Z ekologické aktivistky první slovenskou prezidentkou

Rodačka ze slovenského Pezinku, která se stala ve svých 45 letech první slovenskou prezidentkou, vystudovala právnickou fakultu na bratislavské Univerzitě Komenského, a po studiích pracovala na úřadě ve svém rodném městě. Později se začala pohybovat v neziskovém sektoru, pomáhala týraným ženám a jako právnička působila ve sdružení Via Juris, které poskytuje právní pomoc lidem, jež by si ji nemohli jinak dovolit. 

Kampaň proti skládce trvající čtrnáct let

Do povědomí svých slovenských spoluobčanů se poprvé zapsala veřejnou kampaní Skládka nepatří do města, kterou iniciovala, aby zabránila vytvoření skládky odpadu nedaleko Penzinku. Ta měla být velká jako dvanáct fotbalových hřišť a měla začínat 300 metrů od nejbližších domů. Kampaň trvala 14 let a v roce 2013 nejvyšší soud nakonec rozhodl, že je skládka nezákonná. V rámci této kauzy se Čaputová také poprvé setkala se slovenským podnikatelem Mariánem Kočnerem, který je obviněný z objednání vraždy slovenského novináře Mariána Kuciaka. "V kauze šlo o milionový byznys. V pozadí stály zájmy už tehdy mocného Smeru, ale také Mariána Kočnera. Prošli jsme si obavami, pocitem ohrožení, beznaděje, pokusy o zastrašování," uvedla k penzinské skládce Čaputová na své oficiální stránce. Za svou činnost v kampani za zákaz skládky získala Čaputová v roce 2017 mezinárodní Goldmanovu cenu, která bývá přirovnáván k Nobelově ceně za ochranu životního prostředí. 

Svou politickou kariéru podle svých slov začala tím, že se snažila porozumět tomu, proč lidé volí vládní strany používající anti-migrantskou rétoriku a útočí na média a elity, aby si ospravedlnili svou moc. „Lidé se bojí neznámého a změn. Tento strach využívají populisté, aby mohli přicházet s velmi jednoduchými a jasnými řešeními. Lidé jsou však unaveni z konfliktů,“ řekla Čaputová reportérce z Washington Post, když se jí ptala, jak se jí podařilo uspět ve slovenské politice. Proto Čaputová při debatách mezi prezidentskými kandidáty vždy zůstávala klidná a uměřená, i když se ostatní dohadovali. „Snažila jsem se mezi lidmi s podobnými hodnotami stavět mosty. Dávala jsem si velký pozor to, jakým jazykem k lidem mluvit, aby je spojoval a nikoli rozděloval,“ řekla Čaputová redaktorce a podle svých slov se také hodně snažila nebrat si věci osobně a odlišit se od dosavadních egoisticky zaměřených slovenských politiků s přístupem, že to není o ní, ale o lidech. Čaputová působila na voliče autenticky díky svému nadhledu a nedostatku profesionálního marketingu, který podle ní mladí lidé stejně vycítí. 

Prezidentka za progresivní Slovensko

Prezidentka do politiky vstoupila oficiálně v roce 2017, kdy se stala členkou vznikajícího liberálního politického hnutí Progresívne Slovensko. V roce 2018 se potom stala jeho místopředsedkyní a hnutí ji v květnu 2018 nominovalo jako svou kandidátku na prezidentku. Součástí její prezidentské kampaně byla také dohoda s vědcem Robertem Mistríkem, se kterým si byli mezi možnými kandidáty na prezidenta názorově velmi blízko, že slabší z nich ještě před prvním kolem voleb odstoupí. Vědec se tak v reakci na průzkumy, které pro Čaputovou vycházely velmi slibně, své kandidatury vzdal v její prospěch. "Vyjadřuji nahlas a jasně podporu paní Zuzaně Čaputové. Nejde jen o nás dva, ale o Slovensko, o nás všechny," prohlásil na tiskové konferenci Mistrík. Budoucí prezidentka měla také podporu nyní již bývalého slovenského prezidenta Andreje Kisky a její prezidentská kampaň byla označena organizací Transparency International Slovensko za nejtransparentnější ze všech kampaní, které byly na Slovensku kdy vedeny.

V prvním kole přímé volby tak získala budoucí prezidentka 40,57 % hlasů. V druhém kole potom porazila protikandidáta a tehdejšího místopředsedu Evropské komise Maroše Šefkoviče s 58 % hlasů. Od 15. června 2019 je Zuzana Čaputová první prezidentkou a také nejmladší osobou v nejvyšší ústavní funkci na Slovensku.  

Stále je tu naděje, zelená i politická

Pro Čaputovou je ochrana životního prostředí jednou z hlavních priorit. V rámci své kampaně uváděla, že jí nejvíce vadí kácení lesů, které se podle ní děje někdy pouze v zájmu některých podnikatelů, znečišťování prostředí skládkami a hodlala se zaměřit na omezování a povinné zálohování plastů. Národní parky by také podle jejího programu měly být na 75 % svého území prohlášeny za bezzásahovou zónu. Ve svém nedávném projevu k Valnému shromáždění OSN v New Yorku Čaputová řekla, že by lidé měli změnit životní styl a způsob uvažování, podle něhož je zelená příliš drahá a není zisková.  Současně uvedla, že si podle ní podnikatelé už začínají uvědomovat důležitost investic do zelené ekonomiky, které mohou být ziskové a ekonomicky racionální a pomáhají vytvářet pracovní místa i nové podnikatelské příležitosti. 

Jak vidno, i ekologická aktivistka, právnička a bojovnice za práva slabších se může stát prezidentkou země s poněkud pohnutou minulostí. „Úspěch Čaputové nabízí naději, že i když se může zdát, že se politika nachází na tom nejtemnějším místě, nový politický projekt, který si nikdo doposud nedokázal představit, může stále upoutat pozornost veřejnosti,“ uzavírá redaktorka The Washington Post svůj profilový článek o Čaputové.

Zdroj: Washington Post, Zuzanacaputova.sk, CT24.cz, Aktualne.cz, Medialne.sk, Wikipedia.cz