Máme jedinečnou příležitost zmáčknout restart, říká odpadový expert Vojtěch Vosecký

Aktuálně se celý svět zabývá dopady koronavirové pandemie na ekonomiku. Jak to vidíte Vy? Co si myslíte, že nás čeká a vidíte v krizi určité příležitosti pro změny k lepšímu?

Dovolil bych si citovat Yuvala Noah Harari: „Tahle bouře přejde. Ale rozhodnutí, která teď děláme, ovlivní naše životy na mnoho let dopředu.“ Aktuální situace je vážná, ale já jí vnímám jako obrovskou příležitost pro změnu. Máme unikátní možnost stisknout velké tlačítko restart. Už teď víme, že svět nikdy nebude takový, jako dřív.   Při volbě mezi alternativami bychom se měli ptát nejen na to, jak překonat bezprostřední hrozbu, ale také v jakém světě chceme žít, jakmile bouře projde.  

Vzhledem k tomu, že vlády alokují obrovské zdroje pro boj s krizí, stimulační balíčky musí být navrženy pro tvorbu cirkulární ekonomiky, která zajišťuje dlouhodobé zdraví a pohodu občanů, vytváří zelená pracovní místa, řeší změny klimatu jednou provždy, a buduje odolnější společnosti. 

Nemůžeme se vrátit ke starým pořádkům, a ještě prohloubit zvyky zbytečného konzumu za účelem nakopnutí ekonomiky, rostoucí produkce odpadů, znečištění a života na surovinový dluh, který bude způsobovat další krize. Musíme si odpovědět na otázku, zda chceme zachraňovat aerolinky a ropný průmysl, nebo ty peníze na restrukturalizaci naší ekonomiky dáme do obnovitelných zdrojů energie, nových způsobů transportu a odpovědného zacházení se zdroji.  

V čem bychom se podle Vás měli ze současné situace naopak poučit? Často se mluví o závislosti na dovozu z Číny nebo o nekonečném růstu, který není prospěšný pro životní prostředí.

Poučení, které si můžeme z krize odnést je, že potřebujeme budovat odolnou ekonomiku, která na podobné šoky dokáže reagovat na lokální bázi bez závislosti na dovozu z druhé půlky světa. 

Ale mnohem důležitější bude diskuse o tom, jestli a jakým směrem má globální ekonomika růst. Jestli vsadit na klasickou kartu „neomezeného růstu“ na planetě, která ho nedokáže udržitelně podpořit, nebo směrem k udržitelné a nízkouhlíkové ekonomice, která spoléhá i na jiné indikátory, než je HDP. 

Nyní vidíme, že jsme schopni dělat obrovské ústupky na globální úrovni – od cestování, práci z domova, přes vzdělávání online až po nošení roušek. Ukazuje to, že když nám teče do bot, dokážeme se neskutečně rychle přizpůsobit. Pojďme tuto energii vložit do řešení, které budou směřovat k decentralizované produkci, uzavřeným tokům materiálů, a ekonomice méně závislé na primárních zdrojích z druhého konce světa. 

Vnímáte v současné situaci z pohledu odborníka na cirkulární ekonomiku příležitosti pro zlepšení fungování českého trhu a spotřebitelského chování zákazníků směrem k větší udržitelnosti?

Už teď je jasné, že naše společnost se přesune více do digitálního světa, což může podpořit témata on-demand, a sdílené ekonomiky a vést k optimalizaci nakládání se zdroji i naším časem. Dalším z trendů je i lokální produkce produktů a služeb, které jsou velmi inovativní a dokážou pružně reagovat na stávající situaci.  

Ta opravdová příležitost je však přenastavit naše spotřební vzorce. Čím déle jsme doma, tím více se budeme ptát: Potřebuji tam opravdu jet či letět? Nepůjde to vyřešit online schůzkou či webinářem? Před týdnem jsem měl konferenci a následný workshop pro 400 lidí ve dvou skvěle fungujících webových aplikací, všichni z toho byli nadšení. Místo toho, aby se 400 lidí slétlo z celého světa do Amsterdamu, zůstali doma, ale výsledek byl srovnatelný. Představte si ty úspory z letových emisí, potravinovém odpadu z konference nebo účtu za energii a vodu z pronajatých prostor.   

Také nám dochází, že se obejdeme bez hodně věcí. Zjišťujeme, že toho tolik nepotřebujeme a s ekonomickou krizí na krku si dvakrát rozmyslíme, jestli potřebujeme nové auto, když to staré funguje či nejnovější módní výstřelek. Teď vidíme, že to umíme změnit a naše priority se mění – lidé jsou opatrnější a úspornější. To vše jsou dobré zprávy pro životní prostředí, ale je otázka, jak dlouho nám to vydrží. Hrozí nám to, co nastává po každé ekonomické krizi. Nakopnutí ekonomiky v podobě pobídek pro nadměrnou spotřebu, až se nakonec zase ocitneme tam, kde jsme začali.

Můžete stručně shrnout základní principy cirkulární ekonomiky? 

