Takřka samozřejmý dotaz na závěr: Váš mandát končí. Kam míříte dál?

Za hlavní oblast své odbornosti, které jsem se věnoval na ERÚ a kterou ostatně vyučuji i na ČVUT, stále považuji moderní trendy v energetice. Rád bych se také zaměřil na energetickou legislativu a obecně poradenství v oblasti regulace, ostatně před nástupem do Rady jsem v tomto oboru několik let úspěšně podnikal. V nejbližších dnech se stanu partnerem v konzultační společnosti DS Energy Consulting s.r.o., která se doposud spíše zaměřovala na energetické úspory. Rád bych společně se současnými obchodními partnery vybudoval poradenskou společnost zaměřenou na oblast moderní energetiky. Konzultační společnost je úzce propojena s advokátní kanceláří Doucha Šikola advokáti s.r.o., takže k energetické legislativě budu mít opravdu blízko.

Snad ještě… Co byste popřál svým nástupcům?

Klid, věcnost a odvahu. Klid je na práci potřeba. Věcnost znamená, že se nebudete dokolečka dohadovat o podružnostech, ale konstruktivně řešit skutečné výzvy. Odvahu zase potřebujete, abyste vzdoroval výpadům, které nemají za úkol nic jiného, než vás zbavit klidu a věcnosti.

Rostislav Krejcar vystudoval České Vysoké Učení Technické, Fakultu elektrotechnickou (se specializací na ekonomiku energetiky), kde také získal akademický titul (Ph.D.). V roce 2002 nastoupil do Energetického regulačního úřadu, kde byl v letech 2017 do roku 2020 rovněž členem Rady jmenovaným vládou České republiky. Po skončení mandátu míří jako obchodní partner do poradenské společnosti zaměřené na regulaci energetiky a energetické právo. Je také stálým členem státní zkušební komise na ČVUT a na této univerzitě také přednáší.

Rostislav Krejcar byl členem řady pracovních skupin: Rada evropských energetických regulačních orgánů (CEER) nebo Skupina evropských regulačních orgánů pro elektřinu a plyn (ERGEG) v Bruselu.

FOTO: Samyag Shah