Stát podpoří výstavbu obnovitelných zdrojů. Podívejte se, o co lze žádat
Ministerstvo Průmyslu a obchodu vypsalo již pátou výzvu v programu Obnovitelné zdroje energie. V této výzvě se žadatelé dočkali několika novinek, například podpory výstavby větrných elektráren, tepelných čerpadel nebo solárně-termických kolektorů. Čeho se však žadatelé ani v této výzvě nedočkali, je podpora výstavby fotovoltaických elektráren – ty nejsou poskytovatelem dotace považované za zdroje bez negativního vlivu na elektrizační soustavu.
Petr Novotný
16. 8. 2019
Důležitou změnou je vyčerpání alokace pro velké podniky, proto je pátá výzva určena již jen pro malé a střední podniky. Výzva je průběžná a bude otevřená od 2. 9. 2019 a do 31. 3. 2020, nejzazší datum pro realizaci projektu je pak 31. 3. 2023.
Celkově je na projekty OZE určena alokace 640 mil. Kč, které jsou rozdělené do jednotlivých podporovaných oblastí. Na podporu výstavby větrných elektráren je určeno 400 mil. Kč, na projekty kombinované výroby elektřiny a tepla z biomasy 75 mil. Kč, pro výtopny na biomasu 50 mil. Kč, po 30 mil. Kč je přiděleno na tepelná čerpadla, termické solární systémy a malé vodní elektrárny. Zbývajících 25 mil. Kč je určeno na projekty vyvedení tepla z bioplynových stanic. Pokud nebude některá z oblastí vyčerpaná, dojde mezi nimi k realokaci, přičemž jednotlivé zdroje jsou seřazené podle priority. Nejvyšší prioritu mají větrné elektrárny, solární termické kolektory a vyvedení tepla z bioplynových stanic. Doba udržitelnosti je 3 roky od data ukončení projektu. Výzva je průběžná, proto záleží na čase podání žádosti o dotaci.
Projekty větrných elektráren dokládají stavební povolení již k žádosti o dotaci. U projektů na spalování biomasy musí biomasa pocházet z lokálních zdrojů. Dotace nebude poskytnuta projektům s vnitřním výnosovým procentem vyšším než 15 % bez dotace. K žádosti o dotaci je nutné přiložit mimo jiné energetický posudek, projektovou dokumentaci a položkový rozpočet.
Jaké projekty mají šanci na úspěch?
Co se týče hodnocení projektů, ty musí dosáhnout alespoň na 60 bodů ze 100, aby splnily podmínky výzvy.
U větrných elektráren je hodnocena efektivita vynaložených nákladů na investici vůči objemu ročně vyrobené energie a úspoře CO2. Platí tedy, že čím lepší umístění vzhledem k dostupnosti větru nebo čím efektivnější a zároveň levnější technologie, tím více bodů projekt získá.
U tepelných čerpadel je hodnocena připravenost projektu – pokud bude vyrobené teplo určené k distribuci, tak formou budoucí smlouvy o odběru tepla. Dále se hodnotí výše investičních nákladů na instalovaný výkon, která by měla být v rozmezí 20 až 40 tis. Kč/kWh, a poměrná doba ročního využití instalovaného výkonu, která by měla být mezi 10 a 25 %.
U solárně-termických panelů je také hodnocena připravenost projektu v podobě smlouvy na odbyt vyrobeného tepla. Dále jsou hodnocené klimaticko-energetické přínosy v podobě měrných investičních nákladů na snížení emisí CO2 a měrná doba ročního využití instalovaného výkonu. Výhodu tak mají ty projekty, které budou produkovat teplo s největší efektivitou.
Projekty, které budou mít zájem o tuto dotaci žádat, by měly s přípravou začít co nejdříve, je možné, že alokace bude vyčerpána ještě před datem ukončení příjmu žádostí.
FOTO: Flickr Commons