Golfský proud zpomaluje. Noční můra, před kterou varovali klimatologové

Golfský proud je silný, rychlý a teplý proud mořské vody, který transportuje teplou vodu od Mexického zálivu až k evropskému a dokonce i africkému pobřeží. Právě on je jedním z jevů, které dělají Evropu celoročně obyvatelnou - díky němu nevypadají naše podzimy a zimy jako ty na Aljašce, ale jsou mírné a snesitelné. Uvádí se, že například v lednu činí rozdíl průměrných teplot mezi pobřežím Norska a severními částmi Kanady přibližně 30 °C. 

Už roku 2012 se objevily první rozsáhlejší studie, které naznačovaly, že s Golfským proudem není něco v pořádku. Popsal to například - i s možnými následky pro Českou republiku - tehdy oceánolog Zdeněk Kukal. Odtávání grónského ledovce a pouť ledových ker až k 30. stupni severní šířky podle něj způsobilo odtlačení Golfského proudu o 100-200 kilometrů směrem  na jih a snížení jeho tepelné intenzity. „Když tohle zmizí, v Severním moři mají další dobu ledovou. Klima bude prostřednictvím Atlantského oceánu, odkud k nám chodí tlakové níže, ovlivněno i v České republice,“ varoval Kukal.

Hlasité varování

Nejnovější vědecké studie z roku 2018 a 2019 tento trend potvrzují. Data říkají, že tento systém dosáhl nejnižší síly za posledních 1600 let - od poloviny dvacátého století ztratil asi 15 procent své energie. Příčina ještě není úplně jasná, ale hlavním podezřelým jsou klimatické změny. To je i názor vědců, kteří roku 2018 v prestižním časopise Nature zveřejnili velkou studii založenou na rozsáhlém měření povrchu teplé vody a porovnávání s několika simulacemi. 

Tato práce ukázala něco zajímavého: tento proces zpomalování a oslabování Golfského proudu je zřejmě přirozený a trvá již několik stovek let - lidská činnost to ale výrazně zrychluje. 

Golfský proud totiž pohání vpřed rozdíly v hustotě mořské vody. Teplá, lehčí voda teče z jihu na sever, tam se ochlazuje, tím se stává hustší a těžší, klesá do hlubších vrstev a teče zpět na jih. Všechno ale mění sladká chladná voda z tajících ledovců v Grónsku, ta tento proces narušuje a k Evropě se kvůli tomu bude dostávat podle modelů stále méně teplé vody.  „Teprve začínáme chápat následky bezprecedentního procesu, mohou být ale dalekosáhlé,“ uvádí autoři článku v Nature.

Důsledky: nepředstavitelné

Pokud by Golfský proud zkolaboval, bylo by to rychlé, v podstatě bleskové. Vědci to sice nečekají v průběhu nejbližších desítek let, ale přiznávají značnou nejistotu v poznání tohoto fenoménu. 

Pro Británii a sever Evropy by kolaps Golfského proudu znamenal něco jako příchod doby ledové; zimy by se staly mnohem extrémnějšími, vypadaly by jako ty kanadské. Dopady na přírodu i život lidí jsou nepředstavitelné, zatím se je nikdo ani nepokoušel kvantifikovat. 

Ochlazování během oteplování?

Právě zpomalování Golfského proudu je jedním z argumentů, proč vědci raději používají výrazu “změny klimatu” než "globální oteplování". Díky provázanosti přírodních procesů na Zemi totiž může globální oteplování přinášet výrazná lokální ochlazování.

Co je ale pro lidskou civilizaci nejdůležitější: vždy změny klimatu přináší nejistotu a příliš rychlé změny přírodních podmínek, jimž se člověk ze své povahy nedokáže příliš dobře přizpůsobovat.

Co s tím?

Zní to sice dost děsivě, ale řešení je dobře známé a shoduje se na něm drtivá většina klimatologů i dalších vědců, kteří se změnami klimatu zabývají. Je jím rychlé opuštění fosilních paliv, která do atmosféry vnášejí množství skleníkových plynů a přechod na obnovitelné zdroje energie.

Ty mají podle řady výzkumů potenciál bohatě nasytit energetické potřeby lidstva, byť se technologicky potýkají s několika problémy - například s ukládáním energie. Rychlost pokroku v tomto oboru je ale tak vysoká, že se i s minimálními investicemi daří většinu těchto překážek odstraňovat.