Zeleň městskému bydlení jednoznačně prospívá, říká developer ekologického bydlení

V JRD se zabýváte výstavbou tzv. zdravého a zeleného bydlení. Co to v aktuálním českém kontextu přesně znamená? Jak mohou lidé zdravě bydlet?

Zdravě bydlet znamená žít v šetrném bytě či rodinném domě se zdravým vnitřním prostředím, ve kterém nestrádáte tzv. syndromem nezdravých budov: tedy netrpíte zdravotními nebo psychickými obtížemi, s nimiž se v uzavřených budovách setkává až u 85 % světové populace. To je opravdu vysoké číslo, a přesto je důležitost zdravého bydlení opomíjena. Snažíme se proto šířit povědomí o udržitelné výstavbě, při níž se využívají moderní technologie a přírodní materiály. Výsledkem pak jsou budovy s komfortním vnitřním prostředím, se stabilní teplotou a vlhkostí, přirozeným osvětlením, tichem a čerstvým vzduchem bez prachu, pylů a toxických látek.

Kdo má největší zájem o bydlení v pasivních a nízkoenergetických domech? Jsou to rodiny, mladé páry nebo singles? A v jaké lokalitě v rámci ČR je o něj největší zájem?

My se aktuálně zaměřujeme pouze na Prahu, kde neevidujeme podstatné rozdíly mezi jednotlivými skupinami. Nebojím se proto říct, že zájem o bydlení v energeticky úsporných bytech a domech roste napříč všemi kategoriemi zájemců.

Co považujete v oblasti ekologického developmentu za svůj největší úspěch? Na který projekt jste nejvíce hrdý?

Zde je odpověď velmi jednoduchá. Největší hrdost cítím na celý projekt skupiny JRD, který jsme nastartovali roku 2003: tedy v době, kdy u nás obor výstavby energeticky úsporných bytových domů téměř neexistoval. Nám se ho však podařilo rozběhnout a dosud jsme si v něm udrželi své postavení lídra.

Jak vnímáte budoucnost bydlení obecně v Česku a na jaké trendy v ekologickém bydlení se máme připravit?

Poslední hodně turbulentní měsíce nám ukázaly, že je opravdu velmi těžké předvídat budoucí vývoj realitního trhu. Předpokládáme však, že ve městech dojde k většímu posunu směrem k nájemnímu bydlení, které se již dostalo i do hledáčku developerů. Dalšími změnami by pak mohla být minimalizace velikosti bytů, spojená s jejich stále rostoucími cenami a zájmem o malometrážní jednotky, rozšíření sdílení „všeho“ od prostor až po věci denní potřeby a růst zájmu o zeleň v projektech. U rekreačního bydlení potom očekáváme posun směrem k tradičním formám architektury, materiálům nebo k původním skladbám zahrad.

Jakou důležitost má podle Vás pro výstavbu nových budov a život ve městech zeleň?

Obrovskou. Zeleň totiž plní mnoho nezastupitelných úloh, včetně estetické, klimatizační, psychologické a biodiverzifikační. Zeleň ochlazuje své okolí, zadržuje vodu, působí příznivě na naše smysly, a navíc pomáhá přenášet kousek přírody i do měst. Právě proto jsme se s ní naučili pracovat ve velkém a snažíme se ji, co nejvíce zakomponovat do svých projektů: např. formou parků, komunitních zahrádek a zelených střech. Abychom mohli svým klientům nabídnout i vzrostlé stromy, založili jsme již před 10 lety vlastní lesní školku ve Vlašimi.

Můžete popsat Vaší konkrétní zkušenost se zaváděním komunitních zahrádek? Jak funguje starost o komunitní zahradu v praxi bytového bydlení?

Komunitní zahrádky se snažíme zakládat u téměř všech projektů, kde to prostorové podmínky dovolí. Část prostoru se totiž musí dát vyhradit pro zahradničení: rozdělit na jednotlivé záhonky, obhospodařovat společně nebo osadit speciálními truhlíky a kompostérem. Díky spolupráci se specialistkou v tomto oboru komunitní zahrádky nejen navrhujeme a zakládáme, ale pomáháme také s jejich náběhem a zapojením do komunitního života místních lidí. Například na jaře jsme předali svým klientům komunitní zahrádku v projektu Zelená Libuš a do předání bytů již byly všechny truhlíky rezervované.



Do Česka již také přichází trend zelených střech. V čem jsou podle Vás tyto střechy prospěšné pro budovy a lidi v nich žijících? Je možné přidat zelenou střechu do jakéhokoli projektu v jakémkoli prostředí, nebo jsou zde určitá specifika?

V představivosti se meze nekladou. Zelená střecha může být využita na jakémkoli typu stavby. Za nejlepší však považujeme, pokud se již u výstavby střešní konstrukce počítá s tím, že bude následně využita pro tyto účely. Vegetační střecha přispívá k absorbování prachových částic, zlepšení zvukové a tepelné izolace, snížení intenzity vyzařování na sousední plochy i k rozvoji místní biodiverzity. Navíc je estetická a slouží k využití vody na daném místě (šetrnost vůči vodě). Ani výstavbu tato střecha příliš neprodraží, navíc na ni lze čerpat dotace.



Kolik Vy sám máte doma zeleně a co byste doporučil domácnostem, které se chtějí "ozelenit", ale nemají na starost o rostliny mnoho času?

Jsem duší zahradník, takže na své zahradě pěstuji téměř cokoli, co se dá zobat od května do října. Pokud nejste jako já, doporučil bych vám požádat o radu odborníka. Ten vám navrhne projekt bezúdržbové zahrady, v níž se budete cítit po celý rok opravdu příjemně.

Ing. Jan Řežáb, majitel a zakladatel společnosti JRD

Společnost JRD založil v roce 2003 a do roku 2013 byl také jejím ředitelem. Vystudoval České vysoké učení technické v Praze, obor Podnikání a řízení ve stavebnictví a první bytový dům stavěl především pro sebe a svou rodinu a splnil si tak svůj sen o energeticky úsporném bydlení.

Developerská skupina JRD je průkopníkem v oblasti energeticky úsporného a environmentálně šetrného bydlení v ČR. Jan Řežáb přitom dlouhodobě usiluje o popularizaci problematiky energeticky úsporného a environmentálně šetrného bydlení v České republice. Často byl iniciátorem nových řešení a postupů. Stavěl například první pasivní bytové domy, začínal s využíváním systémů řízeného větrání, teplovzdušného vytápění a rekuperace. Je přesvědčen, že i v tržních podmínkách a bez dotací lze stavět energeticky úsporné projekty a zpřístupnit je nejširší veřejnosti. Aktivně také přednáší na seminářích a odborných konferencích a spolupracuje s vysokými školami.