Cirkulární ekonomika je obchodní strategie, ale i životní filozofie, jak odpad vnímat jako zdroj. Jak suroviny, které potřebujeme k chodu naší civilizace, pořád jen netěžit, nezpracovávat a nevyhazovat, ale jak pracovat s tím, co už jsme nějakým způsobem získali, ideálně v dlouhotrvajících cyklech. Protože máme jen jednu planetu Zemi, a nemůžeme s jejími zdroji stávajícím způsobem hospodařit donekonečna. 

A uvést na konkrétním příkladu, jak cirkulární ekonomika funguje v praxi?

Dá se to dobře popsat na dnešní situaci s rouškami. Každý týden do Česka a celého světa z Číny proudí miliony zdravotnických pomůcek, včetně roušek na jedno použití. Některé jednorázové roušky můžeme bezpečně použít zhruba 2 hodiny, než zvlhnou.   Potom putují rovnou do koše, a vzhledem k tomu, že jsou potenciálním infekčním odpadem a nejdou třídit, tak skončí na skládce nebo ve spalovně. To vše během několika hodin, v milionech kusech, jen v ČR. 

Ale často už nám nedochází, že k výrobě roušek je potřeba enormní množství materiálů, jako je papír a plast, a energie. A my po těch 2 hodinách veškerou tu snahu, ty cenné materiály, tu energii a čas který trvalo vše vyrobit a dopravit k nám, hodíme do koše a zakopeme pod zem jako poselství pro další generace. 

Cirkulární ekonomiku si můžete představit pod látkovými, znovupoužitelnými rouškami, které stačí pokaždé vyvařit a nosit pořád dokola. Rouška může být vyrobena třeba ze starého trička, co se nám leželo dlouho ve skříni. Z odpadu uděláme něco užitečného, a pracujeme s tím co máme, tady v České republice, v dlouhotrvajících cyklech. Nebo jako high-tech řešení vyvinuté na ČVUT, kde z potápěčských masek a vojenskými filtry udělali účinné znovupoužitelné respirátory minimálně na úrovni FFP3. 

Pokud by čistě hypoteticky Česká republika po odeznění krize zavedla principy cirkulární ekonomiky do řízení státu, jaké benefity by nám to přineslo? 

Na prvním místě by byla tvorba pracovních míst. EU odhaduje, že cirkulární ekonomika může do roku 2030 vytvořit mezi 700 000 až 3 miliony pracovních míst. Pro Česko ty odhady ve studii Římského klubu byly kolem 150 000. Dále je to obrovská obchodní příležitost. Města i podniky mohou výrazně těžit z úspor v energetice, spotřebě vody, a snižování produkce odpadů, ale i z tvorby nových inovativních produktů a služeb.  

Zajímavou cestou by mohlo být i zavedení daně z uhlíku na vybrané produkty, procesy a služby. To by vedlo k přechodu na čistší ekonomiku a zároveň by to přineslo potřebné zdroje do státní kasy. Dále je to čistší vzduch, který má přímé a pozitivní důsledky pro naše zdraví. Odhaduje se, že v Číně se jen za dobu dvou měsíců nejtvrdších opatření kvůli koronavirové pandemii ušetřilo mezi 50 000 – 75 000 životů díky čistšímu ovzduší.  

A nejlepší na tom celém je, že už víme, jak toho dosáhnout. EU nedávno zveřejnila Green Deal, s cirkulární ekonomikou i uhlíkovou daní v jádru celé strategie a velkou ekonomickou podporou členským státům, včetně ČR. Slova o odstoupení z Green Dealu našeho ministra průmyslu a obchodu, pana Havlíčka, proto považuji za mimořádně nezodpovědná a nebezpečná. 

Můžete našim čtenářům, kteří momentálně nevnímají žádné světlo na konci tunelu, prosím poslat nějaké pozitivní poselství na závěr?

Myslím, že se ukazuje, že dokážeme jako národ fakt zabrat, zespodu, s velkou silou a během hodin a dní měnit staré zvyky k nepoznání. Věřím, že se z této šlamastiky dostaneme silnější a že budeme přistupovat k dalším komplexním výzvám s vědomím, že už jsme zvládli horší, a to během několika měsíců. Máme před sebou nepopsanou stránku a úžasnou příležitost formovat takovou budoucnost, jakou si všichni přejeme a zasloužíme. 

Vojtěch Vosecký, expert na cirkulární ekonomiku 

Je jedním z předních odborníků na cirkulární ekonomiku v České republice. Vystudoval environmentální inženýrství a podnikání na holandské Wageningen University, pomohl založit INCIEN, ve kterém působil přes 4 roky, a podobným tématům se věnoval i v Evropském parlamentu. Momentálně vede v Praze expertní skupinu pro cirkulární ekonomiku a pracuje s řadou dalších organizací. Vojtěch je členem nadnárodní organizace Circular Economy Club, a také součástí poradních orgánů a pracovních skupin souvisejících s udržitelností při MŽP.

FOTO: Archiv Voojtěcha Voseckého