Aféra století: stát je spoluzodpovědný za vznikající ekologické škody

Úspěchy klimatických žalob

Příkladem jsou výsledky čtyř nedávných klimatických žalob. V přelomovém rozhodnutí z roku 2019 dal nizozemský Nejvyšší soud zapravdu hnutí Urgenda (v překladu „Naléhavost”), které tvrdilo, že vláda má jednoznačnou právní povinnost chránit své občany tváří v tvář klimatické změně. Soud vládě nařídil, aby snížila emise skleníkových plynů v zemi do konce roku 2020 o 25 % oproti roku 1990.

Takto konkrétní příkaz ve světě není běžný. Třeba o rok starší rozsudek Nejvyššího soudu Nepálu ve věci Shrestha potvrdil, že „v boji proti změně klimatu nestačí jen přijmout plány a politiky”, protože ty potřebují především „efektivní systém implementace”. Úřadu premiéra proto nařídil, aby se „vzdal svého šnečího přístupu” a sestavil seznam účinných kroků, které podnikne pro snížení emisí skleníkových plynů a ochranu tamních obyvatel před dopady změny klimatu. Přesné tempo snížení však na základě dostupných podkladů nestanovil.

Irský Nejvyšší soud loni rozhodoval o žalobě směřující proti irské obdobě české Politiky ochrany klimatu. Mitigační plán měl podle zákonného požadavku určit způsob, jakým bude dosaženo národního cíle přechodu na nízkouhlíkové, hospodářství do konce roku 2050. Soud žalující organizaci Friends of the Irish Environment přisvědčil, že plán „není dostatečně podrobný” a není z něj patrné, jak chce vláda klimatických cílů dosáhnout. Vláda teď musí přijmout mitigační plán nový.

Nejnovější kauza, která opět skončila vítězstvím žalobců, byla žaloba čtyř francouzských environmentálních organizací podpořených podpisy 2,3 milionů lidí, samozvaná „Aféra století”. Tvrdily, že stát je spoluzodpovědný za vznikající ekologické škody a soudily se o symbolické odškodné 1 euro. I francouzský soud se sice zdržel nařízení konkrétních kroků, přisvědčil však žalobcům, že existuje souvislost mezi devastující změnou klimatu a disrespektem vlády ke svým klimatickým závazkům. Symbolické 1 euro jim přiznal jako morální zadostiučinění.

Mezi členskými státy Evropské unie, jejíž existující opatření jsou zatím podle Climate Action Tracker „nedostačující” pro dodržení cílů Pařížské dohody, přitom Francie patří mezi ty ekologičtější: emisemi skleníkových plynů na obyvatele se nachází hluboko pod evropským průměrem a je známá tím, že se vyhrnula rukávy zejména v sektoru dopravy.

O dalších se bude rozhodovat

Podobných žalob ve světě přibývá. Zatímco v roce 2017 se podle „Globální zprávy o klimatické litigaci” OSN litigovalo ve 24 zemích, v roce 2020 už to bylo 38. A příští měsíc už to bude minimálně 39. Klimatická žaloba se totiž chystá také v České republice. Připravuje ji spolek Klimatická žaloba ČR, který v prosinci zaslal resortům průmyslu a obchodu, zemědělství, dopravy a životního prostředí předžalobní výzvu se stejným požadavkem, jaký měly zahraniční soudy na tamní vlády: tedy aby ve strategických dokumentech reflektovaly závažnost klimatické krize a přizpůsobily jejímu řešení veškerá svá politická opatření.

Jedno řízení se už s Českou republikou dokonce vede, a to u Evropského soudu pro lidská práva. Skupina Portugalců se na soud obrátila s tím, že nedostatečné klimatické ambice 33 evropských zemí umocňují hrozbu takového růstu průměrné globální teploty, že se pro ně klima stane nehostinné, a tím porušují jejich práva garantovaná v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Na příznivém budoucím klimatu mají největší zájem ze všech podle nich proto, že jsou to děti. Je jim totiž mezi 8 a 21 lety.

Případ vzbudil rozruch už koncem loňského roku, kdy ho štrasburský soud nejen že připustil k věcnému projednání, ale dokonce mu přiřadil nejvyšší stupeň priority. Česko a ostatní státy dostaly čas do tohoto pondělí, aby se ke stížnosti vyjádřily. Klimatická žaloba ČR spolu s dalšími environmentálními organizacemi už soud požádala o možnost se k věci vyjádřit. Rozhodnutí o portugalské stížnosti lze očekávat v průběhu letošního roku.

Autor: Martin Madej

FOTO: Lorie Shaull Creative Commons / CC-BY-SA