Martin Abel

Příští rok to bude 30 let, co se mezinárodní společenství shodlo v brazilském Rio de Janeiro na potřebě „předejít nebezpečným dopadům lidské činnosti na klimatický systém Země”. Mnoho států, včetně České republiky, se od té doby právně zavázalo k emisním cílům, tedy k maximálnímu množství emisí, které mohou při udržení bezpečného růstu oteplení vypustit. Své závazky k ostatním státům, svým občanům a nadcházejícím generacím ale hrubě porušují. Tvrdí to nejen klimatická hnutí, ale i soudy po celém světě.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová představila ve Vídni nový plán prezidentské kanceláře stát se do roku 2030 uhlíkově neutrální. Reagovala tak na skepsi vůči rozhodnutí Evropské komise zvýšit cíl pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na 55 %. "Čo sa týka klimatickej krízy, je možné dosiahnuť zmenu, dýchať čistý vzduch a zachrániť našu planétu," konstatovala Čaputová. Stačí prý ukázat vůli a jednat společně.

Poradenská společnost EY sebrala 1000 evropských projektů, které podle ní propojí silné zotavení koronavirem zpomalené ekonomiky s mitigačními cíli EU v oblasti klimatu.

V Česku vznikla unikátní virtuální měna CO2IN, která je založena na obchodu s emisními povolenkami. Umožňuje firmám i jednotlivcům účinně přispívat k ochraně ovzduší a omezování klimatické změny. Za projektem stojí skupina Amper, kterou založil a řídí Jan Palaščák.

Navýšení investic do moderní a čisté energetiky je jedinečnou příležitostí, jak restartovat ekonomiku po pandemii koronaviru a přiblížit se našim klimatickým cílům.

Počet elektromobilů na českých silnicích se má do roku 2030 zvýšit na čtvrt až půl milionu vozů. Očekávaná obměna vozového parku nejen v Česku, ale také v dalších státech EU, vytváří obrovskou příležitost pro produkci baterií do elektromobilů. Evropa začíná podporovat domácí producenty s cílem začít konkurovat posilující Číně.