Tisíc zelených projektů se může stát základem restartu evropské ekonomiky

Jediné, co potřebují, je získat část z oněch 30 % prostředků, které mají být v novém rozpočtovém období Evropské unie (2021-2027) vyhrazeny na boj se změnou klimatu. Tisícovka nejsilnějších projektů, které jsou ve vysokém stádiu přípravy a mohou být rychle zrealizovány, si vyžádá 200 miliard euro (asi 5,3 bilionu korun) ve veřejných a soukromých investicích. Zhruba třetinu projektů chtějí zrealizovat malé a střední podniky (SMEs) a startupy. Bariéry pro spuštění projektů byly napříč jejich výčtem napůl finanční, napůl ne-finanční (např. legislativní). Nové projekty mají vytvořit ne tisíce, ale miliony nových pracovních míst. Domácnosti a komunity od Portugalska po Finsko mohou získat šanci nabrat nový dech a přitom se společně zorganizovat okolo transformace na nízkouhlíkovou ekonomiku.

Zelené zotavení ekonomiky

Společnost EY připravila seznam projektů pro vrcholné orgány EU v rekordně krátkém čase poté, co aktéři napříč společností - od aktivistů přes byznysy po europoslance - začali na jaře volat po tzv. zeleném zotavení ekonomiky. Výzvu k podání přihlášek, kterou sdílela i Aliance pro energetickou soběstačnost, vyslyšely také české projekty. Bylo vybráno hned 54 z nich, což je více než v lidnatějším Polsku nebo Rumunsku. Na druhou stranu, méně početní Slováci zaujali dokonce 44 projekty. Příspěvek ke klimatickým cílům byl vyhodnocován podle oficiální evropské taxonomie (poslední úprava v březnu 2020).

Právě projekty představené za české iniciativy je dobré prozkoumat blíže. EY se zajímalo o oblasti, které jsou také jádrem Zelené dohody pro Evropu: energetika, doprava, budovy, průmysl a užití půdy. V prvním z oblastí, energetice, je česká účast velmi slabá. Důvody můžeme odtušit. Šlo zpravidla o stavby nových obnovitelných zdrojů energie, velkokapacitních baterií, centrálního zásobování teplem a úprav přenosové a distribuční soustavy. Zatímco investice do centrálního zásobování a do sítí elektřiny a plynu se v Česku v minulosti i dnes těšily podpoře, o ostatních se to říci nedá. Průměrná investiční náročnost vybraných projektů se pohybuje okolo 5 miliard korun, což je velikost, která si vyžaduje systémovou podporu, dlouhodobé plánování, spoluúčast bank nebo státních institucí. V Česku, kde stávající legislativa rozvoj většiny obnovitelných zdrojů prakticky zastavila a kde ukládání energie není legislativně ukotveno vůbec, tak hrozí, že při zachování současného přístupy vlády k moderní energetice si investoři na evropské peníze nedosáhnou.

Pro srovnání: v sousedním Slovensku, kde politické bariéry nejsou, bylo vybráno 10 projektů. Mezi nimi třeba investice za 12 milionů eur do revitalizace bývalých dolů a výstavby solárních elektráren. Důraz ale nebyl kladen jen na obnovitelné zdroje; zaujal třeba švédský projekt (Skanska) sezónního zásobníku tepla ve skalním podloží pod městskou zástavbou nebo elektrické konektory na hranicích.

V dopravě, investičně nejbohatším sektoru, jsou Češi aktivnější. Mezi 27 vybranými projekty figuruje třeba plán Hradce Králové nahradit stávající flotilu autobusů novými elektrobusy (podobně jako v Banské Bystrici, Sofii nebo Milánu). S tím souvisí i potřeba nabíjecí infrastruktury, které jdou mnohé projekty naproti. Společnost EY doporučuje, aby se státy soustředily na harmonizaci pravidel na evropské úrovni (jistě by bylo nevhodné investovat třeba do nabíječek pracujících s různým napětím v každém členském státě) a aby obce a kraje důsledněji chránily své ovzduší, čímž urychlí přechod na mobilitu, která nepřispívá ke změně klimatu.

EY navrhly i podpoření zvýšení energetické účinnosti budov ve vlastnictví hl. m. Prahy za 3 miliardy korun, které si zastupitelstvo hlavního města předsevzalo ve svém klimatickém závazku z loňského roku. Na každý milion investovaný do obdobných projektů vychází podle EY 13,3 pracovních míst, což je nejvíce ze všech 5 sektorů. Ještě silnější zastoupení má Česko v sektoru užití půdy (např. návrat krajiny k přirozeným funkcím, udržitelné a moderní zemědělství, zalesňování, zelené fasády, městské zahrady), což však bylo částečně zapříčiněno slabou účastí projektů z ostatních zemí.

Foto: Karsten Würth

Zdroj: EY