Vyšší bezpečnost a nízké účty za energie. To jsou výhody moderních budov

Mozek chytrého domu

Mozkem chytrého domu je centrální systém správy budovy (Building Management System, BMS), který koordinuje vše potřebné: od zajištění čerstvého vzduchu a požadované teploty v místnostech po zabezpečení vstupních profilů. Plně funkční BMS otevře dveře uživatelům s příslušným oprávněním, zajistí optimální osvětlení nebo řídí výtahy pro optimální přesun osob po budově. 

Nástup internetu věcí (Internet of Things, IoT) v kombinaci s klesající cenou senzorů pak snižuje náklady na zavádění BMS. Nižší výdaje za energie Rozsah inteligentních nástrojů pro řízení chodu budov je velmi široký a pokrývá různé části od hlídání otevřených oken, světel nebo výtahů až po nabíjení elektromobilů. 

Pokud se zaměříme na automatizaci v oblasti energetické účinnosti, pak chytrá řešení zajišťují především inteligentní osvětlení, které upravuje intenzitu podle množství světla zvenčí či obsazenosti kanceláře, a vytápění a chlazení (HVAC), které přizpůsobuje teplotu potřebám obyvatel domu nebo pracovníků v jednotlivých kancelářích.

 Energetická nezávislost

 Novou doménou moderních chytrých budov se stávají systémy, které umí optimalizovat využití místní energie například ze solárních panelů na střeše, tepelných čerpadel či kogenerační jednotky. Pokud je budova doplněna bateriemi a má další potřebné technologie, lze ji také provozovat jako lokální distribuční soustavu – tedy takzvaný ostrovní systém. 

 Výhodou podobného řešení je maximální využití místních zdrojů. To se promítne nejen na nižších platbách za energii, ale roste také bezpečnost. Při výpadku veřejné sítě má chytrá budova s vlastními zdroji dostatek své elektřiny k zajištění nutných operací.

 Kvalitnější údržba šetří náklady

Inteligentní budovy poskytují svým uživatelům řadu dat. Pomocí preventivní analytiky či umělé inteligence umožňují správcům chytře optimalizovat využití aktiv, operací a spotřeby zdrojů. U rozhlehlých firemních areálů nebo dálkově spravovaných obytných souborů se nabízí chytrá řešení v detekci a diagnostice poruch. Čidla umí odhalit problémy ve vzduchotechnice, vodovodním řadu nebo systémech vytápění a chlazení. Pokročilý software umí vyhodnotit problémy a rovnou doporučit vhodný zásah. Automatizace servisních zásahů pak vede nejen ke snížení výdajů na fakturách za vodu či energii, ale včasným odstraněním závad snižuje počet nákladnějších oprav.

Bezpečnost vnitřní i vnější

Chytrá řešení posilují bezpečnost. Firmy nebo majitelé bytových domů mohou nastavit různé úrovně vstupů do jednotlivých prostor. Bezpečnostní management pak doplňují kamery a vstupní systémy s aplikacemi umožňujícími dálkové kontroly například prostřednictvím chytrých telefonů. Bezpečnost je také prostorem pro využití internetu věcí. S rostoucí mírou digitalizace roste totiž riziko hackerských útoků spojených se zneužitím dat. Systémy budov proto musí být zabezpečeny i vůči nim. 

Nové normy pro inteligentní budovy

Podporu využívání místní energie v budovách zajišťují normy, které nastavují požadavky na měrnou spotřebu primární neobnovitelné energie. Takzvané budovy s téměř nulovou spotřebou energie nabídnou svým uživatelům komfort energeticky efektivních domů, který může doplnit energie z obnovitelných zdrojů: tepelných čerpadel či solární elektrárny na střeše nebo fasádě. Aktualizované stavební normy by měly vstoupit v platnost od roku 2022 pro všechny typy novostaveb včetně rodinných a bytových domů.

Posilování příležitostí pro decentralizované využití obnovitelných zdrojů v budovách je také v souladu s novinkami v evropské legislativě. V roce 2019 dokončený Energetický balíček EU Čistá energie pro všechny Evropany otevírá prostor pro nástup tzv. aktivních spotřebitelů energie. Aktivním zákazníkem se bude moci stát jednotlivá domácnost nebo podnik, ale také skupina domácností (typicky bytový dům) nebo podniky (například v průmyslové, logistické či obchodní zóně). Přitom se na aktivní zákazníky nebudou vztahovat pravidla pro podnikatele v energetice. Jedinou podmínkou bude, že energie z vlastní instalované výrobny musí sloužit primárně pro vlastní spotřebu. Členské státy také musí umožnit, aby se v bytových domech nebo jiných budovách, kde je umístěna instalace obnovitelného zdroje, sdílela vyrobená elektřina mezi jejími obyvateli, aniž by byla zatížena síťovými či jinými poplatky, odvody a daněmi.

 Od roku 2018 platí aktualizovaná evropská směrnice o energetické náročnosti budov. Podle ní mají být inteligentní technologie podporovány například prostřednictvím požadavků na instalaci automatizačních a řídících systémů budov a dále na zařízení, která regulují teplotu v místnostech.

 Nová směrnice podporuje také rozvoj čisté mobility, a to prostřednictvím zavedení minimálních požadavků na parkoviště s připravenou infrastrukturou pro nabíjení elektromobilů. U nových či rekonstruovaných obytných budov, jejichž součástí je parkoviště pro 10 a více aut, které je umístěné uvnitř budovy či s budovou fyzicky sousedí, mají členské státy povinnost zajistit instalaci kabelových rozvodů pro každé parkovací místo, aby byla v budoucnu umožněna instalace dobíjecích stanic pro elektrická vozidla.

FOTO: KD Architects