Modernizaci nemocnic může pomoci metoda energetických služeb se zárukou úspor, říká Ivo Slavotínek

Česko i Evropa se aktuálně potýkají s propadem ekonomiky kvůli epidemii koronaviru. Vláda již začíná hledat recepty na oživení hospodářství. Jakou roli může sehrát sektor energetických úspor?

Sektor energetických úspor má velký potenciál. Poptávka už na konci loňského začínala pozvolna převyšovat nabídku. Díky podpoře z dotačních programů OPŽP a tlaku státu na snižování energetické náročnosti budov zájem poroste.  Tuto příležitost jsme v dobách před koronavirem paradoxně nedokázali plně využít jak kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovníků a specializovaných firem, tak také z důvodu specifické náročnosti přípravy každého projektu. Proto Asociace poskytovatelů energetických služeb už od loňska předává zkušenosti novým firmám na trhu, dalo by se říci, že si její členové vychovávají konkurenci.  Z dnešního pohledu je to však cesta správným směrem. Pokud vláda nerozpustí prostředky na tuto oblast do krátkodobých opatření, a tyto snahy se objevují, pak právě projekty komplexních renovací budov mohou vytvořit zajímavá pracovní místa, významně snižovat provozní náklady ve veřejných budovách, zlepšovat vnitřní pracovní prostředí a současně zvyšovat jejich hodnotu.  Pro průmysl představuje snížení výrobních nákladů výraznou konkurenční výhodu. Vzhledem k faktu, že v budovách obecně trávíme 90 % času, pak zlepšení vnitřního prostředí má velký vliv na naše zdraví a potažmo i na státní pokladnu.

Vypadá to, že se Česku nepodaří naplnit závazek zvyšování energetické účinnosti. Neměl by právě v rámci restartu ekonomiky začít u sebe, například u vládních budov?

 Podle článku 5 evropské směrnice o energetické účinnosti EED 2012/27 EU má stát povinnost renovovat ročně 3 % podlahové plochy v objektech, jež neplní minimální požadavky na energetickou náročnost ve vlastnictví anebo užívání ústředních státních institucí. Podle údajů MPO vlastní stát celkem téměř 800 budov, z nichž dvě třetiny s celkovou plochou převyšující 1,5 mil. m2 spadají do kategorie nevyhovující, tudíž vyžadující renovaci. Z 60 % se jedná o administrativní plochy, kde metoda energetických služeb se zárukou úspor (EPC) doporučovaná výše zmiňovanou evropskou směrnicí je pro modernizaci energetického hospodářství vysoce efektivní. V této oblasti se situace pomalu začíná měnit k lepšímu. Příprava EPC projektů např. v objektech Vězeňské správy ČR je toho důkazem.  Pro další rozvoj však bude klíčové nastavení nového programové období 2021+ . Potenciál sektoru energetických služeb si uvědomují i rozvojové a investiční banky jako ČMZRB a EIB, které již před korona-krizí zahájily práci na nových finančních nástrojích na podporu investic včetně těch do úspor energie a obnovitelných zdrojů.

V jakém segmentu ekonomiky / staveb jsou největší příležitosti pro realizaci projektů energetických úspor metodou EPC?

 Základním principem metody EPC je, že investice do modernizace energetického hospodářství, čímž je myšleno vytápění, vzduchotechnika, regulace, osvětlení a další, je hrazena z budoucích úspor energie, jejichž výši má zákazník garantovanou smluvně.  Veškerá rizika spojená s projektem tak na sebe přebírá poskytovatel.  Největší potenciál vidíme v tom, že metoda EPC resp. princip garantovaných parametrů bude nadále a ve stále větší míře využíván pro celkové renovace budov, které budou podporované v rámci nového dotačního období. Nyní 75 % všech EPC projektů funguje v objektech ve vlastnictví krajů, měst a státem řízených zdravotnických zařízení. Nejčastěji se jedná o školy, nemocnice, sociální zařízení či administrativní budovy.  Pevně věříme, že nynější stav ekonomiky povzbudí ke snižování energetické náročnosti objektů formou EPC i průmysl.  I zde máme zajímavé příklady projektů, které snižují spotřebu energie o desítky procent.

Právě v důsledku pandemie se dostaly do centra pozornosti nemocnice. Řada z nich by potřebovala renovovat budovy. Je to právě příležitost pro EPC? Jaké další výhody nemocnicím přinese vedle snížení účtů za energii?

 Metoda energetický služeb se zárukou úspor úspěšně fungovala či funguje v přibližně 40 nemocnicích po celé ČR. Pro nemocnice to znamená kromě úspor, především modernizaci zařízení, které je bez přehánění často na hranici provozuschopnosti a bez nichž není možno spolehlivě a kvalitně poskytovat zdravotní péči.  Projekty EPC, kromě významných úspor, zajišťují nemocnicím také citelné zlepšení komfortu a kvality vnitřního prostředí.

Je metoda EPC vhodná i pro soukromé podniky, které teď budou hledat úsporná opatření?

Ano, samozřejmě. Podstatný je potenciál úspor dané firmy. Pokud platí celkem ročně za elektřinu, teplo, plyn a vodu více než 3 mil. korun ročně, pak už je z čeho šetřit, a tedy z čeho investovat do modernizace.

Každoročně vyhlašujete nejlepší EPC projekty, jaké příklady dobré praxe byste za 25 let využívání této metody v ČR vyzdvihnul? 

Je to tak, metoda EPC se v České republice používá už více než čtvrtstoletí a mnoho příkladů dobré praxe lze nalézt na stránkách www.apes.cz, např. v publikaci, kterou jsme loni u příležitosti tohoto výročí vydali a která je zde k dispozici v elektronické podobě. Důležitým faktem je, že za těchto 25 let se nevyskytl žádný zcela neúspěšný projekt. To neznamená, že všechny projekty dosahovaly garantovaných úspor. Jestliže se takový projekt vyskytl, tj. zákazník nedosáhl na garantované úspory, poskytovatel vzniklou ztrátu uhradil.  Takže z tohoto pohledu je úspěšný každý EPC projekt. Za úspěch posledních let považuji to, že se nám podařilo společně s dalšími partnery působícími v sektoru šetrného stavebnictví prosadit EPC jako nástroj realizace projektů komplexních renovací podporovaných z OPŽP. Věříme, že EPC se stane jedním z preferovaných modelů modernizace budov i v dalším programovém období 2021-27 a jsme rádi, že se naše asociace na jeho přípravě může podílet.